Voda z kohoutku v českých restauracích byla ještě nedávno věcí hodně vzácnou, dnes je čím dál častější. Hosté ji dostanou už v jedné třetině míst po celé republice, někde nabízejí kohoutkovou vodu automaticky, jinde na vyžádání. A někde to restauratéři stále odmítají a tvrdí, že i voda zdarma je stojí peníze. A tak ji nepodávají buď vůbec, nebo za ni chtějí zaplatit.
Zákazníci sklenici nebo karafu kohoutkové vody – ať už zdarma, nebo za poplatek – dostanou už ve více než dvou tisících restaurací a kaváren po celém Česku. A další pomalu přibývají. „V roce 2009 jsme byli na nějakých 25 procentech a teď jsme na 35 procentech, takže ten trend je opravdu stoupající,“ upřesnila Michaela Závodná ze serveru Lunchtime.cz.
Podle průzkumu společnosti Veolia si 85 procent Čechů myslí, že kvalita kohoutkové vody je dobrá. Necelá polovina ji považuje za srovnatelnou s vodu balenou.
Nejčastěji žádosti o vodu z kohoutku vyhoví restaurace v Praze, Středočeském, Jihočeském nebo Ústeckém kraji. „Jestli máme v Praze vynikající vodu z několika zdrojů, tak je zbytečné ji cpát do lahví, pálit naftu na její převážení z místa na místo,“ myslí si majitel Café v podpalubí Petr Krajánek. Naopak restauratéři v Karlovarském kraji se k trendu kohoutkové vody zatím přidávat moc nechtějí – naleje ji jen každý čtvrtý.
Voda z kohoutku zdarma pro zákazníky znamená náklady pro samotné restaurace nebo kavárny – litr vody v hlavním městě vyjde na šest haléřů, práce obsluhy na šest korun a mytí karaf v myčce na dvě koruny. Sečteno podtrženo – taková karafa vyjde restaurace na více než 8 korun. Právě ekonomické důvody patří k nejčastějším argumentům podniků, proč voda z kohoutku na jejich stoly nepatří. Třeba třetinku neperlivé vody koupí majitel za čtyři koruny, zákazník za ni ale zaplatí i desetkrát víc.
Oblibu vody z kohoutku pociťují na svých tržbách i výrobci minerálních a balených vod – od roku 2007 jejich tržby klesly o necelé tři miliardy korun. Spotřeba kupovaných nealkoholických nápojů v Česku dlouhodobě klesá. Třeba minerálních vod lidé vypijí o pět litrů méně než v roce 2008, podobné je to i u sodovky nebo třeba slazených limonád. Ještě výraznější propad pociťují výrobci džusů a šťáv, kterých Češi vypijí o sedm litrů méně.
