Praha – Západní civilizace v posledních desetiletích udělala osudovou chybu: sama sebe přetvořila na ekonomicko-sociální model, který klade důraz místo ekonomické výkonnosti na zájmy jednotlivců a různých zájmových skupin. Na zasedání Vědecké rady Národohospodářské fakulty VŠE to prohlásil prezident Václav Klaus. Zároveň zdůraznil, že tímto obrácením klíčové ekonomické sekvence se západní civilizace v čele s Evropskou unií přiblížila komunismu. Aby se unie dostala ze současné dluhové krize, potřebuje podle něj tvrdou transformaci.
Základ dluhové krize nevidí Klaus v ekonomice ani ve finančním sektoru, ale spíše v politických rozhodnutích. „Rozhodující začalo být slovo nároky a jeho odtržení od slova výkon, produkce nebo s výkonem spojené příjmy,“ podotkl Klaus. Euro podle něj nebylo dobrou myšlenkou, a tato myšlenka proto ztroskotala.
„EU tyto země (své členy) zbavila klíčové ekonomické veličiny, kterou je nejvýznamnější ze všech cen – měnový kurz. Tyto země jednotným měnovým kurzem ztratily potřebné signály o sobě samých,“ prohlásil Klaus.
Klaus ve svém projevu poukázal například na značnou diverzitu zemí Evropské unie a eurozóny. Zdůraznil rovněž, že západní ekonomiky udělaly chybu, když se přiklonily ke keynesiánským doktrínám a začaly bezmezně věřit v účinek nalévání peněz do ekonomiky.
Evropa se musí transformovat podobně jako Česko po revoluci
Růst veřejných výdajů, který Klaus považuje za zcela nesmyslný a který Evropu přivedl do dluhové krize, není podle prezidenta možné odstranit nápravou chování ministrů financí nebo evropských vlád. „Jedná se o důsledek fundamentálního systémového defektu, který je výsledkem omylu Evropy, a to co se týče modelu evropského integračního procesu, tak co se týče modelu evropského ekonomicko-sociálního uspořádání,“ míní Klaus. Tento problém podle něj nemá jednorázové řešení a nemůže ho odstranit evropský summit ani dohoda německé kancléřky Angely Merkelové s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.
Jediné řešení, které může evropské země z dluhové krize zachránit, vidí Klaus v rozsáhlé a hluboké transformaci, kterou přirovnává k té, jakou si Česká republika prošla po sametové revoluci. „Buď bude taková transformace v Evropě rychle provedena, nebo se Evropa stane periferií dynamicky se pohybujícího zbytku světa,“ zdůraznil Klaus. Pokud k transformaci nedojde, budou již tak vysoké náklady na řešení dluhové krize rychle růst, a to nikoliv lineárně, ale exponenciálně, varuje prezident, který dlouhodobě patří ke skalním euroskeptikům a kritikům Evropské unie.
Prezident Václav Klaus vystoupil na VŠE u příležitosti zasedání Vědecké rady Národohospodářské fakulty. Ta si položila otázku úzce související se současnou dluhovou krizí v Evropě: Kdo může za růst veřejných výdajů v posledních desetiletích a je monetární expanze vhodným lékem?
V rámci této rozpravy promluvil také mimo jiné guvernér České národní banky Miroslav Singer nebo děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík. Ten podobně jako Klaus poukázal na to, že politika se v posledních letech stala kolbištěm pro prosazování individuálních zájmů. Děje se to podle něj ovšem prostřednictvím veřejného zájmu. „Ve veřejném zájmu se toho dneska dělá víc, než kolik činí polovina hrubého domácího produktu,“ prohlásil Ševčík. Zároveň poukázal na to, že jedinou vyspělou zemí, která podle něj udržuje podíl vládních výdajů na relativně přijatelné úrovni, je Švýcarsko. „Ve Švýcarsku totiž platí ústavní zákon, který v podstatě nařizuje vyrovnaný rozpočet,“ podotkl.
„Obnova kapitalistického myšlení bude velmi těžká, bude zvláště svízelná u kolektivistických politiků, ale bohužel se musí týkat i politiků, kteří se hlásí k tržně konformnímu prostředí. Je jenom málo politiků ve světě, kteří si umí přiznat, že mocensky a politicky nelze hospodářství opakovaně beztrestně znásilňovat,“ zdůraznil Ševčík.
Evropa s dluhy zápasí už dva roky
Problémy s nadměrnými dluhy se v Evropě poprvé objevily před více než dvěma roky. V říjnu 2009 Řecko přiznalo, že manipulovalo se svými statistikami. Očekávaný deficit veřejných financí ze dne na den vyskočil na více než dvojnásobek a zadlužená země postupně ztratila důvěru investorů a s ní i schopnost půjčovat si na finančních trzích. Eurozóna a Mezinárodní měnový fond se domnívaly, že Řecku pomůže finanční injekce a země se rychle na finanční trhy vrátí. Ani po roce a půl od chvíle, kdy Řecko dostalo od zahraničních partnerů první úvěr a začalo s tvrdým utahováním opasků, se tak ale nestalo. Dluhová krize kromě toho pohltila ještě Irsko a Portugalsko. V ohrožení je také Itálie a Španělsko. Z Itálie by se dluhová krize s největší pravděpodobností přelila do Francie.
