Praha – Na podání daňového přiznání, pokud je za nás nevyřizuje daňový poradce ani neprovádí zúčtování zaměstnavatel, zbývá už jen několik týdnů. Řada podnikatelů a živnostníků se proto již ponořila do papírování, shání potřebné doklady a faktury a zběsile listuje zákonem. Pak je čekají samozřejmě ještě fronty na finančním úřadě a ona nepříjemná povinnost odvést státu daň z toho, co v roce 2010 těžce vydělali. Zdaleka ne pro všechny, ale musí být daňová povinnost takto nepříjemná. Někteří poplatníci se mohou aspoň jednou za rok těšit, že nebudou platit oni státu, nýbrž že se jim daně vrátí.
K vrácení daně může dojít z mnoha důvodů. Nejde ovšem o štědrost finančního úřadu, ale jen o to, že poplatník během roku zaplatil na zálohách daně víc, než se nakonec ukázalo v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob.
Které daně můžeme dostat zpět?
Proč se může stát, že nám úřady mohou vrátit část zaplacených záloh, nebo že dokonce vyjde daň záporná v podobě daňového bonusu? Z následujícího výčtu jsou to především ty položky, které se uplatňují právě až při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání:
- nezdanitelné části základu daně (dary, úroky z úvěrů na bytové potřeby, příspěvky na penzijní a životní pojištění, příspěvky odborové organizaci a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání)
- slevy na dani, které mohou snížit daň na nulu (sleva na poplatníka, na druhého z manželů, na ZTP, na studium)
- daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které může daň dostat do minusu (daňový bonus)
Část daně bude poplatníkovi vrácena, pokud jeho daňová povinnost snížená o všechny uplatněné slevy na dani včetně případného daňového bonusu je menší než zaplacené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Vrací se pochopitelně rozdíl těchto položek.
Roční zúčtování záloha na daň provede na žádost pracovníka jeho poslední zaměstnavatel při splnění daných podmínek a přeplatek daně pak poplatník pozná na výplatní pásce. Někteří poplatníci – zejména podnikatelé – si pak provádějí roční zúčtování daně sami.
Pozor na daňové bonusy!
Na bonus nemá poplatník nárok, pokud jeho příjem ze zaměstnání, podnikání, kapitálového majetku nebo pronájmu nedosahuje za rok šestinásobku minimální mzdy, tj. 6 x 8 000 = 48 000 Kč. To je příklad poplatníků, kteří v kalendářním roce nepracovali plný počet měsíců, byli dlouhodobě nemocní nebo vedeni v evidenci úřadu práce a uplatňují daňové zvýhodnění na děti. Vlastní daňové přiznání je výhodné také u studentů kteří měli zdanitelný příjem, protože si v přiznání mohou uplatnit slevu na studium, případně další slevy nezohledněné zaměstnavatelem.
O případný přeplatek na dani z příjmu fyzických osob se nežádá speciálním formulářem, ale podpisem v prohlášení k dani u vašeho zaměstnavatele. Pokud si podáváte vlastní daňové přiznání, je žádost součástí tohoto formuláře.
Kdy daň zpět již nedostaneme?
Pokud vaše daňová povinnost snížená o všechny uplatněné slevy na dani včetně případného daňového bonusu je větší než zaplacené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Daňový bonus je kladný rozdíl mezi daňovým zvýhodněním na dítě a vypočtenou daňovou povinností po slevách.
Pokud jste měli příjem zdaněný srážkovou daní (15 procent) u zdroje. Příkladem jsou příjmy na základě dohody o provedení práce, autorské honoráře do 7 000 korun za měsíc od jednoho plátce, dividendové příjmy, podíly na zisku společníka společnosti s ručením omezeným, dále např. úroky z vkladů, podílových listů apod. vyplacené po zdanění.
