Praha – V kauze kolem pražské čipové karty Opencard se vynořil další otazník. Komu patří dodavatelská firma Haguess, která má za projekt červené karty inkasovat z veřejných peněz více než čtvrt miliardy korun? Klidně to mohou být třeba pražští radní. Zda tomu tak skutečně je, se nedá zjistit. Vlastník firmy totiž drží akcie na majitele, tedy akcie, které jsou anonymní. Česko je přitom jednou z mála zemí, kde je ještě existence těchto cenných papírů přípustná. Skýtá totiž velký prostor pro korupci.
Majitelem společnosti Haguess je šéf její dozorčí rady Jaroslav Turek, tvrdí mediální zástupce firmy Petr Lemoch. Česká televize Haguess vyzvala, ať to dokáže, třeba tak, že vlastník předloží akcie veřejnosti. Firma to ovšem odmítá. „Požadavek na předložení akcií považujeme za velice zvláštní a nevidíme žádný důvod, proč by tak měl pan Turek veřejně činit. Rozebírání majetkové struktury společnosti Haguess považujeme za záležitost s projektem nesouvisející a přesahující adekvátní míru veřejného zájmu,“ prohlásil Lemoch.
Kouzlo firem s akciemi na majitele spočívá v tom, že se prakticky nedá zjistit, kdo je vlastní. Majitelem firmy je ten, kdo akcie právě drží v ruce. Může se objevit třeba na valné hromadě a pak zase tiše zmizet v anonymitě. Daňoví poplatníci by ale měli mít právo vědět, kam šlo více než 880 milionů korun, které už hlavní město za Opencard vydalo, zda peníze neskočily v kapsách lidí, kteří jsou s pražským magistrátem spojeni.
Nejasnosti má rozplést nezávislá komise
„O údajném propojení osob z magistrátu se soukromými firmami v rámci projektu Opencard se vede celá řada spekulací. Z toho důvodu vznikla nezávislá komise, dokončujeme druhý audit projektu, aby se veškeré nejasnosti kolem projektu Opencard vyjasnily,“ podotkl mluvčí projektu Opencard Martin Opatrný.
Haguess není jedinou anonymní firmou v Česku
Společností jako je Haguess, které žijí z veřejných zakázek a přitom se neví, kdo za nimi stojí, je v Česku velké množství. „Já bych řekl, že tak třetina českých akciových firem je dneska vedena na majitele s anonymní vlastnickou strukturou,“ míní Jiří Pšenička, reportér časopisu Ekonom a autor článku Neviditelní v české mlze.
Jednou z firem se zamlženou vlastnickou strukturou je třeba plzeňská Škoda Holding. Přesto dostává zakázky od státních firem, jako jsou České dráhy nebo ČEZ. Pražský magistrát nebo ředitelství silnic a dálnic zase spolupracují se společností Navatyp, i ta má akcie na majitele.
S anonymními akciemi se nic nedělá
Politici, od kterých se čeká, že akcie na majitele zruší, o problému s nimi léta vědí. Kritikou nešetří, ale nikdo z nich s anonymními akciemi zatím nedokázal nic udělat. Sami politici přitom velmi detailně popisují, jak to v praxi chodí.
„Pomáhají tomu, aby v případě, že někdo z politiků si třeba bude chtít přidělovat veřejné zakázky, bude chtít posílat veřejné peníze do soukromých společností, aniž by se vědělo, že mu taková společnost patří,“ popsal jádro problému s akciemi na majitele poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).
Česko je v civilizovaném světě jednou z posledních zemí, kde jsou listinné akcie na majitele ještě legální. Nedávno se pro jejich zákaz nebo omezení rozhodlo třeba Slovensko nebo Polsko.
