Kalousek se dal do škrtání, zaměstnanci zapláčou

Praha – Daňové výjimky pro stravenky a režijní jízdenky v Česku končí. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) totiž začal škrtat. U daňových výjimek však pouze začal, celkem chce ušetřit pět miliard korun a škrtnout zhruba čtvrtinu ze 118 daňových úlev. Návrh novel několika zákonů, který představuje první fázi reformy přímých daní a odvodů pojistného od ledna 2013, již Kalousek předložil do vnějšího připomínkového řízení. Píše o tom server Novinky.cz.

Kalousek šetří, odbory hrozí stávkou

Skončit mají i úlevy závodního stravování nebo bezplatných či zlevněných jízdenek zaměstnanců veřejných dopravců a jejich rodinných příslušníků. Kalousek tak chce „zavést jednoduchý a přehledný systém, který bude dlouhodobě stabilní bez neustálých změn a povede ke snížení administrativních nákladů,“ uvedl nedávno Kalousek. Jenže to se odborářům nelíbí. Varují, že i kvůli těmto krokům daňové reformy může být vyhlášena stávka a zablokována doprava.

Nejvíce se změny dotknou zaměstnanců. Například péče o zaměstnance hrazená ze sociálních fondů či nedaňových nákladů firmy, včetně rekreace a zájezdů, bude nadále daňově podporována jen do ročního limitu 10 tisíc korun. O většinu dosavadních úlev přijdou příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů. Zaměstnancům se jako určitá kompenzace navrhuje zavést zvláštní slevu na dani ve výši 3000 korun ročně. Odečty úroků z hypoték, které se týkají všech daňových poplatníků, zůstanou po velkém protestu veřejnosti zachovány. Sníží se pouze roční limit odečtu z 300 tisíc na 80 tisíc korun.

Zruší se daňové osvobození kázeňských odměn, odchodného, peněžního plnění za výstrojní a proviantní náležitosti, mzdového vyrovnání horníkům dlouhodobě nezpůsobilým k dosavadní práci, osvobození zvláštního příplatku nebo příplatku za službu v zahraničí poskytovaného v cizí měně vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů.

Změny nejvíce pocítí zaměstnanci

Superhrubá mzda, kterou zavedla Topolánkova vláda, končí. Základem daně bude opět hrubá mzda a v této souvislosti se zvýší sazba daně z 15 na 19 procent. Tím se sjednotí základy pro daň i pojistné. Zaměstnancům se kromě toho zvýší odvod zdravotního pojištění ze 4,5 na 6,5 procenta z hrubé mzdy. Odvodové zatížení běžných zaměstnanců tak celkově vzroste. Navíc také stoupne spodní sazba DPH.

Novinky čekají i na živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné. Základem pro výpočet daně a pojistného bude nově 100 procent hrubého zisku. Jde tedy o příjem po odpočtu výdajů. Dnes je to polovina hrubého zisku. Výrazně jim však klesne sazba důchodového pojištění a na státní politiku zaměstnanosti z 29,2 na 6,5 procenta a zdravotní pojištění z 13,5 na 6,5 procenta.

Další novinkou je jedno inkasní místo

Daň z příjmů firem zůstane na 19 procentech. Odvod pojistného, které platí za zaměstnance, se však přemění na daň z úhrnu mezd, přičemž sazba se sníží o dvě procenta na 32,5 procenta.

Revoluční změny se budou udávat od ledna 2013 i ve způsobu vybíraní daně a pojistného. Finanční úřadům budeme platit nejen daně, ale i veškeré pojistné, a přes ně budeme vyřizovat také všechny administrativní náležitosti. Bude tedy vytvořeno jedno inkasní místo. Údaje o příjmech a pojistném bychom měli předávat na jednom formuláři.

Kalousek chce odškodnit nejchudší obce

Ministerstvo financí také chystá změny v systému rozpočtového určení daní, které by snížily rozdíl mezi nejchudšími obcemi a nejbohatšími městy ve výnosu sdílených daní na jednoho obyvatele z nynějšího 4,5násobku na trojnásobek. Návrh novely zákona by měl jít do připomínkového řízení do konce června. S účinností novely ministerstvo počítá od ledna 2013.

Celkem 6 241 obcí by mělo dostat v novém systému navíc 13,5 miliardy korun, k čemuž přispěje sedmimiliardové navýšení příjmů obcí z dotačních programů z národních zdrojů. Naopak celkem asi pětimiliardovou ztrátu budou mít následkem zrušení zvláštních koeficientů města Brno, Ostrava a Plzeň a snížením přepočítacího koeficientu Praha, jež byla podle Kalouska dosud přeplácena na úkor ostatních obcí. Po přechodnou dobu čtyř let jim budou tyto ztráty částečně kompenzovány. Kalousek proto pozve primátory statutárních měst na jednání na 13. června.

Největší nárůst výnosu ze sdílených daní na obyvatele by se měl týkat obcí od 2 000 do 10 tisíc obyvatel. Napomůže tomu změna kritérií, když jako nové bude zavedeno kritérium počtu dětí v mateřských a základních školách v obci, které bude mít ve výpočtu váhu sedmi procent. Váha prostého počtu obyvatel se zvýší ze tří na deset procent, beze změny zůstane tříprocentní váha celkové výměry katastrálního území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 6 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 16 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...