Juncker: Řecko si za potíže může samo, nemůže chtít úlevy na úkor ostatních

Brusel – Řecko se v souvislosti s finanční krizí lituje zbytečně. Za své potíže si totiž může hlavně samo, vina leží i na bedrech řeckých občanů, kteří se nechovali odpovědně. Takový je názor předsedy Evropské komise Jeana-Claudeho Junckera. Fungování tohoto státu je podle něj horší než jinde v Evropě, korupce vládne na všech úrovních a neuspokojivý je systém výběru daní.

„Řekové nemohou chtít v eurozóně úlevy na úkor ostatních, kteří své závazky plní, případně chtít vyšší minimální mzdu, než jaká je v řadě jiných zemí,“ prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v nejnovějším vydání německého ekonomického časopisu WirtschaftsWoche. Na druhou stranu však zároveň zdůraznil, že Řecko je legitimním členem evropské rodiny, a proto nepřipadá v úvahu, aby eurozónu opustilo.  

Šéf Evropské komise také připustil, že mezinárodní program úvěrové pomoci Řecku, vyžadující na Aténách rozpočtové škrty a strukturální reformy „obsahuje opatření, která ubrala průměrnému Řekovi na náladě žít“. „Nikdy nevzniklo ovzduší nového začátku, protože každý Řek měl pocit, že byl ponížen a že se mu dělo něco nespravedlivého,“ podotkl Juncker a zároveň upozornil, že lidé v Řecku se nedomnívají, že jsou zodpovědní za problémy ve své zemi. „Nebyli to ale Nizozemci, ani Němci, kteří hlasovali po více než 40 let pro PASOK (socialisty) a Novou demokracii (konzervativce). Odpovědnost je i na bedrech řeckých občanů, což nemohou ignorovat,“ upozornil bývalý lucemburský premiér na řecké poměry, v nichž vlády obou zmíněných stran zemi stále více zadlužovaly.  

Státní řecké instituce fungují hůře než jinde

Státní instituce v Řecku podle Junckera fungují hůř než jinde. Země dosud nemá zaveden katastr pozemků, korupce vládne na všech úrovních a výběr daní je stále problém, který je na severu Evropy obtížné pochopit. Řekové mají tendenci na toto všechno zapomínat, zdůraznil Juncker. Podle něj se obyvatelé nechovali ke své zemi odpovědně ani v poslední době, když v průběhu předvolební kampaně přestávali platit daně v bláhové naději, že s nástupem nového premiéra Alexise Tsiprase k moci to již nebudou muset.

„Něco se ale hýbe správným směrem. Očekávám, že nyní nastane přestávka v reformách, ale nesmí to trvat příliš dlouho,“ varoval Juncker.     

Ilustrační foto
Zdroj: Angelos Tzortzinis/ISIFA/Getty Images

Na snahu Řecka dosáhnout úlev v plnění svých dluhových závazků šéf Evropské komise odpověděl, že v eurozóně jsou i další země, které „prošly slzavým údolím“. „Je velmi obtížné žádat úlevy od Španělska, Irska a Portugalska, které nedostaly totéž,“ podotkl Juncker. Odmítavě se vyjádřil i k záměru Atén zvyšovat minimální mzdy, i když sám zastáncem jejich snižování není. „Pokud Řecko zvýší minimální mzdy, pak bude v Evropě šest zemí, které budou mít minimální mzdy nižší,“ upozornil Juncker s tím, že mezi nimi jsou i Španělsko a Slovensko. A všechny tyto země budou rozhodovat o ratifikaci nové pomoci Řecku.  

Jiné země splácejí dluhy s vyššími úroky 

Juncker také řekl, že některé země splácejí dluhy s vyššími úroky než Řecko. „Když řecká vláda tvrdí, že dluh není udržitelný, pak to znamená, že v zemích, kde se na obsluhu dluhu vynakládá více peněz, by finanční situace měla být ještě méně udržitelná. Někteří lidé zřejmě nepochopili, že by si neměli hrát s ohněm,“ řekl šéf Evropské komise.

Kriticky se Juncker také vyjádřil k chování nové vládní garnitury v Řecku. „Zatím jsem se nesetkal s moc velkými zkušenostmi. Ale nesmíme z toho vyvozovat předčasné závěry. Nikdo nespadl jen tak z nebe, ani v Řecku ne,“ odpověděl Juncker na dotaz německého novináře, zda premiér Tsipras a ministr financí Janis Varufakis jsou tak nezkušení, nebo prostě jen drzí. Juncker zdůraznil, že je třeba být k řeckým představitelům přátelský, i když si neberou servítky ve volbě slov.  

Když ale řecký premiér „proklíná Němce dvakrát do týdne ve svých politických prohlášeních, nepovažuji to za formu velkého politického umění,“ upozornil Juncker, podle kterého to vede k „oživení nepříjemných pocitů“. Podle něj zaznívá v Aténách spousta chybných výroků, ale časem se to změní.  

„Do léta bychom měli být schopni se dohodnout s novou vládou v Aténách na novém programu reforem a rozvoje v Řecku,“ řekl Juncker.  

Řecké euro a drachma
Zdroj: ČT24/ČTK/DPA/Oliver Berg

Spekulace kolem možného odchodu Řecka z eurozóny odmítl, byť připustil, že oproti minulosti je na toto riziko oblast připravená. Varoval také před vážnými politickými dopady a chováním spekulantů, kteří by útočili na zemi, o níž by se domnívali, že by na ní mohli vydělat, kdyby vyprovokovali její odchod z eurozóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 7 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 21:17

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026
Načítání...