Írán po zrušení sankcí navýší vývoz ropy o půl milionu barelů denně

Teherán se chystá zvýšit vývoz ropy o půl milionu barelů denně. Prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co USA a EU v sobotu oznámily, že ruší sankce vůči Íránu. Američané a Evropané tak reagovali na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii, že Teherán dodržuje závazky z dohody o íránském jaderném programu, kterou loni uzavřel se šesti mocnostmi. Zároveň se uvolňuje řada protiíránských sankcí uplatňovaných OSN. USA ale v neděli ohlásily nové sankce - tentokrát za íránský balistický program.

„Vzhledem k podmínkám na světových trzích a k našim možnostem je Írán připraven zvýšit svůj vývoz ropy o 500 tisíc barelů denně,“ oznámil náměstek íránského ministra průmyslu Amir Husajn Zamaninía.

Na trhu s ropou již delší dobu převládá nabídka nad poptávkou. Ceny ropy na světových trzích jsou dlouhodobě na rekordních minimech, tento týden klesly poprvé za 12 let pod 30 dolarů za barel. Již loni po oznámení červencové dohody šesti mocností s Íránem o omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí zaznamenaly světové ceny ropy výrazný pokles.

Těžba ropy v Íránu vlivem sankcí uvalených západními zeměmi kvůli teheránskému jadernému programu klesla ze zhruba čtyř milionů barelů denně o jeden milion barelů. Vývoz se pak od roku 2012 snížil o polovinu na více než jeden milion barelů denně.

Již loni v létě po uzavření dohody o omezení iránského jaderného programu Teherán oznámil, že okamžitě po odstranění sankcí očekává zvýšení těžby ropy o 500 000 barelů denně a do několika měsíců pak o jeden milion barelů denně. Těžba by se tak měla vrátit na úroveň před zavedením sankcí.

Íránský prezident Hasan Rouhání očekává po zrušení mezinárodních sankcí pětiprocentní hospodářský růst. Země prý potřebuje k posílení své ekonomiky zahraniční investice. Americko-íránské ekonomické vztahy však nebudou plně obnoveny, řekl prezident a ubezpečil investory politickou a ekonomickou stabilitou své země.

Navzdory zrušení sankcí za íránský jaderný program zůstanou některé z nich - jako třeba prodej těžkých zbraní do Íránu - ještě několik let v platnosti. Mezinárodní instituce teď budou pečlivě dohlížet na další plnění závazků - v případě jejich porušení může OSN vyhlásit nová odvetná opatření.

Hasan Rouhání v íránském parlamentu
Zdroj: President.ir/Reuters

Íránský prezident: Je to zlatá stránka historie země

Západní mocnosti přivítaly oznámení o naplnění dohody s Íránem téměř jednomyslně, naopak Izrael zrušení protiíránských sankcí kritizuje. „I když Írán podepsal dohodu o svém jaderném programu, neupustil od snahy vyvinout jadernou zbraň a nadále jedná tak, aby destabilizoval Blízký východ, a porušováním svých mezinárodních závazků šíří terorismus po celém světě,“ uvádí se v prohlášení úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Předseda izraelské vlády později zdůraznil, že politika Izraele zůstane stejná: „Nedovolit Íránu získat jadernou zbraň.“

Splnění jaderné dohody s Íránem uvítal i americký prezident Barack Obama. Země tak nebude moci vyrobit jadernou bombu a svět bude bezpečnější, řekl. „Jestliže se Írán bude snažit podvádět a potají bude chtít vyrobit bombu, zjistíme to,“ prohlásil během krátkého prohlášení v Bílém domě s tím, že i nadále budou íránský jaderný program kontrolovat inspektoři.

Rouhání dohodu označuje za zlatou stránku historie země. „Otevřeli jsme novou kapitolu vztahů mezi Íránem a světem,“ řekl Rouhání. Dodal, že takové vztahy jsou ve znamení přátelství, bez záště a bez podezírání. „Všichni jsou šťastní, až na sionisty, válečné štváče, kteří se snaží vyvolat sektářskou válku mezi islámskými národy, a na zastánce tvrdé linie v americkém Kongresu,“ dodal prezident.

Rouhání: Íránská dohoda může být vzorem pro řešení krizí

Dohoda šesti západních mocností a Íránu o jeho jaderném programu může být vzorem pro řešení regionálních krizí, řekl ve státní televizi Rouhání. Dohodu podle něj podporoval i duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který je nejvyšší autoritou v zemi.

Ten, kdo v dohodu nevěřil, se mýlil, uvedl Rouhání. „Jen několik hodin poté, co dohoda vstoupila v platnost, vydaly různé (zahraniční) banky na 1000 úvěrových příslibů. To ukazuje, že všichni ti skeptici se mýlili,“ upozornil Rouhání. Kritizoval rovněž dlouholetého íránského rivala Saúdskou Arábii, kterou vyzval ke změně chování v regionu. 

Šéf italské ropné společnosti Eni Claudio Descalzi prohlásil, že zrušení ekonomických sankcí vůči Íránu pomůže Evropě diverzifikovat energetické zdroje. Neobává se však toho, že by v dohledné době došlo k nadprodukci kvůli vstupu Íránu na globální trhy s ropou a plynem. Nejdřív totiž bude nutné mohutně investovat do zlepšení íránské infrastruktury.

Íránský prezident Hasan Rouhání
Zdroj: ČTK/AP/Vahid Salemi

Jako první velkou obchodní dohodu předznamenávající pravděpodobný nastávající investiční a obchodní rozmach oznámil Teherán v sobotu plán nakoupit 114 letadel za více než deset miliard dolarů (zhruba čtvrt bilionu Kč) od evropského výrobce Airbus.

V Íránu je nyní na pracovní návštěvě český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek spolu s šedesátičlennou podnikatelskou misí. Ředitel sekce mezinárodních vztahů českého Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin informoval, že v Teheránu byl podepsán kontrakt o dodání 250 traktorů za pět milionů eur (cca 135 milionů korun) brněnské firmy Zetor Tractors íránské společnosti Tondak Tiz.

Podle analytiků by se vyšší íránský vývoz na cenách ropy projevit nemusel

Podle některých analytiků, které citovala zpravodajská stanice CNN, by se vyšší íránský vývoz ropy nemusel tolik projevit na světových cenách ropy. Zrušení sankcí se totiž čekalo, takže do cen se to již částečně promítalo od loňského uzavření jaderné dohody. Zvýšení vývozu zřejmě také nebude okamžité a Irán má rovněž zastaralá těžební zařízení, do nichž bude potřeba mnoho investovat.

Írán je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která by ještě před několika lety současný pokles cen řešila snížením produkce. Loni v prosinci se ale ministři členských zemí poprvé za několik desetiletí nebyli schopni dohodnout na výši celkového těžebního limitu. Situaci navíc nyní komplikuje napětí ve vztazích mezi Íránem a Saúdskou Arábií kvůli nedávné popravě šíitského duchovního Rijádem.

USA oznámily nové sankce vůči Íránu za balistický program

Americké ministerstvo financí oznámilo nové sankce vůči 11 íránským společnostem nebo jednotlivcům zapojených podle USA do íránského balistického programu. Stalo se tak hned poté, co v rámci výměny vězňů mezi Washingtonem a Teheránem opustili Američané Írán a v USA bylo osvobozeno sedm íránských vězňů. Sankce jsou odpovědí na říjnový test íránské balistické rakety schopné nést jadernou hlavici a odloženy byly v prosinci právě kvůli vyjednávání o výměně vězňů. Nové sankce mohou být ranou dohodě mezi šesti mocnostmi a Íránem o jeho jaderném programu.

Říjnovou zkoušku nové střely středního doletu tehdy USA označily za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Existenčně se cítí být ohrožen íránským raketovým programem Izrael. Teherán na to reagoval tím, že má právo zvýšit svůj obranný potenciál.

Nahrávám video

Zetor dodá íránské firmě Tondak Tiz 250 traktorů za 135 milionů

Čeští politici zrušení sankcí vůči Íránu vítají. Podle premiéra Bohuslava Sobotky dohoda s Teheránem umožní Evropě omezit energetickou závislost na dodávkách z východu. Čestný předseda opoziční TOP 09 Karel Schwarzenberg označil zrušení sankcí za velký úspěch světové diplomacie.

„Obchodní vztahy mělo s Íránem ještě předválečné Československo, to znamená, že je tam poměrně silná tradice. Česko tam má dobrý zvuk a myslím, že máme řadu výrobků, se kterými jsme schopni na íránském trhu uspět. To, že došlo k dohodě, znamená i větší šanci na diverzifikaci zdrojů ropy a plynu pro Evropu,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka.

Brněnská firma Zetor Tractors dodá íránské společnosti Tondak Tiz 250 traktorů za zhruba 135 milionů korun. Smlouva byla podepsána na obchodně průmyslové komoře v Teheránu. „Sankce jsou již nyní oficiálně zrušeny a Írán je otevřen pro byznys. Dnes se uskutečnilo podnikatelské fórum, kterého se zúčastnilo 60 českých a 150 íránských firem. Největší zájem je o spolupráci v oblasti logistiky, důlních strojů a služeb a turistiky,“ uvedl ředitel sekce mezinárodních vztahů českého Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek podepsal v Íránu dohodu o ekonomické spolupráci s íránským ministrem financí a ekonomiky Alim Tajebníjou a teheránská komora navíc podepsala smlouvu s českým Svazu průmyslu a dopravy a s Česko-Slovensko-Íránskou obchodní komorou. Během návštěvy ještě Mládek v Teheránu otevře zahraniční kancelář agentury CzechTrade.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 5 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 6 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 16 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...