Propuštění Američané odletěli z Teheránu, vězně recipročně propustily i USA

Čtyři Američané, kteří byli v sobotu propuštěni z íránských věznic v rámci dohody o výměně vězňů mezi Teheránem a Washingtonem, opustili Írán na palubě švýcarského letadla, které po večer přistálo v Ženevě. Američané recipročně z věznic v USA propustili sedm Íránců.

Mezi čtveřicí propuštěných, která má íránské i americké občanství, je zpravodaj amerického listu The Washington Post v Íránu Jason Rezaian. „Ulevilo se nám, že noční můra Jasona a jeho rodiny, která trvala 545 dnů, skončila,“ uvedlo vedení listu v prohlášení. Rezaian podle něj z Íránu odletěl i se svou ženou.

Bahram Mechanic po opuštění věznice v Houstonu
Zdroj: Daniel Kramer/Reuters

Dalšími propuštěnými jsou křesťanský pastor Saeed Abedini, bývalý příslušník amerického námořnictva Amir Hekmati a Nosratollah Khosravi-Roodsari. Ten ale na palubě letadla údajně nebyl. „Můžeme potvrdit, že věznění američtí občané byli propuštěni a že ti, kteří chtěli opustit Írán, odletěli,“ uvedl nejmenovaný americký představitel.

Khosrow Afghahi opouští věznici v Houstonu
Zdroj: Daniel Kramer/Reuters

Rezaian byl loni v říjnu v Íránu shledán vinným ze špionáže a odsouzen do vězení; výše trestu však zveřejněna nebyla. Abedini byl v roce 2012 uvězněn kvůli údajnému šíření křesťanství, za což dostal osm let. Hekmati byl zadržen v roce 2011 a později odsouzen za špionáž.

Pátý propuštěný, student Matthew Trevithick, který podle prohlášení rodiny odjel do Íránu na intenzivní jazykový kurz, strávil ve vězení 40 dní. Byl v Íránu osvobozen separátně, nikoli v rámci dvoustranné dohody. Domů odcestoval už v sobotu.

Propuštění vězňů bylo ohlášeno v sobotu, tedy téhož dne, kdy MAAE oznámila, že Íránci dodržují svoji dohodu s mocnostmi o íránském jaderném programu a kdy USA a Evropská unie rozhodly o ukončení protiíránských sankcí. Američané omilostnili sedm íránských vězňů, z nichž šest má americko-íránské občanství.

Nahrávám video

USA oznámily sankce vůči Íránu za balistický program

Krátce po propuštění vězňů oznámilo americké ministerstvo financí nové sankce vůči 11 íránským společnostem nebo jednotlivcům zapojeným podle USA do íránského balistického programu. Sankce jsou odpovědí na říjnový test íránské balistické rakety schopné nést jadernou hlavici a odloženy byly v prosinci právě kvůli vyjednávání o výměně vězňů.

Říjnovou zkoušku nové střely středního doletu tehdy USA označily za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Existenčně se cítí být ohrožen íránským raketovým programem Izrael. Teherán na to reagoval tím, že má právo zvýšit svůj obranný potenciál. Někteří pozorovatelé soudí, že sankce kvůli balistickému programu mohou být ranou dohodě mezi šesti mocnostmi a Íránem o jeho jaderném programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 3 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 3 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.