I letošní rok přináší v mnoha českých firmách zvyšování mezd. Tempo se ale zřejmě zmírní

Nahrávám video
Události: Zvyšování mezd v českých firmách
Zdroj: ČT24

Mnozí zaměstnanci letos dostanou, stejně jako vloni a předloni, vyšší mzdy. Podle současných informací by mohl nárůst činit v průměru pět procent. Firmy svým zaměstnancům přidávají hlavně kvůli situaci na trhu práce, který nabízí mnoho volných míst. Nejčastěji podniky navyšují mzdy v lednu, téměř v polovině případů. Třetina společností pak k tomuto kroku přistupuje právě v dubnu. Odvrácenou stranu současného hospodářského vývoje pak představují podniky, které chystají hromadná propouštění.

V Třineckých železárnách podepsali kolektivní smlouvu na konci loňského roku, a tak už tehdy bylo jasné, že výplaty porostou i letos. Základní složka mzdy o osm procent a když se firmě bude dařit, bude to ještě víc.

Pokud splníme všechny požadavky plánu a naše úkoly, tak by průměrná mzda měla v tomto roce přesáhnout 36 200 korun, řekl personální ředitel Třineckých železáren Ivo Žižka. 

Navyšování mezd 2019
Zdroj: ČT24

Dlouhé měsíce se jednalo o navýšení výdělků i v energetické společnosti ČEZ. Tarifní mzdy se tu zvednou o šest procent. To se týká například zaměstnanců elektráren nebo montérů. 

„U těch ostatních profesí, kde jsou smluvní mzdy – těch je zhruba jedna třetina – se budou mzdy zvyšovat nižším způsobem. Zhruba o tři procenta. Ne plošně, ale podle výkonů,“ řekl mluvčí ČEZu Roman Gazdík. 

Polepší si i v největší automobilce v Česku. Výplata se zaměstnancům Škody Auto zvýší o 2,5 tisíc korun a vyšší bude i variabilní bonus – 65 tisíc. Ten lidé dostanou s výplatou za duben.

Analytici očekávají, že letos porostou mzdy v průměru zhruba o šest procent. Tempo už by ale mělo být pomalejší než loni. „Poslední tři roky rostou mzdy velmi rychle, dokonce rychleji než produktivita. Každému je jasné, že dlouhodobě to takto udržitelné není,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. 

Některé firmy chystají hromadné propouštění

Nezvedají se ale jen mzdy. Po dlouhé době roste i počet firem, které na úřad práce posílají oznámení o hromadném propouštění. Ještě loni v lednu a únoru šlo o 540 lidí, letos jich za první dva měsíce bylo na 1460.

„Zaměstnavatelé uváděli jako nejčastější důvod k přijetí tohoto opatření ukončení provozu, utlumení výroby, optimalizace provozu, úspory nákladů, nebo dokonce likvidace společnosti,“ informovala mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. 

Podle tohoto úřadu nyní nejvíce propouštějí firmy ve výrobě, dopravě, energetice a finančnictví. Aktuální čísla pak mluví o tom, že především lidé z výroby a dopravy hledají práci ještě relativně snadno. Jde zhruba o 70 procent z těch, kteří se v evidenci úřadu kvůli hromadnému propouštění objeví.

Zetor, ČEZ i třeba banky

Jedním z příkladů je brněnský Zetor. Koncem loňského roku oznámil, že závod opustí na 250 lidí. V březnu však už firma věděla, že počet propuštěných tak vysoký nebude. Nakonec tu dali kvůli ekonomickým potížím výpověď 145 lidem.

Nepříjemnou situaci prožívají i v ČSA. Ke konci loňského roku tu propouštěli v první vlně, další hromadné propouštění se chystá právě teď. Na úřad práce totiž odešel dopis s počtem 115 zaměstnanců. Půjde hlavně o stevardy, letušky a lidi z kanceláří.

Traktory Zetor
Zdroj: ČT24

Propouštět bude i ČEZ. Elektrárenská firma se chystá propustit asi pět set lidí, ušetřit tak chce zhruba půl miliardy korun. „Jde o takové podpůrné činnosti, jako jsou kontrola, marketing, daně, účetnictví, takže hlavně ekonomické profese,“ uvedl Gazdík.

Škrtat se bude i v některých bankách. ČSOB letos zruší zhruba dvě stě pracovních míst. Půjde tak o podobný systém jako loni. To banka zrušila 370 míst, 148 zaměstnanců ale dostalo nabídku, aby ve firmě zůstali na jiné pozici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03
Načítání...