I letošní rok přináší v mnoha českých firmách zvyšování mezd. Tempo se ale zřejmě zmírní

Nahrávám video

Mnozí zaměstnanci letos dostanou, stejně jako vloni a předloni, vyšší mzdy. Podle současných informací by mohl nárůst činit v průměru pět procent. Firmy svým zaměstnancům přidávají hlavně kvůli situaci na trhu práce, který nabízí mnoho volných míst. Nejčastěji podniky navyšují mzdy v lednu, téměř v polovině případů. Třetina společností pak k tomuto kroku přistupuje právě v dubnu. Odvrácenou stranu současného hospodářského vývoje pak představují podniky, které chystají hromadná propouštění.

V Třineckých železárnách podepsali kolektivní smlouvu na konci loňského roku, a tak už tehdy bylo jasné, že výplaty porostou i letos. Základní složka mzdy o osm procent a když se firmě bude dařit, bude to ještě víc.

Pokud splníme všechny požadavky plánu a naše úkoly, tak by průměrná mzda měla v tomto roce přesáhnout 36 200 korun, řekl personální ředitel Třineckých železáren Ivo Žižka. 

Navyšování mezd 2019
Zdroj: ČT24

Dlouhé měsíce se jednalo o navýšení výdělků i v energetické společnosti ČEZ. Tarifní mzdy se tu zvednou o šest procent. To se týká například zaměstnanců elektráren nebo montérů. 

„U těch ostatních profesí, kde jsou smluvní mzdy – těch je zhruba jedna třetina – se budou mzdy zvyšovat nižším způsobem. Zhruba o tři procenta. Ne plošně, ale podle výkonů,“ řekl mluvčí ČEZu Roman Gazdík. 

Polepší si i v největší automobilce v Česku. Výplata se zaměstnancům Škody Auto zvýší o 2,5 tisíc korun a vyšší bude i variabilní bonus – 65 tisíc. Ten lidé dostanou s výplatou za duben.

Analytici očekávají, že letos porostou mzdy v průměru zhruba o šest procent. Tempo už by ale mělo být pomalejší než loni. „Poslední tři roky rostou mzdy velmi rychle, dokonce rychleji než produktivita. Každému je jasné, že dlouhodobě to takto udržitelné není,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. 

Některé firmy chystají hromadné propouštění

Nezvedají se ale jen mzdy. Po dlouhé době roste i počet firem, které na úřad práce posílají oznámení o hromadném propouštění. Ještě loni v lednu a únoru šlo o 540 lidí, letos jich za první dva měsíce bylo na 1460.

„Zaměstnavatelé uváděli jako nejčastější důvod k přijetí tohoto opatření ukončení provozu, utlumení výroby, optimalizace provozu, úspory nákladů, nebo dokonce likvidace společnosti,“ informovala mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. 

Podle tohoto úřadu nyní nejvíce propouštějí firmy ve výrobě, dopravě, energetice a finančnictví. Aktuální čísla pak mluví o tom, že především lidé z výroby a dopravy hledají práci ještě relativně snadno. Jde zhruba o 70 procent z těch, kteří se v evidenci úřadu kvůli hromadnému propouštění objeví.

Zetor, ČEZ i třeba banky

Jedním z příkladů je brněnský Zetor. Koncem loňského roku oznámil, že závod opustí na 250 lidí. V březnu však už firma věděla, že počet propuštěných tak vysoký nebude. Nakonec tu dali kvůli ekonomickým potížím výpověď 145 lidem.

Nepříjemnou situaci prožívají i v ČSA. Ke konci loňského roku tu propouštěli v první vlně, další hromadné propouštění se chystá právě teď. Na úřad práce totiž odešel dopis s počtem 115 zaměstnanců. Půjde hlavně o stevardy, letušky a lidi z kanceláří.

Traktory Zetor
Zdroj: ČT24

Propouštět bude i ČEZ. Elektrárenská firma se chystá propustit asi pět set lidí, ušetřit tak chce zhruba půl miliardy korun. „Jde o takové podpůrné činnosti, jako jsou kontrola, marketing, daně, účetnictví, takže hlavně ekonomické profese,“ uvedl Gazdík.

Škrtat se bude i v některých bankách. ČSOB letos zruší zhruba dvě stě pracovních míst. Půjde tak o podobný systém jako loni. To banka zrušila 370 míst, 148 zaměstnanců ale dostalo nabídku, aby ve firmě zůstali na jiné pozici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 3 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 16 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
včera v 20:07

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled