Hypotéky v listopadu mírně zlevnily, průměrná sazba klesla na 2,35 procenta

Hypotéky v Česku v listopadu dále zlevnily, i když jen mírně. Průměrná úroková sazba hypoték klesla na 2,35 procenta ze říjnových 2,36 procenta. Sazby klesly desátý měsíc v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byly v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostly. Nižší sazby v předposledním měsíci roku podpořily zájem o hypoteční úvěry.

V listopadu poskytly banky 7305 hypotečních úvěrů za 18,3 miliardy korun. Loni v listopadu, kdy se hypoteční trh již začal ochlazovat v důsledku zpřísnění poskytování hypoték ze strany České národní banky, bylo sjednáno 8617 hypoték za 19,5 miliardy korun. Průměrná úroková sazba hypoték byla přitom o 0,43 procentního bodu vyšší než současná.

„Zpomalení prudkého pádu úrokových sazeb má na svědomí zejména to, že některé banky začaly promítat do svých sazeb květnové zvýšení úrokových sazeb. A podle současných kroků jednotlivých bank lze očekávat, že příští měsíc bude po dlouhé době měsíc, kdy sazba Hypoindexu opět půjde směrem nahoru,“ uvedl specialista produktového managementu Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

V listopadu kosmeticky upravila hypoteční sazbu směrem vzhůru Raiffeisenbank, a to o 0,06 procentního bodu. Na začátku prosince plošně zdražila hypotéky Hypoteční banka a ČSOB o 0,2 procentního bodu. Česká spořitelna zvyšuje od 19. prosince 2019 úrokové sazby u všech druhů hypoték, a to u všech fixací v průměru o 0,2 procentního bodu. Sberbank naopak sazby hypoték snížila pro pětiletou, sedmiletou a desetiletou fixaci se splatností pět až 30 let.

Letos v listopadu poprvé překonala průměrná hypotéka 2,5 milionu korun. Důvodem jsou především rostoucí ceny nemovitostí. Průměrná hypotéka se drží nad dvěma miliony korun již od listopadu 2016.

„Listopad bývá z hlediska zájmu o hypotéky silný měsíc, to se potvrdilo. V kusech i objemech bylo prodáno nejvíce hypoték v tomto roce,“ uvedl ředitel hypoték v Raiffeisenbank Milan Voldřich. Svědčí to podle něj o tom, že se hypoteční trh postupně zotavuje.

„Lidé i přes rostoucí ceny nemovitostí naplno využívají nižších úrokových sazeb u úvěrů, které banky nyní nabízejí. Úrokové sazby našly své dno, ale odrazit se od něj bude velmi těžké,“ míní analytik ChytryHonza.cz Daniel Horňák.

Nicméně i přes zmíněný růst počtu sjednaných hypoték hypoteční trh letos za loňskem zaostává takřka o 40 miliard korun, upozorňuje majitel developerské společností Ekospol Evžen Korec. „Opakované zpřísnění podmínek pro získání hypotéky od ní jen letos odstřihlo 22 579 zájemců,“ dodává.

Větší nárůst sazeb se očekává v lednu a v únoru 2020

Díky velké konkurenci si již nějaký čas banky ukrajovaly více ze svých marží, upozornil regionální ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza. Nárůst zdrojů financování hypoték bank byl podle něj již neudržitelný, začaly proto od listopadu zvyšovat sazby. Některé banky sazby ještě nezvedly, jen neposkytují individuální slevy jako dříve, takže pro koncového klienta i tak k faktickému zdražení došlo. Větší nárůst průměrné sazby tak nastane až v lednu a únoru 2020, dodal.

„Trh teď ‚testuje‘ svoje dno. Přes celoroční pokles se dá očekávat, že pokud se sazby někam dál pohnou, tak nahoru, nikoliv dolů,“ souhlasí poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. Dá se podle něj očekávat, že objem za celý letošní rok se bude pohybovat kolem 200 miliard korun. „To je pořád velké číslo. Po dvou letech boomu se vracíme k normálu,“ uzavřel.

Klesají i sazby v eurozóně

Klesá také průměrná sazba hypoték v eurozóně. „V říjnu průměrná sazba hypoték s úvodní dobou fixace úrokové sazby od jednoho do pěti let klesla podle údajů Evropské centrální banky na 1,59 procenta. V lednu přitom činila 1,81 procenta,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. A doplňuje, že díky sdílení eura vykazuje ze zemí Visegrádské skupiny nejnižší sazby hypoték momentálně Slovensko, kde se průměrná sazba hypoték pohybuje citelně pod dvěma procenty.

V Polsku a v Maďarsku se letos sazby hypoték nejčastěji pohybují mezi 4,50 a pěti procenty, plyne z údajů Evropské hypoteční federace.

S dalším zlevňováním hypoték je zejména v evropských zemích mimo eurozónu podle něj však konec. Důvodem je vzestup tržních úrokových sazeb. „Například výnos desetiletých českých dluhopisů vzrostl od srpna z úrovně kolem 0,9 procenta na nynější hodnotu přesahující 1,5 procenta,“ konkretizuje Kovanda.

Upozorňuje, že navíc ruku v ruce s tím zdražují bankám zdroje ke krytí hypoték, což v uplynulých měsících částečně promítaly do svého zisku, a to snížením marží, což už však teď nepůjde.

„I proto, že kvůli zlepšení mezinárodních podmínek, odeznění bezprostřední hrozby takzvaného tvrdého brexitu či jistému uklidnění v celní válce USA a Číny lze očekávat spíše další růst tržních úrokových sazeb v Česku. A nelze zcela vyloučit ani zvýšení základní úrokové sazby České národní banky ještě před koncem prvního čtvrtletí roku 2020,“ vysvětluje Kovanda.

Další zpřísňování podmínek

Očekává se i to, že se podmínky ČNB pro poskytování hypoték v roce 2020 zpřísní. „Česká národní banka patrně vydá doporučení, které bude znamenat, že klienti se mohou dočkat od banky financování pouze ve výši 70 procent, zatímco nyní si berou úvěr v některých případech až do výše 90 procent hodnoty nemovitosti,“ říká Kovanda.

Například v Praze to bude znamenat, že na běžný byt pro mladou rodinu bude třeba mít našetřeno až kolem dvou milionů korun, aby vůbec byla šance hypotéku získat.

A některé nemovitosti mohou podle Kovandy dokonce výhledově zlevnit – například panelové byty na periferiích měst. „Ale na to, aby začaly zlevňovat nemovitosti v atraktivních lokalitách, by byla zapotřebí velká krize, která se zatím nechystá. Ceny nemovitostí budou růst v příštích letech v průměru kolem pěti procent ročně,“ očekává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 13 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 14 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 15 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...