Hypotéky v listopadu mírně zlevnily, průměrná sazba klesla na 2,35 procenta

Hypotéky v Česku v listopadu dále zlevnily, i když jen mírně. Průměrná úroková sazba hypoték klesla na 2,35 procenta ze říjnových 2,36 procenta. Sazby klesly desátý měsíc v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byly v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostly. Nižší sazby v předposledním měsíci roku podpořily zájem o hypoteční úvěry.

V listopadu poskytly banky 7305 hypotečních úvěrů za 18,3 miliardy korun. Loni v listopadu, kdy se hypoteční trh již začal ochlazovat v důsledku zpřísnění poskytování hypoték ze strany České národní banky, bylo sjednáno 8617 hypoték za 19,5 miliardy korun. Průměrná úroková sazba hypoték byla přitom o 0,43 procentního bodu vyšší než současná.

„Zpomalení prudkého pádu úrokových sazeb má na svědomí zejména to, že některé banky začaly promítat do svých sazeb květnové zvýšení úrokových sazeb. A podle současných kroků jednotlivých bank lze očekávat, že příští měsíc bude po dlouhé době měsíc, kdy sazba Hypoindexu opět půjde směrem nahoru,“ uvedl specialista produktového managementu Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

V listopadu kosmeticky upravila hypoteční sazbu směrem vzhůru Raiffeisenbank, a to o 0,06 procentního bodu. Na začátku prosince plošně zdražila hypotéky Hypoteční banka a ČSOB o 0,2 procentního bodu. Česká spořitelna zvyšuje od 19. prosince 2019 úrokové sazby u všech druhů hypoték, a to u všech fixací v průměru o 0,2 procentního bodu. Sberbank naopak sazby hypoték snížila pro pětiletou, sedmiletou a desetiletou fixaci se splatností pět až 30 let.

Letos v listopadu poprvé překonala průměrná hypotéka 2,5 milionu korun. Důvodem jsou především rostoucí ceny nemovitostí. Průměrná hypotéka se drží nad dvěma miliony korun již od listopadu 2016.

„Listopad bývá z hlediska zájmu o hypotéky silný měsíc, to se potvrdilo. V kusech i objemech bylo prodáno nejvíce hypoték v tomto roce,“ uvedl ředitel hypoték v Raiffeisenbank Milan Voldřich. Svědčí to podle něj o tom, že se hypoteční trh postupně zotavuje.

„Lidé i přes rostoucí ceny nemovitostí naplno využívají nižších úrokových sazeb u úvěrů, které banky nyní nabízejí. Úrokové sazby našly své dno, ale odrazit se od něj bude velmi těžké,“ míní analytik ChytryHonza.cz Daniel Horňák.

Nicméně i přes zmíněný růst počtu sjednaných hypoték hypoteční trh letos za loňskem zaostává takřka o 40 miliard korun, upozorňuje majitel developerské společností Ekospol Evžen Korec. „Opakované zpřísnění podmínek pro získání hypotéky od ní jen letos odstřihlo 22 579 zájemců,“ dodává.

Větší nárůst sazeb se očekává v lednu a v únoru 2020

Díky velké konkurenci si již nějaký čas banky ukrajovaly více ze svých marží, upozornil regionální ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza. Nárůst zdrojů financování hypoték bank byl podle něj již neudržitelný, začaly proto od listopadu zvyšovat sazby. Některé banky sazby ještě nezvedly, jen neposkytují individuální slevy jako dříve, takže pro koncového klienta i tak k faktickému zdražení došlo. Větší nárůst průměrné sazby tak nastane až v lednu a únoru 2020, dodal.

„Trh teď ‚testuje‘ svoje dno. Přes celoroční pokles se dá očekávat, že pokud se sazby někam dál pohnou, tak nahoru, nikoliv dolů,“ souhlasí poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. Dá se podle něj očekávat, že objem za celý letošní rok se bude pohybovat kolem 200 miliard korun. „To je pořád velké číslo. Po dvou letech boomu se vracíme k normálu,“ uzavřel.

Klesají i sazby v eurozóně

Klesá také průměrná sazba hypoték v eurozóně. „V říjnu průměrná sazba hypoték s úvodní dobou fixace úrokové sazby od jednoho do pěti let klesla podle údajů Evropské centrální banky na 1,59 procenta. V lednu přitom činila 1,81 procenta,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. A doplňuje, že díky sdílení eura vykazuje ze zemí Visegrádské skupiny nejnižší sazby hypoték momentálně Slovensko, kde se průměrná sazba hypoték pohybuje citelně pod dvěma procenty.

V Polsku a v Maďarsku se letos sazby hypoték nejčastěji pohybují mezi 4,50 a pěti procenty, plyne z údajů Evropské hypoteční federace.

S dalším zlevňováním hypoték je zejména v evropských zemích mimo eurozónu podle něj však konec. Důvodem je vzestup tržních úrokových sazeb. „Například výnos desetiletých českých dluhopisů vzrostl od srpna z úrovně kolem 0,9 procenta na nynější hodnotu přesahující 1,5 procenta,“ konkretizuje Kovanda.

Upozorňuje, že navíc ruku v ruce s tím zdražují bankám zdroje ke krytí hypoték, což v uplynulých měsících částečně promítaly do svého zisku, a to snížením marží, což už však teď nepůjde.

„I proto, že kvůli zlepšení mezinárodních podmínek, odeznění bezprostřední hrozby takzvaného tvrdého brexitu či jistému uklidnění v celní válce USA a Číny lze očekávat spíše další růst tržních úrokových sazeb v Česku. A nelze zcela vyloučit ani zvýšení základní úrokové sazby České národní banky ještě před koncem prvního čtvrtletí roku 2020,“ vysvětluje Kovanda.

Další zpřísňování podmínek

Očekává se i to, že se podmínky ČNB pro poskytování hypoték v roce 2020 zpřísní. „Česká národní banka patrně vydá doporučení, které bude znamenat, že klienti se mohou dočkat od banky financování pouze ve výši 70 procent, zatímco nyní si berou úvěr v některých případech až do výše 90 procent hodnoty nemovitosti,“ říká Kovanda.

Například v Praze to bude znamenat, že na běžný byt pro mladou rodinu bude třeba mít našetřeno až kolem dvou milionů korun, aby vůbec byla šance hypotéku získat.

A některé nemovitosti mohou podle Kovandy dokonce výhledově zlevnit – například panelové byty na periferiích měst. „Ale na to, aby začaly zlevňovat nemovitosti v atraktivních lokalitách, by byla zapotřebí velká krize, která se zatím nechystá. Ceny nemovitostí budou růst v příštích letech v průměru kolem pěti procent ročně,“ očekává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.