Hypotéky v březnu pokračovaly ve zdražování. Lidé si už tolik nepůjčovali a další propad trhu se čeká

Průměrná úroková sazba hypoték v březnu stoupla na 2,45 procenta z únorových 2,42 procenta. Sazby vzrostly potřetí v řadě, předtím bylo 11 měsíců poklesů. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla. Objem hypoték se propadl o čtvrtinu.

Objemy a počty poskytnutých hypoték klesly v březnu na nejnižší úroveň za poslední rok. „Pokračující propad hypotečního trhu je vidět na počtu i objemu poskytnutých úvěrů. Počet poskytnutých úvěrů bankami klesl na 5503 a je nejnižší od loňských neúspěšných měsíců ledna a února. Objem prodaných hypoték 13,835 miliardy korun je také nejnižší za poslední rok,“ uvedl analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték kontinuálně roste od ledna, přestože Česká národní banka v březnu dvakrát snížila základní úrokovou sazbu z 2,25 procenta na jedno procento. Naopak průměrná hypotéka po sedmi měsících zastavila růst a lehce klesla na 2 514 041 korun. Ve srovnání s únorem se snížila o 103 409 korun a vrátila se na úroveň listopadu 2019.

Za celé první čtvrtletí objem hypoték klesl na 49,2 miliardy korun. Pokořit hranici 50 miliard korun v prvním čtvrtletí se podařilo trhu pouze v letech 2017 a 2018. Proti loňskému roku si banky polepšily o 12,7 miliardy korun a díky silnému únoru poskytly téměř stejný objem hypoték jako v prvním čtvrtletí 2018.

Důsledky šíření koronaviru ale ještě na hypoteční trh nedopadly v plné síle a propad trhu bude zřejmě pokračovat i v nadcházejících měsících. Někteří analytici odhadují, že by se hypoteční trh mohl v dubnu a v květnu propadnout až o polovinu.

Se snižováním úrokových sazeb velcí hráči nespěchají

Přestože se cena peněz na mezibankovním trhu přiblížila historickým minimům z roku 2016 a ČNB dvakrát snížila základní úrokové sazby, velcí hypoteční hráči se změnou úrokových sazeb hypoték zatím nepospíchají. Na hypotečním trhu panuje nejistota, banky musí počítat s vyšší rizikovou marží (i kvůli moratoriu na splácení úvěrů) a do hry vstupuje i konkurenční boj bank.

Sazby rozhýbaly menší banky. Na konci března snížila sazby pětiletých fixací o půl procentního bodu na 1,94 procenta mBank a Sberbank naopak sazby zvýšila o 0,2 procentního bodu.

Na začátku dubna se ke snížení sazeb odhodlala Equa bank, a to o 0,6 bodu na 2,29 procenta pro hypotéky s fixací na tři a pět let. Fio banka zlevnila hypotéky s fixací na jeden a tři roky na 1,88 procenta, a to od 17. dubna. Air Bank od 20. dubna snížila sazby o 0,2 bodu u refinancovaných hypoték.

Průměrná sazba hypoték dolů půjde, otázka podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy je jen kdy a jak rychle.

„Nastane totiž tehdy, až velké banky začnou snižovat zmíněnou rizikovou přirážku a kdy se současně zklidní situace na mezinárodním poli, což bude reflektovat snížení výnosů českých vládních dluhopisů. Ke snižování rizikové přirážky přikročí banky logicky tím dříve, čím kratší a méně závažné bude současné pozastavení podstatné části české i zahraničních ekonomik a čím kratší a méně závažná bude související koronakrize,“ konstatuje.

A zmiňuje několik možných scénářů. Pokud bude mít koronavirová krize podobu písmene „V“, k citelnému zlevnění hypoték by došlo podle něho ještě letos. Pokud bude mít podobu písmene „U“, tedy pokud zotavení bude pomalejší, hypotéky výrazně zlevní až v příštím roce.

„Při ,dvojité' krizi podoby písmene ,W', tedy pokud by se například nákaza koronavirem začala šířit ve druhé vlně, nebo při vážné a táhlé krizi, krizi podoby písmene ,L', bude redukce hypotečních sazeb jen velmi pozvolná a o oživení trhu s hypotékami nebude moci být řeč ještě ani příští rok. Banky by v takovém případě přičítaly vyšší rizikovou přirážku po řadu čtvrtletí,“ dodal Kovanda.

Meziroční zdražování nových bytů v Praze kleslo na 1,6 procenta

Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci 1. čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 1,6 procenta na 106 392 korun za metr čtvereční. Tempo růstu ale kleslo ze 4,4 procenta na konci loňského roku. Mezikvartálně se ceny zvýšily o 0,8 procenta. Počet prodaných bytů meziročně vzrostl o 8,3 procenta na 13 000. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group.

„V prvním čtvrtletí letošního roku se potvrdil náš odhad, který předpokládal postupné zpomalování růstu cen. Očekáváme, že tempo růstu cen bude i vlivem koronavirové situace nadále zpomalovat. Na rezidenčním trhu v metropoli stále přetrvává výrazný bytový deficit a poptávka po bydlení v Praze i v této době výrazně převyšuje nabídku,“ uvedl předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský.

Ještě před rokem nové byty v hlavním městě zdražily meziročně téměř o pětinu. Nejvyšší meziroční růst za posledních sedm let, odkdy jsou data k dispozici, byl v polovině roku 2018. Tehdy nové byty zdražily o 24 procent.

Největší zájem byl opět o dvoupokojové byty, kterých developeři prodali 38,5 procenta. Tři pětiny prodaných bytů připadaly na Prahu 9, 5 a 10. Naopak na Prahu 1 připadalo pouhé procento.

„Přestože v březnu trh ovlivnila některá současná opatření, uzavřela se klientská centra a komunikace s klienty musela být převážně elektronická, prodalo se za první kvartál o 100 nových bytů více než ve stejném období loňského roku,“ doplnil předseda představenstva Skanska Reality Petr Michálek.

Počet bytů v nabídce developerů meziročně klesl o 12 procent na 4750. „Přesto developeři na trh i v tomto nelehkém období s novými projekty přicházejí, protože zájem o nové bydlení je velký. Celkově je ale bytů stále málo. Situaci může změnit jen zásadní systémový krok, který povolování projektů zrychlí a zjednoduší,“ sdělil předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...