Hypoteční sazby se dál tlačí dolů. V době drahých bytů a regulací usilují banky o nové klienty

3 minuty
Zprávy ve 12: Hypotéky v červnu dál zlevňovaly
Zdroj: ČT24

Průměrná úroková sazba hypoték v červnu klesla na 2,76 procenta z květnových 2,80 procenta, a sazby se tak snižovaly pátý měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla.

V červnu opět vzrostl zájem o hypoteční úvěry, sjednáno jich bylo 7119, což je o 142 více než v předchozím měsíci. Lidé si tak sjednali půjčky na pořízení bydlení za 16,498 miliardy korun, což je zhruba o 0,6 miliardy korun více než v květnu. V meziročním srovnání ovšem objem i počet nových hypoték klesl.

„Za poklesem se dá vidět boj poskytovatelů hypotečních úvěrů o podíl na trhu. Banky první kvartál v podstatě čekaly, co se na trhu bude dít, jak se promítnou nové podmínky od ČNB,“ poznamenal hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák. 

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

V červnu každopádně pokračující akční nabídky přilákaly zatím nejvyšší počet zájemců o hypoteční úvěr v tomto roce, upozornil hlavní analytik finančně poradenské společnosti Fincentrum Josef Rajdl. „I tak se však jedná o objemy obvyklé v minulých letech pro slabší měsíce. Výsledky hypoindexu také potvrzují, že růst cen nemovitostí se prozatím nezastavil a průměrná výše hypotečního úvěru poprvé překonala hranici 2,3 milionu korun,“ doplnil Rajdl. 

Ochlazení na hypotečním trhu trvá

Za poklesem úrokových sazeb je podle ředitele hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milana Voldřicha pokles cen dlouhodobých finančních zdrojů na trhu, z nichž jsou hypotéky financovány. „Během léta neočekáváme žádné výrazné změny v trendu vývoje sazeb, budou stagnovat na stávající úrovni,“ uvedl.

Právě proto, že je na trhu stále hodně peněz, se banky podle hypotečního specialisty ChytryHonza.cz Daniela Horňáka snaží za každou cenu najít nové klienty. „I v červnu tedy přišly s řadou nabídek v podobě snížení úrokových sazeb a různých akcí pro klienty,“ uvedl.

Vývoj počtu sjednaných hypoték
Zdroj: Fincentrum Hypoindex

Celkově si lidé za první půlrok sjednali 36 874 hypotečních úvěrů za 83,597 miliardy korun. Ve stejném období loni ovšem objem hypoték překonal již hranici 100 miliard korun, když lidé uzavřeli přes 49 tisíc hypoték. „Hypoteční trh tedy zažívá stále velké ochlazení. Důvodem jsou regulace hypoték z minulého roku a vysoké ceny bytů,“ uvedl Rajdl.

Podle výkonného ředitele společnosti Capek&Co Michala Čapka je zřejmé, že se ČNB zpřísněním podmínek pro poskytnutí hypoték nepodařilo zastavit zdražování cen nemovitostí. „Ale podařilo se jí zastavit předlužovaní klientů, kteří by v budoucnu mohli mít se splácením hypotéky potíže. Nebýt zpřísnění podmínek, v pohodě by si ji vzali i nyní a banky by jim v apetitu lepších a lepších čísel v klidu půjčily,“ uvedl.

Zdražování hypoték by mohla podnítit ČNB růstem svých sazeb

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že snižování úrokových sazeb na hypotečních úvěrech by mohlo vést k navýšení objemu hypoték v druhém pololetí letošního roku. „Vzhledem k nedostatku nemovitostí v žádaných lokalitách by růst objemu hypotečních úvěrů pravděpodobně vedl k dalšímu navyšování cen na realitním trhu. Dělo by se tak v situaci, kdy již v předchozím období došlo k prudkému růstu cen nemovitostí,“ dodal.

Analytik Broker Consulting Novák předpokládá, že se úrokové sazby budou teď držet mírně pod tři procenta. „Bude jenom záležet, jestli Česká národní banka ještě zvedne úrokové sazby, nebo ne. Potom by se dal čekat mírný růst hypotečních sazeb,“ uvažuje.

Nad úroveň tří procent se letos hypoteční sazby nepodívají podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy hlavně tehdy, pokud dojde k dalšímu zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek. Naopak by spíše ještě klesaly. Vliv může mít eskalace obchodní války či tvrdý brexit.

„Trh nyní míní, že pravděpodobnost tvrdého brexitu opět narůstá, a to kvůli vnitropolitickému vývoji v Británii, a zejména kvůli možnosti, že se britským premiérem stane Boris Johnson. Tvrdý brexit, k němuž může dojít letos v posledním čtvrtletí roku, by měl na exportně orientovanou českou ekonomiku neblahý dopad. Avšak vedl by k tlaku na pokles úrokových sazeb, včetně sazeb hypotečních,“ přiblížil Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...