Ministerstvo spravedlnosti opustilo záměr, podle nějž měl hromadné žaloby za spotřebitele či jiné poškozené podávat akreditovaný investor, který sleduje vlastní ekonomické zájmy. Místo toho by tak mohl činit buď přímo poškozený, nebo neziskové organizace. Nejvýhodnější postavení při podávání žalob by pak měly mít takzvané spotřebitelské neziskové osoby zapsané u Evropské komise, kterých je aktuálně v tuzemsku sedm.
Hromadné žaloby by v Česku mohl podávat přímo poškozený nebo neziskové organizace
Zavedení hromadných žalob slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení. Ministerstvo poslalo původní návrh zákona do připomínkového řízení letos v březnu, ozvala se ale řada kritiků. Legislativní rada vlády v říjnu debatu nad návrhem přerušila kvůli odlišným názorům svých členů. Ministerstvo pak zákon přepracovalo a rada se jím bude znovu zabývat za týden.
Podstatou hromadných žalob je to, že různým lidem umožňují uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení.
Ministerstvo v novém návrhu posílilo roli neziskových organizací i na základě toho, že velmi důležitou úlohu mají i v souběžně připravované evropské směrnici o zástupných žalobách. Hromadné žaloby by tak u českých soudů mohly podávat nezávislé neziskové organizace, které aktivně působí minimálně dva roky.
Anežka Janoušková z legislativního odboru ministerstva připustila, že z vypuštění akreditovaného investora „ministerstvo není úplně nadšené“, podle ní šlo o kompromis.
Zvýhodnění spotřebitelských organizací
Návrh zvýhodňuje jakožto žalobce takzvané „směrnicové neziskovky“, což je například Sdružení českých spotřebitelů, dTest nebo Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace. Tyto subjekty zapsané na seznam vedený Evropskou komisí by při podání hromadné žaloby platily poloviční soudní poplatek a také by nemusely dokládat písemné souhlasy poškozených.
Písemné souhlasy poškozených s podáním žaloby mají zabránit zneužívání hromadných žalob. Návrh jich podle typu řízení vyžaduje buď deset, nebo sto. Stovka se týká odhlašovacích řízení, tedy těch, jejichž účastníky se stávají i poškození, kteří se do nich sami aktivně nepřihlásili. Podle Janouškové mají být tato řízení jen výjimečná a pouze u nároků do 3000 korun.
V Česku zatím podávat hromadné žaloby nelze. Ve většině evropských států ale ano, přičemž žaloby se týkají například nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, nebo nároků vzešlých z pracovněprávních vztahů. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují vysoké výše, a lidé je proto individuálně nevymáhají, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší.
Kritikům vadí, že by se mohl projednávat nárok jiných lidí proti jejich vůli
Zavedení možnosti hromadných žalob podle ministerstva výrazně ulehčí soudům, zrychlí soudní řízení a jejich účastníkům ušetří náklady.
Česká advokátní komora však už před časem upozornila na to, že hromadné žaloby jsou českému právnímu prostředí velmi vzdálené a že by nový zákon měl být připravován souběžně s novým civilním řádem soudním.
Tento argument nyní odmítl legislativní náměstek ministerstva Michal Franěk. „Z legislativního hlediska není potřeba, aby to vznikalo souběžně. Navíc do toho zasáhla ta evropská směrnice, kterou bude potřeba řešit dříve,“ řekl na dotaz ČTK.
Princip hromadné žaloby má i řadu dalších kritiků. Nelíbí se jim mimo jiné i to, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat ani nechce, což je jeho právo. Odpůrcům novinky vadilo i to, že členové skupiny by se o hromadném řízení nemuseli dovědět.
Blíž americkému pojetí, hodnotí advokátka
„I přes provedené změny i nadále platí, že hromadná žaloba v českém pojetí jde oproti úpravám v ostatních evropských státech i návrhu evropské směrnice výrazně dál – blíž k americkému pojetí,“ okomentovala nový návrh Kateřina Šveřepová z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.
Ohledně opuštění koncepce soukromého investora poukázala advokátka na to, že v návrhu zůstala 25procentní odměna žalobci z vysouzeného nároku. „I nezisková osoba musí hromadný spor nějak financovat, takže pravděpodobně bude nucena navazovat spolupráci s komerčními subjekty. Zneužitelnost tedy snad byla v některých ohledech částečně omezena, rozhodně však riziko trvá dál,“ uvedla.
