Hoteliéři s napětím vyhlížejí jednání vlády. Bude rozhodovat o zavírání provozoven

Nahrávám video

Vláda chce v pondělí zpřísnit protiepidemická opatření. Změny se pravděpodobně dotknou i hoteliérů. Ti můžou přijít o důležitou část sezony na přelomu roku.

Provozovatelé hotelů a penzionů mají z možného uzavření obavy. S nízkou návštěvností bojují celý letošní rok a pondělní rozhodnutí je může připravit o zásadní část zimní sezony, kterou tvoří silvestrovské a lyžařské pobyty.

Ztráty hotelů rostou, některé jsou uzavřeny

Obsazenost hotelu Alcron v centru Prahy nedaleko Václavského náměstí se v říjnu i listopadu pohybovala okolo sedmi procent. Novoroční sezonu vidí jeho vedení špatně. „Kvůli těm dalším restrikcím se obáváme, že poptávka zase výrazně upadne,“ uvádí generální manažer hotelu Michal Chour.

Ztráty zde jdou každý měsíc do milionů korun, a proto museli výrazně propouštět. Z původních 172 zaměstnanců mají teď jen 46.

V hlavním městě je stále zavřená asi polovina hotelů. „Absolutně schází zahraniční klientela –⁠ i ta kongresová. A co se týká ostatních regionů, tak tam to odhadujeme někde kolem 30 procent,“ řekl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Výrazný propad návštěvnosti potvrzují i statistiky. Zatímco loni v říjnu například ve čtyřhvězdičkových hotelech v Česku turisté přenocovali více než jedenapůlmilionkrát, letos ve stejném období byla noclehů jen necelá pětina.

Objednávky na hory se tenčí

Podle majitele horského penzionu Tibor & Luna v Černém Dole v Krkonoších jde o nejhorší sezonu, kterou za šestnáct let provozu zažil. I u nich už lidé sváteční rezervace ruší.

„Měli jsme plno už vlastně loni. Ano, to se objednává dopředu. Teď to ubylo na nějakých 50 procent,“ řekl majitel a provozovatel penzionu Tibor Tschoche.

Na hosty se raději ani nepředzásobili. Při druhém letošním nouzovém stavu totiž obsloužili jen dva pobyty a teď už musí sahat hluboko do úspor. „Teď to prostě nedáme. Nevíme vůbec, jestli si můžem dovolit se předzásobit,“ řekl Tschoche.

Hledání cest, jak pomoci

Podle čtvrtého stupně protiepidemického systému, který v pondělí vládě navrhne ministr zdravotnictví, by ani hotely na horách pro běžné hosty otevřít nemohly. Někteří už ale přicházejí s nápady, jak hotelům zajistit výjimku.

Je zjevný nutný přechod na vyšší stupeň, připouští poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Zvažuje, zda například nepodmínit ubytování na horách platným negativním testem. Motivovalo by to lidi k testování, pomohlo by to i službám. 

K využití testování by se přikláněl i majitel a provozovatel Ski Resortu Kopřivná Karel Ležatka. „Myslím si, že je hloupost nevyužít možnosti, které tady máme. Výsledky testování by byly použitelné i pro něco jiného než pro dobrý pocit občanů.“

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se ale k nápadu zatím nepřiklání. „Byla by to opět další výjimka. Já si v tuto chvíli těžko dovedu představit, že bychom šli touhle cestou,“ uvedl.

Pokud v pondělí vláda přechod do čtvrtého stupně schválí, pak by se zároveň hoteliéři měli dozvědět o systému kompenzací. Podle vicepremiéra Havlíčka připadá v úvahu podobný program, jako byl Covid –⁠ ubytování, který by znamenal náhrady podle počtu pokojů a nocí, během kterých budou hotely zavřené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 14 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 19 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...