Hospodářská komora údajně podváděla při čerpání evropských peněz

Praha/Brusel – Česká Hospodářská komora získala peníze z evropských fondů na základě zfalšovaných údajů. Vyplývá to z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jehož výsledky získal od důvěryhodných zdrojů Český rozhlas Radiožurnál. ČRo tvrdí, že šéf komory falšování přiznal. Komora ale nařčení z podvodu odmítá, k údajnému přiznání ředitele komory se nevyjádřila.

Hospodářská komora měla falšovat informace v souvislosti s projektem kontroly čerpání peněz z Operačního programu Podnikání a inovace. OLAF má za to, že komora například zfalšovala podpisy některých lidí, o nichž tvrdila, že pro ni budou jako odborníci na eurofondy pracovat. Navíc předložila i jejich falešná čestná prohlášení. Podle ČRo tito lidé ani nevěděli, že je komora do své dokumentace zařadila.

OLAF nechtěl závěry vyšetřování komentovat. Rozhlasu pouze potvrdil, že případ skutečně šetřil a výsledky předal českým úřadům včetně Nejvyššího státního zastupitelství. To loni v březnu svěřilo kauzu Městskému státnímu zastupitelství v Praze.

„Mohu potvrdit, že Nejvyšší státní zastupitelství obdrželo v lednu 2013 od Evropského úřadu pro boj proti podvodům trestní oznámení poukazující na podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie v souvislosti s veřejnou zakázkou vyhlášenou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR jako veřejným zadavatelem, v rámci které měla Hospodářská komora ČR ve snaze získat zakázku předložit některé nepravdivé informace,“ sdělila mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.

Podle zdrojů bruselského zpravodaje rozhlasu Ondřeje Housky se na podvod přišlo nejspíš na základě anonymního udání. Výsledky šetření už obdržela i Hospodářská komora.

„Hospodářská komora zaslala odpor s tím, že žádá detailní prošetření celé záležitosti a je připravena v dané věci poskytnout maximální součinnost,“ reagoval ředitel odboru vzdělávání a projektů Hospodářské komory Jiří Kořínek. Podle zdrojů ČRo však ředitel komory Petr Kužel Bruselu přiznal, že údaje byly skutečně falšovány.

„Jedná se o veřejnou zakázku vyhlášenou v souladu s tehdy platnou legislativou, do které se Hospodářská komora přihlásila. Její nabídka byla vybrána jako nejvhodnější,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí komory Lenka Vodná. Celé plnění této veřejné zakázky podléhalo mimo jiné kontrole ministerstva průmyslu a obchodu, které neshledalo žádné nedostatky. 

OLAF (Office européen de lutte antifraude/Evropský úřad pro boj proti podvodům) je jakousi unijní obdobou tuzemského Nejvyššího kontrolního úřadu. Má za úkol chránit finanční zájmy Evropské unie, vyšetřuje především podvody a korupci související s evropskými penězi.

Úřad je součástí Evropské komise, ale ve své činnosti je nezávislý. Za patnáct let fungování se díky jeho kontrolám do rozpočtu EU podařilo vrátit přes 1,1 miliardy eur a byly uděleny tresty odnětí svobody v celkové délce 900 let.

Hospodářská komora měla už dříve problémy s čerpáním peněz z Operačního programu Podnikání a inovace a dočkala se za to kritiky od Evropské komise. Ta tvrdí, že komora byla ve střetu zájmů, protože kontrolovala projekty, ze kterých inkasovali peníze její vlastní členové. Informaci přinesla tento týden Mladá fronta DNES.

Česká republika nyní s Evropskou komisí vyjednává o výši korekce, tedy fakticky pokuty za chyby a podvody v čerpání peněz z tohoto operačního programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 17 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...