Hospodářská komora údajně podváděla při čerpání evropských peněz

Praha/Brusel – Česká Hospodářská komora získala peníze z evropských fondů na základě zfalšovaných údajů. Vyplývá to z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jehož výsledky získal od důvěryhodných zdrojů Český rozhlas Radiožurnál. ČRo tvrdí, že šéf komory falšování přiznal. Komora ale nařčení z podvodu odmítá, k údajnému přiznání ředitele komory se nevyjádřila.

Hospodářská komora měla falšovat informace v souvislosti s projektem kontroly čerpání peněz z Operačního programu Podnikání a inovace. OLAF má za to, že komora například zfalšovala podpisy některých lidí, o nichž tvrdila, že pro ni budou jako odborníci na eurofondy pracovat. Navíc předložila i jejich falešná čestná prohlášení. Podle ČRo tito lidé ani nevěděli, že je komora do své dokumentace zařadila.

OLAF nechtěl závěry vyšetřování komentovat. Rozhlasu pouze potvrdil, že případ skutečně šetřil a výsledky předal českým úřadům včetně Nejvyššího státního zastupitelství. To loni v březnu svěřilo kauzu Městskému státnímu zastupitelství v Praze.

„Mohu potvrdit, že Nejvyšší státní zastupitelství obdrželo v lednu 2013 od Evropského úřadu pro boj proti podvodům trestní oznámení poukazující na podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie v souvislosti s veřejnou zakázkou vyhlášenou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR jako veřejným zadavatelem, v rámci které měla Hospodářská komora ČR ve snaze získat zakázku předložit některé nepravdivé informace,“ sdělila mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.

Podle zdrojů bruselského zpravodaje rozhlasu Ondřeje Housky se na podvod přišlo nejspíš na základě anonymního udání. Výsledky šetření už obdržela i Hospodářská komora.

„Hospodářská komora zaslala odpor s tím, že žádá detailní prošetření celé záležitosti a je připravena v dané věci poskytnout maximální součinnost,“ reagoval ředitel odboru vzdělávání a projektů Hospodářské komory Jiří Kořínek. Podle zdrojů ČRo však ředitel komory Petr Kužel Bruselu přiznal, že údaje byly skutečně falšovány.

„Jedná se o veřejnou zakázku vyhlášenou v souladu s tehdy platnou legislativou, do které se Hospodářská komora přihlásila. Její nabídka byla vybrána jako nejvhodnější,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí komory Lenka Vodná. Celé plnění této veřejné zakázky podléhalo mimo jiné kontrole ministerstva průmyslu a obchodu, které neshledalo žádné nedostatky. 

OLAF (Office européen de lutte antifraude/Evropský úřad pro boj proti podvodům) je jakousi unijní obdobou tuzemského Nejvyššího kontrolního úřadu. Má za úkol chránit finanční zájmy Evropské unie, vyšetřuje především podvody a korupci související s evropskými penězi.

Úřad je součástí Evropské komise, ale ve své činnosti je nezávislý. Za patnáct let fungování se díky jeho kontrolám do rozpočtu EU podařilo vrátit přes 1,1 miliardy eur a byly uděleny tresty odnětí svobody v celkové délce 900 let.

Hospodářská komora měla už dříve problémy s čerpáním peněz z Operačního programu Podnikání a inovace a dočkala se za to kritiky od Evropské komise. Ta tvrdí, že komora byla ve střetu zájmů, protože kontrolovala projekty, ze kterých inkasovali peníze její vlastní členové. Informaci přinesla tento týden Mladá fronta DNES.

Česká republika nyní s Evropskou komisí vyjednává o výši korekce, tedy fakticky pokuty za chyby a podvody v čerpání peněz z tohoto operačního programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 5 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.