Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 21 miliard korun ze srpnových 15,4 miliardy korun. V úterý o tom informovalo ministerstvo financí. Pro letošek je rozpočet schválen se schodkem čtyřiceti miliard korun.
Ke konci září loňského roku přitom rozpočet skončil v přebytku 16,8 miliardy korun. Ministerstvo k tomu uvedlo, že v loňských prvních měsících získal rozpočet z Evropské unie mimořádně 21 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.
Schodek státního rozpočtu ke konci září po očištění vlivu z unijních prostředků dosáhl výše 19 miliard korun. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodek ve výši 4,8 miliardy, meziročně je tak saldo horší o 14,2 miliardy korun.
Nejhorší výsledek za pět let
Ekonom Komerční banky František Táborský uvedl, že se jedná o nejhorší zářijový výsledek od roku 2014. „Na příjmové straně většina hlavních daňových položek lehce zaostává za plánovaným výběrem. To se pak odráží i na celkovém saldu rozpočtu. Vyššího výběru daní oproti prognóze ministerstva financí, kterého jsme byli svědky v minulých letech, se už letos pravděpodobně nedočkáme,“ uvedl analytik.
Za zajímavější však považuje výdajovou stranu. Zatímco běžné výdaje podle něho nadále kopírují plán ministerstva, investiční aktivita postupně dohání tradičně pomalý rozjezd roku. Zářijová čísla ukazují na zlepšující se dynamiku, která by mohla dosáhnout alespoň plánovaného objemu investic pro tento rok, tj. 122 miliard korun, uvedl Táborský. Dodal však, že i přesto současný objem investic odpovídá roku 2008 při zanedbání rozdílným cenových hladin.
Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila, uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Na vině je podle něho pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.
V druhé polovině roku je třeba „tradičně“ počítat s dalším zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu, dodal Kovanda. Odhadl proto, že výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a „vejde“ se tak do rozpočtovaného schodku 40 miliard.
Příjmy zaostávají, vejde se letošní schodek do naplánovaných 40 miliard?
Zaostávání vývoje příjmů za očekáváním nejen u DPH, ale i u výnosů z daně z příjmů fyzických osob a u výběru sociálního pojištění, si všímá hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Naopak v opačném směru se začaly lépe vybírat firemní daně, které v první polovině roku spíše zaostávaly za očekáváním. „Naopak výdaje prozatím rostou rychleji, než bylo předpokládáno, podle ministerstva to je však dáno i tím, že některé výdaje byly již uhrazeny předčasně, a nebudou po zbytek roku dále tolik růst, například platby neziskovým organizacím,“ uvedl.
Domnívá se však, že navzdory mírně slabším příjmům a některým vyšším výdajům nemusí skončit státní rozpočet v horším než očekávaném deficitu čtyřiceti miliard, jelikož nakonec mohou růst méně investiční výdaje. „Celkové hospodaření veřejného sektoru by však navzdory deficitnímu vývoji státního rozpočtu mohlo i letos skončit s mírně pozitivním výsledkem díky hospodaření krajů, měst a obcí, tak jak tomu bylo i v minulých letech,“ zdůraznil Seidler. O hospodaření krajů, měst a obcí má Český statistický úřad informovat ve středu.
S odlišným názorem než Kovanda či Seidler ohledně letošního konečného deficitu státního rozpočtu přišel analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Domnívá se, že s ohledem na trvající zaostávání reálného výběru za původním plánem bude konečný deficit rozpočtu nakonec vyšší, než vládou ohlášených 40 miliard.
„Česká ekonomika evidentně nestačí tempu, které rozpočet předpokládal, a v nadcházejících měsících bude pravděpodobně dále zpomalovat. I bez naplnění vnějších rizik, jako je brexit bez dohody či eskalace obchodních válek, tak čekáme konečný deficit spíše poblíž 45 miliard,“ uvedl Hradil.
