Honda zavře výrobní závod v Británii. Brexit za tím podle automobilky ale není

Nahrávám video
Honda zavře výrobní závod v Británii. Brexit za tím podle automobilky ale není
Zdroj: ČT24

Japonská automobilka Honda Motor plánuje v rámci globální restrukturalizace své výroby zavřít do roku 2021 svůj závod v britském městě Swindon. O práci přijde až 3500 zaměstnanců. Automobilka tak potvrdila pondělní spekulace britských médií. Podle agentury Reuters se závod na celkové produkci automobilů ve Velké Británii loni podílel více než deseti procenty.

Rozhodnutí je velkou ranou pro ekonomiku Británie, která odchází z Evropské unie. Honda v závodě situovaném 115 kilometrů západně od Londýna vyrábí oblíbený model Civic. Výroba se pohybuje kolem 150 tisíc vozů ročně, zhruba 90 procent vozů je určeno na vývoz do EU.

Británie by měla Unii opustit už 29. března, dosud nicméně nebyla schválena dohoda o podmínkách brexitu. Před riziky, jaká by mohl brexit bez dohody přinést, varují automobilky i další britští podnikatelé. Upozorňují na vyšší cla, přerušení dodavatelských řetězců a ohrožení pracovních míst. Město Swindon, kde je továrna Hondy, se přitom v referendu vyslovilo pro brexit. Schválilo ho 54,7 procenta voličů.

Díky nové obchodní dohodě EU a Japonska nebude dovoz aut zatížen cly

Generální ředitel Hondy Takahiro Hačigo nicméně uvedl, že rozhodnutí o ukončení výroby nesouvisí s brexitem. Stejně se pro rozhlasovou stanici BBC vyjádřil i šéf evropských operací firmy Ian Howell. Ukončení výroby podle nich souvisí s globálními změnami v celém odvětví.

Automobilka se také podle Howella hodlá více zaměřit na investice v Číně, v USA a v Japonsku. Nová obchodní dohoda mezi EU a Japonskem snižuje cla na dovoz japonských aut do Unie do roku 2027 na nulu. To znamená, že japonské automobilky nebudou potřebovat mít výrobní základny v EU, upozornila BBC.

Hačigo dodal, že rozhodnutí o ukončení výroby v Británii vychází z toho, co je pro automobilku nejlepší z pohledu globální konkurenceschopnosti a potřeby zvýšit výrobu elektrických vozů. Automobilka podle něj musí upravit své operace tak, aby odrážely růst poptávky v Asii a Severní Americe a rychlé změny v odvětví. „Čelíme rostoucí silné konkurenci od čínských a indických výrobců,“ upozornil.

K souvislosti ukončení výroby s brexitem dodal, že stále není jasné, jaké změny brexit přinese. Proto je třeba s dalšími rozhodnutími čekat na vyjasnění situace.

Profesor z univerzity ve Warwicku Christian Stadler tvrdí, že brexit musel být faktorem při rozhodování automobilky. Ztrátou volného vstupu na evropský trh z Británie přichází země o jednu z největších výhod pro zřízení továrny. „Automobilky opakovaně varovaly vládu před hrozbami, které brexit představuje pro britský průmysl,“ řekl agentuře AP Stadler a upozornil, že také Jaguar Land Rover omezil své operace v zemi.

Ministr obchodu Greg Clark uvedl, že Británie je hluboce zklamaná rozhodnutím Hondy uzavřít továrnu v zemi. „Je to devastující rozhodnutí pro Swindon a Británii. Je to podnikatelské rozhodnutí vycházející z nebývalých změn na globálním trhu,“ prohlásil.

Honda se spolu s japonskými konkurenty Toyota a Nissan podílí na celkové výrobě aut v Británii téměř polovinou. Nissan začátkem února oznámil, že zrušil plány výroby nové verze malého sportovně-užitkového vozu (SUV) X-Trail v továrně v britském Sunderlandu. Firma sice uvedla, že za tímto rozhodnutím stojí podnikatelské důvody, zároveň však poukázala na problémy spojené s nejistotou kolem budoucích vztahů Británie s EU.

Údaje britského Svazu výrobců a prodejců automobilů nedávno ukázaly, že investice do automobilového průmyslu v Británii se v loňském roce kvůli obavám ohledně brexitu propadly téměř o polovinu na 589 milionů liber (zhruba 17 miliard korun).

Výroba automobilů v Británii se loni podle sdružení snížila o devět procent na pětileté minimum 1,52 milionu vozů. Zaznamenala tak nejprudší pokles od hospodářské recese z let 2008 a 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 10 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 12 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 15 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
včera v 20:03

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...