Německý ministr financí Schäuble nadále nevylučuje Grexit. Říká, že pro Řecko by bylo v cestě za oddlužením vůbec nejlepší, kdyby se vzdalo eura dobrovolně, neboť dosáhnout umazání dluhu a zároveň zůstat v eurozóně není možné. Prohlásil to ve vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk. Souhlas řeckého parlamentu s navrhovanými refomami však považuje za důležitý krok.
Navzdory včerejšímu nočnímu souhlasu řeckého parlamentu s reformami, který otevřel Aténám cestu k jednání o třetím záchranném balíčku v hodnotě 86 miliard eur, mnoho ekonomů stále sdílí stejný názor jako německý ministr financí. Pochybují jednoduše o tom, že je možné obrovské předlužení Řecka vyřešit bez odpuštění dluhu (názory některých ekonomů a poslanců si můžete poslechnout i zde). "Skutečné umazání dluhu ale není s členstvím v měnové unii slučitelné," řekl Schäuble. Dobrovolný odchod Atén by tak prý byl tou lepší cestou. Schäuble již dříve konec eura v Řecku opakovaně navrhoval.
Schäuble také řekl, že noční souhlas řeckého parlamentu s reformami byl důležitý krok, neboť nyní může eurozóna začít vyjednávat o dalších penězích pro Řecko. Nejdříve k tomu ale musí dát souhlas Spolkový sněm, tedy dolní komora německého parlamentu. Nynější vývoj v Řecku považuje Schäuble za poněkud podivný, neboť řečtí poslanci v noci na dnešek schválili přesně to, co Řekové na počátku měsíce v referendu odmítli.
Schäuble rovněž v rozhlase reagoval na kritiku, která se na Německo kvůli tvrdému postoji k řešení krize snáší. Berlínu podle ministra nejde o to, aby Řecku něco přikazovalo, ale aby mu pomohlo k tomu, že Řekové jednou dosáhnou takového životního standardu, jaký si přejí.
Řecký parlament v noci odsouhlasil první strukturální reformy, které požaduje eurozóna výměnou za nový záchranný program. Přijatá opatření však budou pro Řeky znamenat další utahování opasků. Premiér Alexis Tsipras, který hrozil před hlasováním demisí v případě, že ho nepodpoří celý jeho poslanecký klub, nakonec zůstává dále ve funkci, přestože 38 poslanců vládní Syrizy řeklo balíku reforem ne, popřípadě se hlasování zdrželo. Tsipras krátce před hlasováním své výroky totiž zmírnil konstatováním, že nebude utíkat před zodpovědností.
Podle politologa Thomase Kulidakise je nyní ale pozice premiéra do značné míry oslabená. Řekové ho sice stále z většiny podporují, ale již to není taková podpora jako před tím, kdy dosahovala 70–80 procent. "Dramaticky se snížila a předně záleží nyní na tom, kdy se otevřou banky a kdy se pošlou první peníze do Řecka, které by měly Aténám pomoci překlenout období, než se vyjedná další půjčka a která zemi pomůže vrátit se na růstovou trajektorii," říká. A dodává, že Řekové by se rádi k drachmě vrátili, pokud by však byl její kurz i hodnota tam, kde byla před tím, než přijali euro.
To, že většina Řeků stojí za přijatými opatřeními, potvrzuje i zpravodaj České televize v Aténách Zdeněk Fučík. Po bouřlivé demonstrující noci je situace v tuto chvílí v Aténách klidná. "Schválení úsporných opatření vítají Řekové většinou s úlevou, očekávají od toho další stabilitu, i když jedním dechem dodávají, že Řecko nečekají jednoduché časy," konstatuje Fučík.
Reakce ostatních států na výsledky hlasování řeckého parlamentu jsou pozitivní, nicméně někteří upozorňují na to, že to hlavní Řecko teprve čeká. Například slovenský ministr financí Peter Kažimír označil schválení prvního balíku reforem řeckým parlamentem "za snazší část dohody o nové pomoci" a upozornil, že potíže mohou nastat s prosazením reforem v praxi.
- Evropské akciové trhy zahájily dnešní obchodování dalším vzestupem a jejich hlavní index vystoupil na maximum za více než šest týdnů. Investoři tím reagují na souhlas řeckého parlamentu s prvním balíkem reforem, které požaduje eurozóna výměnou za jednání o novém záchranném balíku pro tuto zadluženou zemi. Evropské akcie ve středu zpevňovaly už šestý den po sobě a vzhůru jim pomáhají naděje na záchranu Řecka před bankrotem a odchodem z eurozóny.
