Moskva/Praha – Ruská plynárenská společnost Gazprom požaduje od Ukrajiny zaplacení červnových dodávek zemního plynu. Částku 1,66 miliardy dolarů (33 miliard korun) chce ale obdržet do konce května, jinak dodávky zastaví. Bývalý předseda vlády Mirek Topolánek (ODS) míní, že jedním z cílů Moskvy v současné krizi je donutit Evropu k vybudování plynovodu South Stream, který by vedl surovinu z Ruska do Evropy jižní cestou; vyhnul by se tak ukrajinskému území.
Výpočet ceny za červnový plyn se opírá o smluvní závazek dodávat Ukrajině 114 milionů krychlových metrů plynu denně, tedy 3,4 miliardy krychlových metrů suroviny za měsíc. Státem ovládaný Gazprom, který má na vývoz zemního plynu z Ruska monopol, už s požadavkem seznámil ukrajinský státní energetický podnik Naftogaz.
„Vzhledem k počtu dní pracovního volna by Naftogaz tuto fakturu měl zaplatit do 2. června. Počínaje 3. červnem bude podnik dostávat plyn pouze v objemech, za které zaplatil,“ uvedl mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Při ceně 485 dolarů za 1 000 krychlových metrů by tak měla Ukrajina za předpokládaný odběr plynu zaplatit 1,658 miliardy USD. Naftogaz se k tomu odmítl vyjádřit.
Topolánek: Z minulé krize jsme se nepoučili
Současný rusko-ukrajinský konflikt má mimo jiné přesvědčit Evropu o tom, že by měla dostavět plynovod South Stream, který přivede ruský plyn do Evropy z jihu a obejde ukrajinské území. Je to podobné jako při minulé krizi v roce 2009, kdy bylo hlavním cílem prosadit vybudování Nord Streamu. Na setkání pořádaném Institutem pro veřejnou diskusi to prohlásil expremiér Mirek Topolánek (ODS).
„Nemyslím si, že od roku 2009 se s naší energetickou bezpečností cokoliv pozitivního změnilo. Děláme stále stejné chyby,“ konstatoval Topolánek, který nyní předsedá Teplárenskému sdružení ČR.
Energetická krize, při níž byly před pěti lety vážně narušeny dodávky přes Ukrajinu do Evropy, měla prý podobné rysy jako ta letošní. „Zatímco v roce 2009 bylo jedním z hlavních cílů snížit odpor Švédů, Baltu a Poláků proti výstavbě Nord Streamu, který se potom vzápětí dostavěl, dá se předpokládat, že hlavním cílem této rusko-ukrajinské krize je prosazení výstavby South Streamu,“ poznamenal bývalý předseda vlády, který byl ve funkci právě v době minulé „plynové krize“. Tehdy navíc Česká republika předsedala celé Evropské unii.
V současném konfliktu se podle Topolánka projevuje snaha Ruska vytvořit si ochrannou zónu z okolních zemí. Zmínil rovněž strategický význam území v okolí Slavjansku, kde se údajně nacházejí velké zásoby břidličného plynu.
Projekt South Stream chystá ruský plynárenský monopol Gazprom. V minulém měsíci podepsal dohodu se švýcarskou firmou Allseas Group o výstavbě druhé řady plynovodu v Černém moři. Také se předběžně dohodl se společností OMV na výstavbě části plynovodu, která končí v Rakousku (čtěte víc).
Plynovod nicméně čelí tvrdému odporu ze strany evropských úředníků, kteří se snaží omezit závislost EU na ruských surovinách. Unie schvalovací proces po anexi Krymu zastavila a oznámila, že může trvat roky, než poskytne potřebná povolení.
Jaceňuk: Rusko na Krymu ukradlo miliardy kubíků plynu
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu po jednání s Evropskou komisí prohlásil, že Ruská federace při anexi Krymu „ukradla“ přes dvě miliardy kubických metrů plynu, vrty na pevnině i na moři a celé ropné společnosti. Kyjev je podle něj přesto připraven urychleně zaplatit Gazpromu své závazky.
„Ukrajina je nedoplatky připravena zaplatit, pokud Rusko bude hrát podle pravidel ohledně ceny, kterou po Ukrajině žádá. To je důležité a dohoda by měla být do konce května,“ podpořil Jaceňuka předseda Evropské komise José Barroso.
Celkový dluh Kyjeva za dodaný plyn v současnosti podle Gazpromu činí 3,51 miliardy USD (69,5 miliardy korun). Ukrajina však platby předem za současnou cenu odmítá. Snaží se tak vyhnout plnění pět let staré dohody, kterou uzavřela bývalá premiérka Julija Tymošenková. Podle této smlouvy má Ukrajina odebrat stanovený objem plynu za cenu 485 dolarů za 1 000 metrů krychlových. To je nejvyšší cena v Evropě.
Poté, co bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč loni na podzim odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Rusko cenu snížilo až na 268,5 dolaru. Nyní však Gazprom trvá na platnosti staré smlouvy a staré ceny.
Jaceňukova vláda Gazpromu nabídla, že pokud Rusko přistoupí na cenu 268,5 dolaru za 1 000 metrů krychlových, Ukrajina své nedoplatky v deseti dnech urychleně zaplatí. Nebude-li ovšem dosaženo dohody, je Kyjev připraven obrátit se na arbitrážní soud ve Stockholmu.
