Vídeň/Moskva - Jednotu v rozmanitosti, heslo Evropské unie, podrobuje těžké zkoušce ruský plyn. Oficiálně na něm chce být Evropa méně závislá. Členské země ale myslí hlavně na sebe a například Rakušané teď s Moskvou podepsali dohodu o plynovodu South Stream, byť jeho výstavbu před měsícem odmítl Evropský parlament.
South Stream – důkaz, že plyn je milejší než principy
Zatímco bruselští úředníci vyzývají Evropu k omezení závislosti na ruském plynu a k jednotné vyjednávací pozici vůči Moskvě, Rakousko potichu obešlo Evropskou komisi a dojednalo vlastní smlouvu o vybudování plynovodu South Stream, který má přivést ruský plyn pod Černým mořem přes Bulharsko do střední Evropy.
Osud plynovodu je důkazem toho, jak obtížné je pro Evropskou unii v době ukrajinské krize dohodnout jednotnou energetickou politiku vůči Moskvě. EU sice volá po odstranění závislosti na ruském plynu, soukromé a státní energetické firmy s podporou politiků ale prosazují projekty, jejichž cílem je koupit ruského plynu naopak ještě víc.
Rakouská společnost OMV se minulý týden s ruským státním monopolem Gazprom dohodla, že plynovod South Stream skončí v rakouském energetickém uzlu Baumgarten. Vídeň tak zvítězila v souboji s Itálií, která chtěla, aby ústí plynovodu skončilo tam. Dohoda s Rakouskem rovněž uspokojí některé firmy v Německu, protože ruský plyn budou mít blíž po ruce.
Gerhard Roiss, šéf rakouské energetické fimy OMV:
„Nejsem placený za to, abych se bál. Jsem placený za to, abych zajistil dodávky energií do Rakouska.“
South Stream – důkaz, že plyn je milejší než principy? (zdroj: ČT24)
Unijní politika? Rakušanům k smíchu
To vše ukazuje, jak obtížná je plynová diplomacie. Evropské země mají stále vlastní, protichůdné zájmy, které se pod společný prapor EU nevejdou. Načasování rusko-rakouské dohody do doby vyhlášení protiruských sankcí za postup Moskvy na Ukrajině může být jen těžko ve větším rozporu s oficiální unijní politikou.
Günther Oettinger, evropský komisař pro energetiku:
„Čím více ruského plynu koupíme, tím větší bude ruský monopol, a tím vyšší bude cena za plyn.“
Evropská komise pozastavila schvalovací proces projektu South Stream, když Rusko v březnu anektovalo Krym. Snažila se tak zastavit ruské operace na Ukrajině, které Západ označuje za intervenci. Brusel tvrdí, že South Stream není v souladu s vlastnickými pravidly Unie. Rakousko a Rusko ale tyto výhrady obešly prohlášením, že jejich smlouva vychází z dvoustranné dohody, nikoli z pravidel EU.
Frank Umbach, Evropské středisko pro bezpečnost energetických zdrojů, Londýn:
„Pokud přijmeme South Stream, pak Evropa uplete oprátku, na níž Rusko Ukrajinu oběsí.“
South Stream
Stavba plynovodu by – navzdory rozpakům Unie – měla začít už příští měsíc. Brusel by ale mohl omezit množství plynu proudícího plynovodem do Evropy. Zařízení by se pak nezaplatilo. Kolem plynovodu tak ještě bude rušno. Brusel je ale zatím odhodlaný.
South Stream podpořilo i Bulharsko, s tichou podporou Německa
Smlouva OMV s Gazpromem je projevem snahy Ruska o sjednávání dvoustranných dohod a o bojkot Evropské komise. Ta chce vypracovat jednotnou frontu při zajišťování energetických dodávek. Navzdory snaze EU minulý měsíc South Stream podpořilo i Bulharsko, které je výrazně závislé na ruském plynu. Evropská komise přitom členské státy vyzývá, aby neuzavíraly dohody s Gazpromem bez jejího souhlasu. Menší státy Bulharsko a Rakousko potichu podporuje Německo, které Moskvu považuje za spolehlivého dodavatele plynu a v Rusku vydatně investuje.
Německo je zdaleka největší evropský zákazník Gazpromu, každoročně Rusku za plyn platí 15 miliard dolarů (asi 300 miliard korun). Plynovod Nord Stream zahájil činnost v roce 2011 díky mohutnému lobbování bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera.
Plynovod South Stream bude dlouhý 2 500 kilometrů a z Ruska bude směřovat přes Černé moře do Bulharska a dále přes Srbsko a Maďarsko do Rakouska. Partnerem plynovodu je obří německá chemická skupina BASF.