Fotovoltaici upírají zraky k Senátu, vyzývají jej k zamítnutí zdanění

Praha - Fotovoltaičtí investoři tlačí na Senát, aby odmítl novelu zákona o zdanění fotovoltaické energie. Pod výzvu horní komoře Parlamentu se podepsalo celkem 592 podnikatelských subjektů. V případě, že novela vejde v platnost, hrozí investoři podáním ústavní stížnosti. Podle investorů je novela protiústavní a odporuje mezinárodním závazkům ČR na ochranu investic.

Investoři považují nárůst instalovaného výkonu a nákladů spojených s rozvojem výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách za již dostatečně regulovaný. Novela také podle investorů prodlužuje návratnost investic do solárních elektráren na 19 let z původně zamýšlených zhruba 15 let.

Novela má přinést zánik desítek tisíc pracovních míst

Podle investorů může novela znamenat zánik zhruba deseti tisíc tuzemských pracovních míst a pro solární elektrárny uvedené do provozu v letošním roce je likvidační, protože tyto zdroje v prvních letech nevytvoří dostatečné prostředky pro svou existenci. Novela podle investorů také ohrožuje příjmy státu z DPH v následujících letech.

Právní zástupce signatářů výzvy senátorům Lukáš Nývlt

„Pokud bude novela přijata, tak se urodí návrh Ústavnímu soudu na zrušení této daňové úpravy.“

Pod novelu se již podepsala Poslanecká sněmovna a na začátku prosince by o ní měl jednat Senát. Smyslem novely je podle vlády omezení zdražení elektřiny v příštím roce, které hrozí kvůli prudkému rozvoji solárních elektráren. Vládní opatření má zdražení elektřiny omezit na 5,5 procenta, přičemž bez zásahu vlády hrozil růst cen energie pro domácnosti o 12 a pro průmysl o 17 procent. Solárním investorům se zejména nelíbí to, že novela počítá s 26procentní daní za energii ze solárních zdrojů.

V současnosti se investoři snaží získat podporu minimálně 17 senátorů, kteří by kvůli zákonu podali ústavní stížnost. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha má řada senátorů o novele pochybnosti. V neděli Štěch v televizní debatě nicméně připustil, že by nový zákon o zdanění fotovoltaické energie mohl začít od ledna platit i bez výslovného souhlasu Senátu, pokud by se horní komora zákonem vůbec nezabývala a ani ho do sněmovny nevrátila s negativním stanoviskem.

Jak uvádí náměstek ministra financí Ladislav Minčič, řešení předpokládaného zdražení elektřiny v podobě navržené novely není optimální: „Jiná řešení by byla ale ještě pochybnější.“ Navrhované zdanění solárních elektráren se podle něj označuje jako takzvané nepravě retroaktivní a je právně přijatelné. Počítá totiž s vyšším zájmem, který v tomto případě představuje snaha zamezit výraznému zdražení elektřiny.

Podle Minčiče nelze zdanění solárních elektráren považovat za diskriminační opatření. „Myslím si, že není moc průmyslových odvětví v českém průmyslu, která by měla tak komfortní podmínky jako investoři do fotovoltaiky i po zavedení tohoto (daňového) odvodu,“ dodal náměstek. Novela podle něj umožní podnikatelům v solární energii 15letou návratnost investic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 21 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...