Firmy: Lepší si na nový zákoník práce počkat, než novelizovat nedůsledně

Praha – Zaměstnavatelé volají po komplexní obnově zákoníku práce, zatímco odbory by nejraději neměnily nic. Tak vypadá závěr dnešního jednání tripartity, tedy vlády se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Podniky ústy prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla požádaly premiéra Petra Nečase (ODS), aby stát nedělal zbytečně dvě novely zákoníku práce, ale důkladně vypracoval jednu komplexní, která by trh práce zpružnila. Nečas přislíbil, že se touto možností bude jeho kabinet zabývat.

Šetřeme peníze, řekl Míl vládě. Dvojité novelizování zákoníků, a tedy i dvojité připomínkové řízení podle něj představuje zbytečné plýtvání. I za cenu zdržení se podle něj vyplatí novelizovat normu jen jednou a pořádně. „Permanentní novely základních norem každých šest měsíců vedou přesně k tomu, že zákony buď nejsou respektovány, nebo tady máme legislativní zmatek, ve kterém se v podstatě nikdo neorientuje,“ podotkl Míl.

Novela, kterou nyní připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, je přitom podle zaměstnavatelů nedostatečná. „Dnešní zákoník práce je v rozporu s Ústavou České republiky. Tato novela, která je připravována v současné době, neřeší tyto chyby, které posuzoval Ústavní soud,“ vzkázal Míl svým kolegům v tripartitě.

Zaměstnavatelé by v novém zákoníku práce chtěli usnadnit například propouštění pracovníků. Proti tomu se ale zásadně staví odbory. „Pokud bych měla odhadnout, jak to dopadne, myslím, že se k nějakým částečným změnám přistoupí. Pravděpodobné je ale to, že se v nejbližší době možnost benevolentnější výpovědi do zákoníku práce asi nezavede,“ uvedla analytička České televize Libuše Bautzová.

Odbory proti novelám

„Není potřeba, aby se zákoník práce nadále upravoval. Tak, jak máme informace z firem, tak se přesvědčujeme o tom, že ta norma, která v současnosti platí, dostatečně vyhovuje jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům,“ oponoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Odbory se obávají, že schválení změn v zákoníku práce udělá z Česka zemi s nejhorším postavením zaměstnanců v rámci Evropské unie. Vadí jim zejména řetězení smluv na dobu určitou, zavedení pružnějších kont pracovní doby a zdvojnásobení doby, po kterou je možné pracovat na dohodu o provedení práce.

Premiér Nečas přislíbil odborářům i zaměstnavatelům, že s nimi bude o změnách v zákoníku diskutovat a je připraven hledat kompromisy. „Jsou ale základní limity a těmi jsou například veřejné finance. Pak samozřejmě to musí mít tu hranici, že žádné opatření nesmí podvázat pružnost pracovního trhu v České republice, ale jít právě opačným směrem, to znamená k větší flexibilitě pracovního trhu,“ podotkl Nečas. Už v pondělí přitom připustil, že kvůli nutné diskuzi se sociálními partnery by novela mohla začít platit později než od začátku ledna, jak prosazuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Tripartita znovu zasedne k jednacímu stolu 14. září a bude se zabývat státním rozpočtem na příští rok. Kromě toho by se do konce letošního roku měly uskutečnit ještě minimálně další dvě schůzky. Na řadu na nich přijdou další ožehavá témata včetně změn v zákoníku práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
12:51Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 20 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánovčera v 13:03

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...