Firma OKD zastavila těžbu, hackeři napadli její servery

Společnost OKD z bezpečnostních důvodů přerušila těžbu ve všech svých dolech na Karvinsku. Důvodem je hackerský útok, který ochromil její počítačovou síť. Na místo přijeli odborníci z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na vyšetřování útoku spolupracuje s OKD policie, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Znovu těžit by se mělo začít 27. prosince.

„Počítačová síť společnosti OKD se z neděle na pondělí stala obětí hackerského útoku, který způsobil okamžitou nefunkčnost celé sítě těžařské firmy a všech jejích serverů. V současné době je tedy mimo provoz kompletní síťová infrastruktura a z bezpečnostních důvodů vedení společnosti OKD okamžitě ukončilo i těžbu ve všech svých dolech,“ uvedl mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Potvrdil také, že po útoku přestala fungovat i bezpečnostní elektronická čidla, která sledují koncentraci metanu v důlních chodbách. Doma proto zůstávají tisíce horníků. „S předními počítačovými experty a úřadem pro kybernetickou bezpečnost NÚKIB nyní pracujeme na zlikvidování viru a znovuzprovoznění síťové infrastruktury OKD,“ dodal mluvčí.

První atak podle něj přišel už v pátek 20. prosince. „Účelem podle počítačových specialistů bylo vytvoření vstupního bodu. Hlavní útok pak nastal v neděli 22. prosince kolem dvaadvacáté hodiny, kdy škodlivý kód kompletně napadl a ochromil celou infrastrukturu firmy,“ vysvětlil Čelechovský.

S reinstalací nejdůležitějších stanic a obnovou systémů začalo OKD ještě v pondělí večer. S reinstalací nejdůležitějších stanic a obnovou systémů začala firma ještě v pondělí večer, pracovat budou v oddělené síti, která zajistí bezpečnost zaměstnanců a pokračování těžby. Horníci by se do dolů měli vrátit 27. prosince.

Vedoucí IT oddělení firmy Martin Straka uvedl, že je nutné kompletně obnovit data jednak ze záloh, ale hlavně takzvanými čistými instalacemi stejně jako v případě benešovské nemocnice. „Nicméně podle vyjádření počítačových expertů z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) bude obnova časově náročnější, protože infrastruktura OKD je několikrát složitější než u nemocnice,“ doplnil Straka.

„My jsme vyslali čtyři naše specialisty, kteří teď spolupracují ještě s jinými odborníky na analýze toho, co se tam stalo. Na základě této analýzy budou později vydána doporučení přímo pro OKD,“ řekl mluvčí NÚKIB Radek Holý. Víc se k věci nechtěl vyjadřovat, dokud nebude situace jasnější. 

Havlíček: OKD spolupracuje i s policií

Podle ministra průmyslu a obchodu Havlíčka na uvedení systému do provozu intenzivně pracuje dodavatel softwaru. „Příčiny se vyšetřují jak na interní úrovni, tak ve spolupráci s policií,“ uvedl ministr. Policejní mluvčí René Černohorský řekl, že událost vyšetřuje moravskoslezské krajské oddělení kybernetické kriminality.

Tento měsíc napadl kryptovirus počítačový systém nemocnice v Benešově. Zařízení fungovalo v omezeném režimu, na nápravě pracovali IT specialisté. Po útoku virem nebylo možné spustit přístroje včetně počítačové sítě, plánované operace bylo třeba zrušit. Lékaři tam začnou operovat až v lednu.

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Doly ale v příštích letech čeká postupný útlum. Majitelem společnosti je od loňska prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech na Karvinsku pracuje zhruba 8500 lidí.

V roce 2018 měla společnost OKD čistý zisk 1,29 miliardy korun, předloni to bylo 3,4 miliardy. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že letos OKD skončí ve ztrátě několika set milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 32 mminutami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 42 mminutami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 58 mminutami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 17 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 19 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...