Finanční injekce z Bruselu pomáhají chránit i objevovat šumavskou přírodu

Praha – Národní park Šumava patří k místům, kam směřují z Bruselu nemalé částky. Od roku 2005 se správě parku podařilo realizovat projekty za více než 72 milionů korun. V letošním roce jí a šumavským obcím evropští úředníci přiklepli dotace za více než půl miliardy korun. A na další akce je už zaděláno. Správa parku i šumavské obce už mají na další roky naplánovány projekty za zhruba 3,5 miliardy korun. I na ně se pokusí sehnat peníze v Bruselu.

Nejnákladnějším projektem Národního parku Šumava, jehož realizace by se neobešla bez evropských peněz, je stavba cyklostezky spojující Gerlovu Huť se Srním. Postaveny jsou zatím dva úseky ze čtyř za více než 47 milionů korun. Už čtyři roky si tak cyklisté mohou užívat úsek z Gerlovy Hutě do Nové Hůrky a v minulém roce se podařilo dokončit úsek mezi Vysokými Lávkami a Velkým Borem. Letos chce vedení Národního parku Šumava dostavět další část cyklostezky, která propojí Velký Bor se Srním. Po dokončení všech etap má stezka měřit 23,5 kilometru.

Letos si ale na své nepřijdou jen cyklisti. V plánu jsou také akce, které zatraktivní Šumavu nejen pro ty, co se na ni dívají ze sedla kola. „Jde o rekonstrukci dvou informačních středisek – jedno na Kvildě a druhé na Svinné Ladě – a o výstavbu dvou návštěvnických středisek – soví voliéry na Borové Ladě a stanice pro hendikepovaná zvířata v Klášterci,“ uvedla příklad vedoucí oddělení řízení projektů Národního parku Šumava Jana Slonková.

Nahrávám video
Reportáž Jana Dvořáka
Zdroj: ČT24

Například informační středisko na Kvildě patří mezi nejnavštěvovanější. Rozšířené by mohlo být už v příštím roce. „Protože se nám uvolnily prostory v prvním patře, tak bychom se vlastně mohli s částí informačního střediska, konkrétně s promítacím sálem, přesunout o patro výš a celý spodní prostor by zůstal pouze pro expozici, přepážku obsluhy, dětský koutek a zázemí pro turisty,“ pochvaluje si vedoucí informačního střediska Kvilda Dana Zývalová.

Šumava obnovuje smíšené lesy

Peníze z Bruselu pomohou i s obnovou původních smíšených šumavských lesů, které během posledních dvou století lidé přeměnili převážně na smrkové, náchylné na poškození větrem i škůdci. Na zcela unikátní projekt získal šumavský národní park z Operačního programu Životního prostředí 250 milionů korun. Biodiverzita se z nich bude v šumavských lesích obnovovat od letoška až do roku 2014.

Obce staví čističky, příroda to jistě ocení

Z Operačního programu Životního prostředí si na desítky milionů korun sáhnou také některé šumavské obce. Ze 166 milionů korun, které si na dotacích rozdělily letos, se budou stavět hlavně kanalizační řady a čističky odpadních vod, aby se ulevilo přírodě. Vyrostou třeba v Prášilech, Srní, Kašperských Horách nebo Českých Žlebech.

Aby si šumavské obce vůbec mohly na peníze z Evropy sáhnout, musela pro ně unie vytvořit speciální pravidla. „Úplně běžná činnost to být nemůže, protože na území národního parku jsou malé obce, proto specifičnost území Šumavy musela být zohledněna jak v Operačním programu Životního prostředí, tak ve vlastním manuálu hodnocení žádostí,“ podotkl ředitel šumavského národního parku František Krejčí.

Více peněz na Šumavu by měl dávat stát

Přestože Evropská unie je k Šumavě poměrně štědrá, peníze z evropských fondů nepokryjí cenu celých projektů a malé obce, které kvůli nízkému počtu trvale žijících obyvatel hospodaří jen s velmi omezenými rozpočty, musí další finance shánět, kde se dá. Často chodí pro další dotace na česká ministerstva. Podle starostů tam ale šumavské obce často přijdou zkrátka.

„Stát, který má na území Šumavy veřejný zájem – národní park – nebyl schopen pro tento veřejný zájem připravit takové podmínky, aby obce, které na to doplácejí, měly mnohem snazší přístup k získávání dotací, které se týkají právě ochrany přírody,“ popsala starostka Stožce Zdeňka Lelková (nez.). Její obec letos získala na výstavbu čističky a vodovodů dotaci z Bruselu ve výši 41 milionů korun. Dalších jedenáct milionů by měla doplatit ze svého, v obecní kase ale tolik peněz není. Starostka proto teď doufá, že se jí za pomoci rozličných národních dotačních titulů podaří spoluúčast snížit na 5 milionů korun.

  • Evropské dotace pomáhají na Šumavě budovat kilometry cyklostezek. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1802/180173.jpg
  • Projekty spolufinancované EU autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1802/180175.jpg
  • Šumavská víska autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1802/180174.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 1 hhodinou

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 3 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 4 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 9 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
včera v 12:13

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:05

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55
Načítání...