Finanční injekce z Bruselu pomáhají chránit i objevovat šumavskou přírodu

Praha – Národní park Šumava patří k místům, kam směřují z Bruselu nemalé částky. Od roku 2005 se správě parku podařilo realizovat projekty za více než 72 milionů korun. V letošním roce jí a šumavským obcím evropští úředníci přiklepli dotace za více než půl miliardy korun. A na další akce je už zaděláno. Správa parku i šumavské obce už mají na další roky naplánovány projekty za zhruba 3,5 miliardy korun. I na ně se pokusí sehnat peníze v Bruselu.

Nejnákladnějším projektem Národního parku Šumava, jehož realizace by se neobešla bez evropských peněz, je stavba cyklostezky spojující Gerlovu Huť se Srním. Postaveny jsou zatím dva úseky ze čtyř za více než 47 milionů korun. Už čtyři roky si tak cyklisté mohou užívat úsek z Gerlovy Hutě do Nové Hůrky a v minulém roce se podařilo dokončit úsek mezi Vysokými Lávkami a Velkým Borem. Letos chce vedení Národního parku Šumava dostavět další část cyklostezky, která propojí Velký Bor se Srním. Po dokončení všech etap má stezka měřit 23,5 kilometru.

Letos si ale na své nepřijdou jen cyklisti. V plánu jsou také akce, které zatraktivní Šumavu nejen pro ty, co se na ni dívají ze sedla kola. „Jde o rekonstrukci dvou informačních středisek – jedno na Kvildě a druhé na Svinné Ladě – a o výstavbu dvou návštěvnických středisek – soví voliéry na Borové Ladě a stanice pro hendikepovaná zvířata v Klášterci,“ uvedla příklad vedoucí oddělení řízení projektů Národního parku Šumava Jana Slonková.

Nahrávám video
Reportáž Jana Dvořáka
Zdroj: ČT24

Například informační středisko na Kvildě patří mezi nejnavštěvovanější. Rozšířené by mohlo být už v příštím roce. „Protože se nám uvolnily prostory v prvním patře, tak bychom se vlastně mohli s částí informačního střediska, konkrétně s promítacím sálem, přesunout o patro výš a celý spodní prostor by zůstal pouze pro expozici, přepážku obsluhy, dětský koutek a zázemí pro turisty,“ pochvaluje si vedoucí informačního střediska Kvilda Dana Zývalová.

Šumava obnovuje smíšené lesy

Peníze z Bruselu pomohou i s obnovou původních smíšených šumavských lesů, které během posledních dvou století lidé přeměnili převážně na smrkové, náchylné na poškození větrem i škůdci. Na zcela unikátní projekt získal šumavský národní park z Operačního programu Životního prostředí 250 milionů korun. Biodiverzita se z nich bude v šumavských lesích obnovovat od letoška až do roku 2014.

Obce staví čističky, příroda to jistě ocení

Z Operačního programu Životního prostředí si na desítky milionů korun sáhnou také některé šumavské obce. Ze 166 milionů korun, které si na dotacích rozdělily letos, se budou stavět hlavně kanalizační řady a čističky odpadních vod, aby se ulevilo přírodě. Vyrostou třeba v Prášilech, Srní, Kašperských Horách nebo Českých Žlebech.

Aby si šumavské obce vůbec mohly na peníze z Evropy sáhnout, musela pro ně unie vytvořit speciální pravidla. „Úplně běžná činnost to být nemůže, protože na území národního parku jsou malé obce, proto specifičnost území Šumavy musela být zohledněna jak v Operačním programu Životního prostředí, tak ve vlastním manuálu hodnocení žádostí,“ podotkl ředitel šumavského národního parku František Krejčí.

Více peněz na Šumavu by měl dávat stát

Přestože Evropská unie je k Šumavě poměrně štědrá, peníze z evropských fondů nepokryjí cenu celých projektů a malé obce, které kvůli nízkému počtu trvale žijících obyvatel hospodaří jen s velmi omezenými rozpočty, musí další finance shánět, kde se dá. Často chodí pro další dotace na česká ministerstva. Podle starostů tam ale šumavské obce často přijdou zkrátka.

„Stát, který má na území Šumavy veřejný zájem – národní park – nebyl schopen pro tento veřejný zájem připravit takové podmínky, aby obce, které na to doplácejí, měly mnohem snazší přístup k získávání dotací, které se týkají právě ochrany přírody,“ popsala starostka Stožce Zdeňka Lelková (nez.). Její obec letos získala na výstavbu čističky a vodovodů dotaci z Bruselu ve výši 41 milionů korun. Dalších jedenáct milionů by měla doplatit ze svého, v obecní kase ale tolik peněz není. Starostka proto teď doufá, že se jí za pomoci rozličných národních dotačních titulů podaří spoluúčast snížit na 5 milionů korun.

  • Evropské dotace pomáhají na Šumavě budovat kilometry cyklostezek. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1802/180173.jpg
  • Projekty spolufinancované EU autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1802/180175.jpg
  • Šumavská víska autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1802/180174.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
12:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 21 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánovčera v 14:38

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánovčera v 13:03

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...