Praha – Plány Nečasova kabinetu na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín přicházejí ve velmi špatnou dobu. Podmínky na trhu totiž zpochybňují ekonomickou racionalitu projektu. Mnozí odborníci na energetiku proto tvrdí, že by vláda a ČEZ měly od svého záměru za odhadovaných 200 až 300 miliard korun upustit.
„Podmínky pro tento typ investice jsou v současné době možná vůbec nejhorší, jaké si lze představit,“ upozornil specialista na energetiku ze společnosti J&T Michal Šnobr. Návratnost investovaných peněz podle něj ohrožuje hlavně nízká cena elektřiny na světových trzích. Českému záměru ale neprospívá ani strach z jaderné energie vyvolaný havárií japonské elektrárny Fukušima nebo sázka na úspory či obnovitelné zdroje.
S tím souhlasí i energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor. „Za současných ekonomických podmínek je jakákoliv výstavba jaderného bloku velmi problematická. Osobně si myslím, že ČEZ bude nucen z finančních důvodů odložit konečné rozhodnutí,“ soudí Gavor. Nízké ceny elektřiny a další výše zmíněné důvody dělají podle něj z dostavby Temelína silně rizikovou investici, která se soukromé firmě nevyplatí. Gavor navíc upozorňuje, že se může prodražit také samotná stavba dvou nových reaktorů, jako se to děje například ve Finsku. Elektrárna v Olkiulotu měla původně vyjít na tři miliardy eur, nyní se celkové náklady odhadují už na 6,5 miliardy eur a ke spuštění elektrárny je stále daleko.
Pochybnosti na adresu dostavby Temelína zazněly v minulosti také od samotného ČEZu. Poohlížet se podnik začal už po strategickém partnerovi, který by do projektu přinesl peníze i know-how. Podle šéfa ČEZu Daniela Beneše firmu k těmto úvahám vedla právě snaha o rozložení rizika mezi více investorů. Spolufinancovat část stavby je zatím, v případě svého vítězství v tendru, připraveno česko-ruské konsorcium MIR.1200 – společnost totiž věří, že mu účast na české elektrárně otevře dveře do dalších zemí střední a východní Evropy.
Potřebuje Česko další jadernou elektrárnu?
Zásadní otázkou za racionalitou projektu je také to, zda Česko, které dlouhodobě elektřinu vyváží, vůbec další jaderné bloky potřebuje. V loňském roce se ze země vyvezlo přes 17 terawatthodin elektrické energie, což je více, než kolik za celý rok vyrobí dva existující temelínské reaktory. „Temelín už deset let produkuje elektřinu, kterou tato země přitom vůbec nepotřebuje,“ potvrdil Šnobr a dodal, že kvůli evropským programům na úspory energie lze očekávat, že spotřeba bude dál klesat. „Pokud by se rozhodnutí odložilo, tak to rozhodně neohrozí energetickou bilanci Česka. Země je nyní významným exportérem, takže nemusí říct konečné slovo pod tlakem,“ souhlasí Gavor.
Naopak předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová považuje podobné úvahy za krátkozraké. „Stavět jadernou elektrárnu je záležitost na tři generace, takže vycházet z toho, co se teď krátkodobě děje, není ta nejsprávnější cesta,“ tvrdí Drábová s tím, že další dva temelínské reaktory budou představovat stabilní zdroj energie ještě za 60 let, kdy situace může vypadat úplně jinak.
Drábová zároveň upozorňuje, že zatímco nyní Česko elektřinu vyváží, o energetické soběstačnosti země hovořit nelze. „Elektřina je jedna část energetického mixu. My máme saldo obchodu s energiemi minus 100 miliard a vývoz elektřiny nám ho pomáhá mírně zlepšit, ale rozhodně ne dostat do plusu,“ zdůraznila v rozhovoru pro portál ČT24.
Kdo sází na jadernou energii?
- Jaderné elektrárny se staví například v Rusku, ve velkém nové reaktory buduje také Indie nebo Čína.
- Svůj jaderný program pozastavený po havárii ve Fukušimě před nedávnem obnovilo Japonsko.
- V Evropě se nyní staví nové jaderné bloky ve Finsku a ve Francii, obě stavby ale provázejí průtahy a navyšuje se cena projektu.
- O výstavbě nových jaderných reaktorů nyní uvažuje také Bulharsko, Švédsko, Maďarsko a Polsko.
- Naopak jaderné zdroje dlouhodbě zcela odmítá Rakousko. Německo se rozhodlo své jaderné reaktory odstavit po havárii ve Fukušimě. Poslední by měly přestat vyrábět elektřinu v roce 2022.
Času na odpískání dostavby Temelína je stále dost
Harmonogram výběrového řízení na dostavbu Temelína je otevřený. Momentálně se vyhodnocují nabídky a rozhodnout by se mělo až koncem příštího roku. Oznámení vítěze by ještě mohlo zpozdit odvolání francouzské společnosti Areva, která se o dostavbu elektrárny také ucházela, ČEZ ji ovšem vyřadil, protože nesplnila zákonné požadavky.
Vláda sice s dostavbou jaderné elektrárny počítá v energetické koncepci, avšak nikdy se k ní najisto nezavázala. Tendr tedy může bez obav ze sankcí zrušit, dokud s vítězem neuzavře smlouvu. Zda bude moci od dostavby Temelína ustoupit i poté, bude pak již záležet na konkrétních podmínkách smlouvy.
Ve hře o Temelín nadále zůstávají dva kandidáti - rusko-české konsorcium MIR.1200 a americký Westinghouse, za který dnes osobně v ČR lobbovala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
