Evropská unie a Kanada zahájily jednání o volném obchodu

Praha - Na pražském summitu EU-Kanada zahájili dosluhující předseda Evropské rady Mirek Topolánek spolu s předsedou kanadské vlády Stephenem Harperem oficiální rozhovory o volném obchodu. Ten by umožnil snížení cel, uvolnění investic a spolupráci EU a Kanady na regulaci a pravidlech určování původu zboží. Dopoledne také podepsali ministři financí České republiky a Kanady dohodu o vzájemné podpoře investic. „Věříme, že do dvou let bychom se mohli dohodnout,“ řekl dnes novinářům ministr pro zahraniční obchod Stockwell Day.

Český premiér Mirek Topolánek nicméně věří, že se Evropské unii a Kanadě podaří dosáhnout dohody za kratší dobu, než dva roky, o nichž hovořil Stockwell. Podle něj by taková dohoda zásadně liberalizovala trh obou partnerů a byla zároveň vzkazem proti protekcionismu, tedy ochranářství, ke kterému se některé státy přimykají především v období současné hospodářské a finanční krize.

Jednání ale nebudou nejspíš zcela bezproblémová. Mohlo by je zkomplikovat státní uspořádání Kanady, každý kanadský stát má totiž například odlišně nastavená cla. Případné komplikace se navíc objevily ještě před začátkem jednání, kdy se EU dlouho nebyla schopna shodnout na zahájení bilaterálních rozhovorů kvůli neochotě několika unijních zemí. Určité výhrady k zahájení rozhovorů s Kanadou několikrát vyjádřila Francie, která poukazovala na rizika plynoucí ze špatného ekonomického klimatu. České předsednictví EU ale nakonec přimělo Evropskou unii k dohodě.

Oba partneři by z případné dohody o volném obchodu měli získat celkem přes 20 miliard eur ročně, tedy zhruba 540 miliard korun. Smlouva by měla být hotová do roku 2011. Kanada s ročním obratem obchodu přes 70 miliard eur (téměř 1,9 bilionu korun) je jedním z klíčových obchodních partnerů zemí EU.

Nová dohoda by mohla snížit cenu letenek do Kanady

Topolánek s Harperem podepsali také dohodu, podle které budou moci evropské aerolinky nově létat do Kanady z jakéhokoliv místa. Součástí smlouvy, kterou provázela složitá jednání dokončená až českým předsednictvím, je mimo jiné i odstranění omezení počtu letů či místa odletů a příletů, což by mohlo snížit cenu letenek.

Dohoda ale skrývá výhody nejen pro cestující, ale i pro investory. Kanaďané na rozdíl od Američanů, s nimiž rovněž unie nedávno podepsala podobnou dohodu, připustili, aby Evropané mohli volně investovat v kanadských aeroliniích a mohli zakládat i nové letecké společnosti.

Experti přitom předpokládají, že nová dohoda nejvíce pomůže středně velkým firmám a nízkonákladovým společnostem, které až dosud velké aerolinie na linky mezi Evropou a Kanadou nepustily. „Velkým aeroliniím se vůbec nelíbilo, že by měly na svých letištích v ideálních časech poskytovat místo konkurenci,“ řekl před časem analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Dohoda by naopak neměla mít vliv na fungování Českých aerolinií. Ty v minulosti výrazně omezily linky do Kanady; spoj Praha - Montreal zrušily bez náhrady, spojení Praha - Toronto provozují pouze v letní sezoně.

Kanadský premiér naznačil znovuzavedení víz

Na okraj summitu zaznělo i téma migrace českých Romů do Kanady,  kanadský premiér nepřímo naznačil, že pokud se nepodaří vyřešit problém českých žadatelů o azyl, bude muset jeho země přikročit ke znovuzavedení víz. Harper se přímo o vízové povinnosti nezmínil, na dotaz, zda zavedení víz nehrozí, ale řekl, že pokud nenastane zlepšení, bude muset Kanada nějak reagovat. Česko a Kanada zatím budou hledat cesty, jak migraci a žádostem o azyl zabránit.

Odstupující premiér Topolánek připustil, že Česká republika začíná počtem žadatelů porušovat jednu z podmínek, která je nezbytná pro bezvízový styk. Odchod některých Čechů za oceán je podle Topolánka motivován ekonomickými důvody. Za první letošní čtvrtletí požádalo v Kanadě o azyl 653 českých občanů. Je to více než dvě třetiny počtu žadatelů za celý loňský rok, kdy jich bylo 861. Během prvních tří měsíců letošního roku uspělo s žádostí 34 Čechů. Celkem Kanada za letošek a minulý rok udělila azyl 118 českým občanům, uvedlo již dříve kanadské velvyslanectví v Praze.

Vydáno pod