Evropská unie a Kanada zahájily jednání o volném obchodu

Praha - Na pražském summitu EU-Kanada zahájili dosluhující předseda Evropské rady Mirek Topolánek spolu s předsedou kanadské vlády Stephenem Harperem oficiální rozhovory o volném obchodu. Ten by umožnil snížení cel, uvolnění investic a spolupráci EU a Kanady na regulaci a pravidlech určování původu zboží. Dopoledne také podepsali ministři financí České republiky a Kanady dohodu o vzájemné podpoře investic. „Věříme, že do dvou let bychom se mohli dohodnout,“ řekl dnes novinářům ministr pro zahraniční obchod Stockwell Day.

Český premiér Mirek Topolánek nicméně věří, že se Evropské unii a Kanadě podaří dosáhnout dohody za kratší dobu, než dva roky, o nichž hovořil Stockwell. Podle něj by taková dohoda zásadně liberalizovala trh obou partnerů a byla zároveň vzkazem proti protekcionismu, tedy ochranářství, ke kterému se některé státy přimykají především v období současné hospodářské a finanční krize.

Jednání ale nebudou nejspíš zcela bezproblémová. Mohlo by je zkomplikovat státní uspořádání Kanady, každý kanadský stát má totiž například odlišně nastavená cla. Případné komplikace se navíc objevily ještě před začátkem jednání, kdy se EU dlouho nebyla schopna shodnout na zahájení bilaterálních rozhovorů kvůli neochotě několika unijních zemí. Určité výhrady k zahájení rozhovorů s Kanadou několikrát vyjádřila Francie, která poukazovala na rizika plynoucí ze špatného ekonomického klimatu. České předsednictví EU ale nakonec přimělo Evropskou unii k dohodě.

Oba partneři by z případné dohody o volném obchodu měli získat celkem přes 20 miliard eur ročně, tedy zhruba 540 miliard korun. Smlouva by měla být hotová do roku 2011. Kanada s ročním obratem obchodu přes 70 miliard eur (téměř 1,9 bilionu korun) je jedním z klíčových obchodních partnerů zemí EU.

Nová dohoda by mohla snížit cenu letenek do Kanady

Topolánek s Harperem podepsali také dohodu, podle které budou moci evropské aerolinky nově létat do Kanady z jakéhokoliv místa. Součástí smlouvy, kterou provázela složitá jednání dokončená až českým předsednictvím, je mimo jiné i odstranění omezení počtu letů či místa odletů a příletů, což by mohlo snížit cenu letenek.

Dohoda ale skrývá výhody nejen pro cestující, ale i pro investory. Kanaďané na rozdíl od Američanů, s nimiž rovněž unie nedávno podepsala podobnou dohodu, připustili, aby Evropané mohli volně investovat v kanadských aeroliniích a mohli zakládat i nové letecké společnosti.

Experti přitom předpokládají, že nová dohoda nejvíce pomůže středně velkým firmám a nízkonákladovým společnostem, které až dosud velké aerolinie na linky mezi Evropou a Kanadou nepustily. „Velkým aeroliniím se vůbec nelíbilo, že by měly na svých letištích v ideálních časech poskytovat místo konkurenci,“ řekl před časem analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Dohoda by naopak neměla mít vliv na fungování Českých aerolinií. Ty v minulosti výrazně omezily linky do Kanady; spoj Praha - Montreal zrušily bez náhrady, spojení Praha - Toronto provozují pouze v letní sezoně.

Kanadský premiér naznačil znovuzavedení víz

Na okraj summitu zaznělo i téma migrace českých Romů do Kanady,  kanadský premiér nepřímo naznačil, že pokud se nepodaří vyřešit problém českých žadatelů o azyl, bude muset jeho země přikročit ke znovuzavedení víz. Harper se přímo o vízové povinnosti nezmínil, na dotaz, zda zavedení víz nehrozí, ale řekl, že pokud nenastane zlepšení, bude muset Kanada nějak reagovat. Česko a Kanada zatím budou hledat cesty, jak migraci a žádostem o azyl zabránit.

Odstupující premiér Topolánek připustil, že Česká republika začíná počtem žadatelů porušovat jednu z podmínek, která je nezbytná pro bezvízový styk. Odchod některých Čechů za oceán je podle Topolánka motivován ekonomickými důvody. Za první letošní čtvrtletí požádalo v Kanadě o azyl 653 českých občanů. Je to více než dvě třetiny počtu žadatelů za celý loňský rok, kdy jich bylo 861. Během prvních tří měsíců letošního roku uspělo s žádostí 34 Čechů. Celkem Kanada za letošek a minulý rok udělila azyl 118 českým občanům, uvedlo již dříve kanadské velvyslanectví v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel bude jednat s Babišem o rozpočtu i o aktuální bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel bude v úterý odpoledne jednat na Pražském hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Debatovat mají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok či o aktuální bezpečnostní situaci ve světě i v Česku. Zabývat se podle odboru komunikace prezidentské kanceláře budou i připraveností na řešení krizových a mimořádných událostí nebo harmonogramem nadcházejících zahraničních cest. Podle Hradu jde o pravidelné a plánované setkání.
před 6 mminutami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel podle Schillerové nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš chce pozastavení systému emisních povolenek

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali rozpočet

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 18 hhodinami
Načítání...