Evropa se hádá o bankovním dohledu

Brusel/Štrasburk – Zdá se, že unie bude mít s hledáním kompromisu nad novou podobou finančního dohledu velké problémy. V noci na dnešek totiž ve Štrasburku zkrachovala jednání mezi Evropským parlamentem a státy evropské sedmadvacítky. Šance, že nové dohledové instituce začnou fungovat již od začátku příštího roku, jak původně zamýšlela Evropská komise, tak znatelně poklesly. Nyní se strany snaží nalézt kompromis.

Už žádnou další finanční krizi

Vytvořením nových institucí, které by měly značný přehled o fungování bank, pojišťoven a finančních trhů, chce Brusel zabránit opakování finanční krize. Tu v září 2008 odstartoval pád americké investiční banky Lehman Brothers a nakonec se přelila i do největší hospodářské krize od 30. let minulého století. Podle některých ekonomů a politiků přitom za těmito problémy stojí především nedostatečná regulace finančního sektoru.  

3 minuty
Telefonát Evy Hrnčířové
Zdroj: ČT24

Unijní státy již s novou podobou finančního dohledu souhlasily na prosincovém summitu, ale především kvůli námitkám Velké Británie nedaly novým dohledovým institucím téměř neomezené pravomoci, jak původně navrhovala Evropská komise, a národní vlády vybavily vetem. Pokud by tak nová instituce rozhodla, že členský stát by měl navýšit kapitál v některé z problémových institucí, vláda by mohla rozhodnutí podle představ členských států EU zablokovat.

Evropa řekne, Česká národní banka udělá

Diplomatický zdroj

„Někteří lidé v parlamentu si myslí, že jsou ignorováni, a chtějí tak bojovat.“

Tento přístup se samozřejmě nelíbí europoslancům. Ti si přejí, aby rozhodnutí nových dohledových orgánů bylo pro členské země závazné. Kontrolní orgány by tak instruovaly přímo národní dohledové orgány, v českém případě Českou národní banku, či dokonce samotné finanční ústavy.

Rozpory mezi Evropským parlamentem a státy by se mohly ještě vyhrotit ve středu. Europoslanci se totiž chystají hlasovat o návrhu reformy finančního dohledu, který odráží jejich názory. Podle informací České tiskové kanceláře se hlasování uskuteční. Usilují o něj především velké poslanecké kluby, tedy především lidovci a socialisté. Nebudou ovšem hlasovat o celé reformě finančního dohledu, ale jen o vlastních pozměňovacích návrzích.

Unie chce reformu nastartovat už nyní

„Vytváří si tak půdu pro letní jednání s členskými státy. Pokud státy v létě přijmou návrhy europoslanců, pak tento balíček projde v září nebo v říjnu už v prvním čtení a legislativa bude moci platit od ledna 2011. Pokud ne, státy ten balík vrátí poslancům s připomínkami. To už ale spadne do maďarského předsednictví, které to pravděpodobně příliš neposune, a reformy v roce 2011 platit nezačnou,“ uvedl nejmenovaný diplomatický zdroj.

Francouzská europoslankyně Sylvie Goulardová:

„Musíme dělat naši práci, a ne jen slepě hlasovat pro text, který vypracovaly národní vlády. Byla to velmi vážná krize a my se jen chceme ujistit, že nové instituce svoji roli zvládnou.“

Odpor členských států k názorům Evropského parlamentu ale postupně roste. Zatímco na počátku se do opozice stavěla především Velká Británie, nově se k ní přidává i Německo. Belgie, která začátkem července převzala od Španělska předsednictví EU, naopak na obě země tlačí, aby souhlasily s většími pravomocemi nových dohledových orgánů a vzdaly se veta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 7 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 7 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...