Portugalský ministr financí Mário Centeno povede od 13. ledna euroskupinu, která sdružuje ministry financí zemí eurozóny. Vystřídá tak jejího nynějšího šéfa Jeroena Dijsselbloema z Nizozemska. Výsledek tajného hlasování ministrů oznámila na Twitteru tisková služba Rady EU. Ve volbě tak neuspěl slovenský ministr financí Peter Kažimír.
„Je to čest být dalším předsedou euroskupiny, kvůli jejímu významu, kvůli kvalitě všech mých kolegů a kvůli významu práce, která nás v příštích letech čeká,“ upozornil před novináři Centeno. Zvolen byl až ve třetím kole tajné volby.
Centeno porazil nejen Kažimíra, neuspěli ani kolegové z Lucemburska Pierre Gramegna a Lotyšska Dana Reiznieceová-Ozolaová. „Rád bych jim veřejně poděkoval za prokázaný zájem o řízení euroskupiny a sportovní přístup k celé volbě,“ poznamenal Dijsselbloem s tím, že Portugalec má nyní jednomyslnou podporu všech ministrů financí zemí eurozóny.
Narodil se 9. prosince 1966 v Olhão na jihu Portugalska. Na Technické univerzitě v Lisabonu vystudoval aplikovanou matematiku a na Harvardově univerzitě ve Spojených státech získal doktorát z ekonomie.
Portugalským ministrem financí se stal v listopadu 2015 a do funkce nastoupil v době doznívající dluhové krize; v odborných kruzích je Centeno chválen za vývoj portugalské ekonomiky.
Coby šéf státní kasy zrušil některá úsporná opatření související se záchranným programem, který Portugalsko úspěšně opustilo v roce 2014, trvá ale na dodržování unijních rozpočtových cílů. Portugalsko získalo záchranný úvěr za 78 miliard eur v roce 2011. Měnový fond se na programu podílel částkou 26,3 miliardy eur. V letošním roce Lisabon z půjčky od MMF předčasně vrátil více než devět miliard eur, což je největší částka za rok od roku 2015, kdy začal dluh po opuštění záchranného programu předčasně splácet. Portugalsko navíc za loňský rok vykázalo nejnižší rozpočtový deficit ve své demokratické historii a letos míří k novému nejnižšímu deficitu díky zrychlení růstu ekonomiky.
Před ministerským postem Centeno působil v bankovnictví, v letech 2000 až 2004 byl ekonomem portugalské centrální banky a v letech 2004 až 2013 byl členem hospodářského a finančního výboru (EFC) Evropské komise. Od roku 2014 je také profesorem na Lisabonské škole ekonomie a managementu (ISEG) při Lisabonské univerzitě. Je odborníkem na trh práce.
Kažimír po hlasování řekl, že se ve volbě vzdal ve prospěch portugalského ministra. Učinil to prý proto, aby v čele euroskupiny zůstal člověk s podobným politickým viděním, jaké má Dijsselbloem. „Respektuji jeho znalosti a schopnosti. Určitě to nebude mít jednoduché, čeká nás složitý půlrok práce na nové architektuře měnové unie,“ podotkl Kažimír.
Šéf na dva a půl roku
První ministerskou radu Centeno povede 22. ledna, jeho funkční období potrvá dva a půl roku. V čele ministrů financí usedne v době, kdy EU začíná diskutovat o dalším prohloubení evropské hospodářské a měnové unie. Své návrhy tímto směrem hodlá už ve středu prezentovat Evropská komise.
Portugalského kandidáta, který je ministrem od roku 2015, diplomaté jako největšího favorita hlasování označovali už dopředu. Jeho jméno při příchodu ostatně zmínil i stávající šéf euroskupiny Dijsselbloem.
Euroskupina se schází od roku 1998 a rozhoduje například o nasměrování hospodářské a finanční politiky či o záchranných programech. Dijsselbloem ji vedl od roku 2013. Letos se stal terčem ostré kritiky ze strany Portugalska, Itálie, Španělska a Řecka, když řekl, že jihoevropské země v době dluhové krize čerpaly finanční pomoc od bohatšího severu a přitom utrácely za „pití a ženy“.
- Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí Unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
- EMU má 19 členů: zakládajícími členy jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (oba leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014) a Litva (leden 2015). Euro používá 341 milionů občanů EU.
- Euro používají i Kosovo, Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino.
- Británie a Dánsko mají výjimku ze Smlouvy o EU, takže se jako jediní dva členové unie k eurozóně připojit nemusí. Zatímco Dánsko je již součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky, Británie v roce 2016 odhlasovala v referendu odchod z EU.
- Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit tzv. kritéria konvergence: mimo jiné deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), měna země ve směnném mechanismu ERM-2 či veřejný dluh maximálně 60 procent HDP. Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997.
- Pravidla stanovená paktem stability většina zemí léta nedodržovala a místo vynucování disciplíny si státy rozšiřovaly možnosti jak se sankcím vyhnout. I samotné udělení pokuty bylo tak zdlouhavým procesem, že ještě nikdy nebyla udělena, a to přesto, že pravidla porušuje řada zemí EU. V důsledku světové finanční krize byla EU nucena pravidla zpřísnit - přijetím takzvaného Paktu rozpočtové kázně (též fiskální pakt).
- Fiskální pakt byl přijat na mimořádném summitu EU 30. ledna 2012; týž rok 2. března ho podepsalo 25 zemí EU, vyjma Británie, ČR a Chorvatska, jež tehdy ještě nebylo členem EU. V platnost vstoupil 1. ledna 2013. Česká vláda schválila přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU až 24. března 2014. Nejedná se o smlouvu, ale jen o mezivládní dohodu, platnou pro země eurozóny. Přistoupit k ní mohou i další země EU, jež ji budou muset dodržovat až s přijetím eura.
- Světová finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Jako poslední opustilo záchranný program letos v srpnu Řecko. Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů (Evropský fond finanční stability, EFSF; Evropský stabilizační mechanismus, ESM).
- EU také začala budovat bankovní unii. Ta má stát na třech pilířích: jednotná pravidla pro banky (stran jejich kapitálu, pojištění vkladů aj.), jednotný bankovní dozor (vykonává ECB od loňského listopadu) a jednotný řešící mechanismus (SRM), jehož jádrem je záchranný bankovní fond (SRF). V platnost vstoupil 1. ledna 2016 a podle schváleného opatření bude obsahovat 55 miliard eur (1,49 bilionu Kč).
