Euro po volbách v Nizozemsku posílilo, dalším testem bude boj o Elyseje

Nahrávám video

Posílení vůči dolaru – taková byla prvotní reakce společné evropské měny na vítězství premiéra Marka Rutteho v nizozemských parlamentních volbách. Euro se před druhou hodinou v noci na čtvrtek vyšplhalo až na pětitýdenní maximum 1,0746 dolaru. Rostly i evropské akciové trhy, včetně pražské burzy.

Později začala společná měna oslabovat až na 1,0719 dolaru za euro, s přechodným vzestupem kolem sedmé hodiny ranní (1,0738), po němž opět následoval sestup až na 1,0709 (zhruba hodinu před polednem) a kolísání s postupným růstem. Kolem 15:00 se kurz pohyboval kolem 1,0727 dolaru za euro, v podvečer ale opět zamířil níž.

„Růst eura byl prvotní reakcí na výsledky nizozemských voleb,“ uvedl analytik Masafumi Jamamoto z makléřské společnosti Mizuho Securities.

Další vývoj bude podle něj záviset na tom, jak výsledek nizozemských voleb ovlivní blížící se prezidentské volby ve Francii, například zda sníží podporu kandidátky krajní pravice Marine Le Penové, která navrhuje mimo jiné odchod Francie z eurozóny a uspořádání referenda o členství země v Evropské unii.

„Eurozóna je křehká. Pokud by zde byly destabilizační prvky jako třeba vítězství Marine Le Penové ve Francii, nemyslím, že by to evropskou ekonomiku nutně převálcovalo, ale její sebevědomí by dostalo zásah. A to by zřejmě mělo důsledky,“ uvedl analytik LCG Jasper Lawler.


K růstu eura vůči dolaru přispěla rovněž skutečnost, že americká centrální banka (Fed) po zasedání měnového výboru nenaznačila, že by se chystala zrychlit tempo zvyšování úrokových sazeb. 

Výsledky nizozemských voleb se přelily i do burzovního světa. Hned ráno po otevření tamního akciového trhu bylo jasné, že padne rekord. Nizozemské akcie se vyšplhaly vůbec nejvýš za posledních devět let a v zelených barvách se pohybovaly křivky napříč západní i střední Evropou. Zastavily se na patnáctiměsíčních maximech.

„Trhy jsou uvolněné. Nizozemsko hlasovalo ve prospěch Evropy, a to napomáhá k dobré atmosféře na trzích,“ uvedl vedoucí investiční analýzy Baader Bank Robert Halver.

Janíčko: Volby ovlivnila i dobrá ekonomika

„Je to spíše jednorázový výkyv, Nizozemsko je považováno za jeden ze stěžejních bodů evropského projektu,“ uvedl k pohybům eura a evropských akcií Martin Janíčko, ekonom Moody's Analytics a Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.

Nahrávám video

Výsledek voleb byl podle něho ovlivněn i tím, že nizozemská ekonomika si vede velice dobře a patří k nejvíce prosperujícím ekonomikám v rámci EU. Janíčko připomněl růst hrubého domácího produktu přes dvě procenta, velmi nízkou míru nezaměstnanosti (spolu s Německem a Lucemburskem nejnižší v eurozóně) i růst mezd a platů. Je šestou největší ekonomikou v EU a ekonomická spokojenost je zde výrazně větší než například v Itálii či Francii. 

Navíc je Nizozemsko výrazně navázáno na EU, eurozónu a silně závisí na exportech, Nizozemci také investují do všech dalších zemí EU. Spekuluje se také, že po brexitu a oslabení Londýna coby finančního centra, vydělá na nové situaci Amsterdam, uvedl ekonom.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
14:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 6 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 23 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.