Euro je punc kvality, v Česku ale převládá apriorní zahořklost, říká ekonom Zahradník

27 minut
Zahradník: V Česku převládá apriorní zahořklost k euru
Zdroj: ČT24

Vlažný postoj České národní banky a ministerstva financí k přijetí jednotné evropské měny ztrácí opodstatnění a připomíná spíš apriorní zahořklost. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom Petr Zahradník, podle kterého je tuzemská ekonomika na euro připravená – a případné členství v eurozóně by navíc pro zahraniční investory představovalo punc kvality.

Centrální banka a správci státní kasy se k otázce přijetí eura naposled vyjádřili na sklonku loňského roku, kdy kabinetu Andreje Babiše (ANO) doporučili nestanovovat cílové datum českého vstupu do eurozóny – a vláda se s jejich doporučením ztotožnila.

„Rozuměl jsem, když před deseti lety byly dávány přesvědčivé argumenty, že synchronizace ekonomických cyklů a schopnost čelit krizím je v České republice oproti tehdejší eurozóně omezená,“ reagoval v této souvislosti v Interview ČT24 ekonom Petr Zahradník. „V současné době se ale snad vyhledávají oblasti, ve kterých bychom mohli teoreticky nebo potenciálně selhávat.“

Punc kvality?

Česko je přitom podle něj na euro systémově mnohem lépe připravené, rozhodování České národní banky se navíc dlouhodobě podobá Evropské centrální bance – ale z Prahy přesto znějí jen velmi vlažná vyjádření. „Mám pocit, že to je spíš apriorní zahořklost. Nechci se dotýkat stávajícího vedení ČNB a ministerstva financí, tento náhled tady existuje dekádu, ale není autentický,“ tvrdí Zahradník.

Vedle toho, že se Česko k přijetí jednotné měny při vstupu do Unie zavázalo, podle něj euro prospívá všem novým členským státům, které ho přijaly, a vedle toho Zahradník zmiňuje i tradiční argumenty: úsporu transakčních nákladů a existenci evropského stabilizačního mechanismu coby ochrany před turbulencemi.

„I v případě Slovenska se potvrzuje, že je z pohledu investorů vnímáno jako dodatečný punc kvality,“ dodává. „Kdo je v eurozóně, splnil určitou kvalitativní úroveň, zejména v současné době, kdy se kritéria pro disciplínu a zodpovědnost zpřísnila.“

Ministerstvo financí: Připravenost je lepší, ale…

Podobně jako Zahradník v ČT24 ovšem i ČNB a státní kasa v prosinci uvedly, že se připravenost Česka na přijetí eura skutečně zlepšila. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces reálné ekonomické konvergence ČR, tedy přibližování k úrovni EU.

„Odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný. Rovněž přetrvávají významné rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství,“ zdůrazňovalo ministerstvo financí.

Vláda Andreje Babiše vedle toho již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat – a podle průběžných průzkumů navíc mezi českou veřejností převažuje odmítavý prostoj k přijetí eura. Například v loňském průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění podpořila přijetí evropské měny jen pětina občanů, 73 procent ho naopak odmítlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 54 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...