Euro je punc kvality, v Česku ale převládá apriorní zahořklost, říká ekonom Zahradník

Nahrávám video
Zahradník: V Česku převládá apriorní zahořklost k euru
Zdroj: ČT24

Vlažný postoj České národní banky a ministerstva financí k přijetí jednotné evropské měny ztrácí opodstatnění a připomíná spíš apriorní zahořklost. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom Petr Zahradník, podle kterého je tuzemská ekonomika na euro připravená – a případné členství v eurozóně by navíc pro zahraniční investory představovalo punc kvality.

Centrální banka a správci státní kasy se k otázce přijetí eura naposled vyjádřili na sklonku loňského roku, kdy kabinetu Andreje Babiše (ANO) doporučili nestanovovat cílové datum českého vstupu do eurozóny – a vláda se s jejich doporučením ztotožnila.

„Rozuměl jsem, když před deseti lety byly dávány přesvědčivé argumenty, že synchronizace ekonomických cyklů a schopnost čelit krizím je v České republice oproti tehdejší eurozóně omezená,“ reagoval v této souvislosti v Interview ČT24 ekonom Petr Zahradník. „V současné době se ale snad vyhledávají oblasti, ve kterých bychom mohli teoreticky nebo potenciálně selhávat.“

Punc kvality?

Česko je přitom podle něj na euro systémově mnohem lépe připravené, rozhodování České národní banky se navíc dlouhodobě podobá Evropské centrální bance – ale z Prahy přesto znějí jen velmi vlažná vyjádření. „Mám pocit, že to je spíš apriorní zahořklost. Nechci se dotýkat stávajícího vedení ČNB a ministerstva financí, tento náhled tady existuje dekádu, ale není autentický,“ tvrdí Zahradník.

Vedle toho, že se Česko k přijetí jednotné měny při vstupu do Unie zavázalo, podle něj euro prospívá všem novým členským státům, které ho přijaly, a vedle toho Zahradník zmiňuje i tradiční argumenty: úsporu transakčních nákladů a existenci evropského stabilizačního mechanismu coby ochrany před turbulencemi.

„I v případě Slovenska se potvrzuje, že je z pohledu investorů vnímáno jako dodatečný punc kvality,“ dodává. „Kdo je v eurozóně, splnil určitou kvalitativní úroveň, zejména v současné době, kdy se kritéria pro disciplínu a zodpovědnost zpřísnila.“

Ministerstvo financí: Připravenost je lepší, ale…

Podobně jako Zahradník v ČT24 ovšem i ČNB a státní kasa v prosinci uvedly, že se připravenost Česka na přijetí eura skutečně zlepšila. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces reálné ekonomické konvergence ČR, tedy přibližování k úrovni EU.

„Odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný. Rovněž přetrvávají významné rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství,“ zdůrazňovalo ministerstvo financí.

Vláda Andreje Babiše vedle toho již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat – a podle průběžných průzkumů navíc mezi českou veřejností převažuje odmítavý prostoj k přijetí eura. Například v loňském průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění podpořila přijetí evropské měny jen pětina občanů, 73 procent ho naopak odmítlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...