EU se shodla na nových pravidlech kapitálové přiměřenosti

Brusel - Ministři financí členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu dohodli na pravidlech kapitálové přiměřenosti. Evropské banky by na jejich základě měly posílit kapitálové rezervy. Meziunijní dohoda by měla umožnit to, aby normy začaly platit od příštího roku. O pravidlech nyní budou jednat země EU s europoslanci.

Cílem pravidel je stanovit, kolik kapitálu budou muset banky a finanční domy dát stranou kvůli krytí rizik. Jedná se o reakci na finanční krizi z roku 2008 a její následky. Ty totiž vedly k tomu, že vlády řady evropských zemí musely přijít s masivními záchrannými balíky pomoci pro krizí zasažené banky. „Celý prostor Evropské unie bude mít jednotná pravidla pro bezpečné chování bank a finančních institucí. Na druhou stranu bude dána dostatečná pravomoc a dostatečná flexibilita národním regulátorům. To byla životně důležitá otázka pro Českou republiku,“ řekl po dohodě ministr financí Miroslav Kalousek.

Petr Kříž, partner PwC

„Je třeba si uvědomit, že kapitálová přiměřenost určuje, kolik musí mít banka kapitálu v poměru k výši a rizikovosti svých aktiv. To znamená, že banka může buď zvýšit kapitál, nebo omezit rizikové úvěry a uložit peníze třeba u centrální banky. Dnešní ekonomická situace je taková, že bankovní kapitál se skutečně získává těžko a draze, a proto očekávám, že většina bank bude tento poměr řešit spíše omezením rizikových úvěrů.“

Jednání mezi státy doprovázela řada komplikací. Například na minulé schůzce se nepodařilo najít shodu ani po více než deset hodin trvajícím zasedání. Problém byl mimo jiné v tom, zda a případně o kolik by mohly jednotlivé země po vlastních bankách žádat ještě vyšší míru rezerv, než jakou by měla zavést unijní pravidla.

Vše se točí kolem toho, jak do unijního práva vepsat mezinárodní dohody o pravidlech kapitálové přiměřenosti (Basel III). Dohoda by se měla týkat 120 hlavních světových bank, z nichž na EU připadá 45. V unii je ale kolem 8 300 bank a unie chce pokrýt novými pravidly úplně všechny.

Nová pravidla by se týkala zhruba 8 300 evropských bank a měla by začít platit od příštího roku. „Původní návrh komise měl v sobě zakleto několik nesmírně nebezpečných detailů, které by mohly poškodit zdraví bankovního sektoru v České republice, to se vše podařilo odstranit,“ uvedl ministr Kalousek. Pro Prahu bylo klíčové hlavně to, aby nemohlo dojít k odčerpávání likvidity od českých bank jejich matkami a aby si tyto zahraniční instituce nemohly pomáhat tím, že by měnily aktiva za jiných než tržních podmínek a domácí regulátor by na to neměl žádný vliv.

Českých bank se limity kapitálové přiměřenosti příliš nedotknou. „České banky jsou zdravé, mají dostatek svého vlastního kapitálu, tudíž ho již nepotřebují zvyšovat nad určité hranice. Takže ani nepředpokládám že by se měla měnit jejich úvěrová aktivita,“ vysvětlil analytik České spořitelny Jan Jedlička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 3 mminutami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 26 mminutami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 1 hhodinou

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026
Načítání...