Brusel - Dnes se Evropská unie pokusí překonat rozpory, které ohrožují program unijního boje s klimatickými změnami. Evropští politici se totiž nebyli ve čtvrtek v první den vrcholné schůzky schopni shodnout na financování „klimatických“ opatření v nejchudších státech světa. EU je přitom v této otázce rozdělena na dva doposud nesmiřitelné tábory.
Mechanismus, podle nějž se mají počítat příspěvky bohatších zemí chudším státům, vadí novým členským státům ze střední a východní Evropy. Švédové navrhují, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu (HDP), který odráží výkon národních ekonomik. Česko a další země by však spíš chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale i podle dalších ukazatelů, včetně příjmů domácností. To by v praxi znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili.
Šetřit dnes se v budoucnu nemusí vyplatit
Evropská komise odhaduje, že financování boje s klimatickými změnami se může ročně vyšplhat až na 100 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun). Některé země, především pak Německo, však odmítají, aby EU v závěrečném dokumentu ze summitu uváděla konkrétní částky. Unie by podle Berlína neměla odkrývat „karty“ před prosincovou globální konferencí o ovzduší v Kodani, kde bude svět hledat nástupce takzvaného Kjótského protokolu. Ten v současnosti upravuje objem emisí skleníkových plynů, ale v roce 2012 jeho platnost vyprší.
V příštích hodinách se budou Evropané jen těžko dohadovat na společné strategii. Právě tu ale unie při jednání se svými globálními konkurenty nutně potřebuje. Světová banka navíc hrozí, že šetření se nemusí vyplatit. Účet za škody způsobené stoupajícím oceánem a tajícími ledovci by se mohl vyšplhat ke sto miliardám dolarů za rok.
