Brusel - Evropská komise dnes navrhla jednu z nejzásadnějších změn v regulaci finančních trhů v Evropské unii. Plán, který má zabránit opakování finanční krize, počítá především s přísnější regulací bank, na které by měly dohlížet dvě zbrusu nové instituce. Finanční domy by se měly vyvarovat investic do vysoce rizikových produktů. To má zabránit tomu, aby ještě někdy v budoucnu musely národní vlády zachraňovat problémové banky masivními finančními injekcemi, jako se to dělo během posledního roku.
Plány Evropské komise vychází z takzvané Larosierovy zprávy, kterou spolu se svým týmem expertů připravil bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Jacques de Larosier. Návrh počítá se vznikem dvou orgánů s celoevropskou působností, které by měly účinněji monitorovat a regulovat finanční trhy napříč unií. „Mluví se například o regulaci hedgeových fondů. To v podstatě nebylo vůbec regulováno,“ vysvětlil ekonom z firmy Patria David Marek.
Základním stavebním kamenem návrhu je vznik Evropské rady pro systematické riziko (ESRC), kterou budou tvořit centrální bankéři a národní regulátoři jednotlivý členských zemí unie. Úloha této nové instituce bude především monitorovací, ESRC má unii varovat před případnými riziky na finančním trhu tak, aby unie mohla zasáhnout ještě před tím, než tato rizika přerostou v neřiditelnou střelu.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso:
„Lepší dohled nad přeshraničními finančními trhy je klíčový z ekonomického i etického hlediska. Dnešní návrh komise by měl pomoci k obnově důvěry a měl by Evropskou unii chránit před dalšími krizemi.“
Druhým orgánem, s jehož vznikem komise počítá, je Evropský systém finančních kontrolorů (ESFS). Úkolem této instituce bude zlepšit dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci. „Zefektivní se dohled nad přeshraničně fungujícími finančními skupinami,“ potvrdila náměstkyně ministra financí Klára Hájková.
Cesta ke schválení návrhu bude trnitá
I když už Evropská unie sumarizovala své plány, uvedení nových regulátorů do života ještě chvíli potrvá. Návrh Evropské komise totiž ještě čeká dlouhá cesta ke schválení jednotlivými členskými zeměmi a Evropským parlamentem. Zda bude návrh nakonec schválen, zůstává zatím ve hvězdách.
Plány na společnou evropskou regulaci se nezamlouvají například Velké Británii, která je největším bankovním centrem unie. Země se obává především ztráty své suverenity v otázkách regulace finančního sektoru a nezdravého posílení role Evropské centrální banky, která má předsedat Evropské radě pro systematické riziko. I v Česku se návrh potýká s výhradami. „Musí být pravidlo odpovědnosti a vyváženosti. Kdo dohlíží, musí také nést tíhu důsledků,“ řekla vrchní ředitelka České národní banky Eva Zamrazilová.
