Evropské komisi se nelíbí liknavý přístup Česka k energetickým průkazům budov (energetickým štítkům). Podle ní úřady ani další organizace neuvádějí příslušné hodnoty tak, jak by měly. Na problém Brusel upozorňoval Prahu od roku 2015 a podal rovněž žalobu. Nyní proto přichází ministerstvo průmyslu a obchodu s novelou zákona, která má dát věci do pořádku. Povinné energetické štítky budou muset mít obchody i další veřejné budovy.
Česko už dostalo celkem tři oficiální výtky. Podle novely, která byla v pondělí na programu jednání vlády, se povinnost mít energetický štítek – něco jako technický průkaz budovy – rozšíří i na další typy staveb.
„Byla podaná žaloba, ale ta žaloba je bez jakýchkoliv finančních sankcí. Jsme přesvědčení, že tím, jak chceme, aby prošel zákon ve zkráceném řízení, tak bychom měli problém vyřešit,“ uvedla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).
- Mimořádně úsporná A
- Velmi úsporná B
- Úsporná C
- Méně úsporná D
- Nehospodárná E
- Velmi nehospodárná F
- Mimořádně nehospodárná G
- Kdo si nenechá průkaz vyhotovit, dostává označení G
Štítek dosud musely mít ze zákona vystavený pouze státní, krajské nebo obecní veřejné budovy. Nově by ho měly ukazovat i další objekty. Konkrétně ty s plochou nad 500 metrů čtverečních, kam chodí často veřejnost. Například i obchody, hotely nebo administrativní komplexy.
„Jde o to, abychom měli komplexní informace o tom, jak je ta budova energeticky úsporná, či není, a samozřejmě by tam měla být motivace k tomu, aby budovy úsporné byly,“ uvedla ministryně.
Ne všechny úřady ale dosud povinnost plnily. Část evropských nařízení dokonce v české legislativě zatím úplně chybí. I proto evropská komise podala na Česko žalobu. Pochybení přiznalo.
„My v Česku jsme mistři světa v obcházení zákona a vyhlášek, to my umíme. Ale nyní se musí připomenout privátním majitelům objektů, že ten průkaz a ta povinnost platí i pro ně,“ uvedl člen představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků Karel Vaverka.
Kupci se na štítek příliš neohlížejí
Už několik let musejí doložit energetické průkazy také prodejci bytu nebo domu. Pokud ho nemovitost nemá, automaticky získává nejvyšší náročnost. Lidé se ale při nákupu stále spíš orientují podle reálných nákladů.
„Spíš koukají na to, kolik je ta nemovitost bude měsíčně stát, než aby koukali na to, jaký ten štítek konkrétně je a v jaké kategorii se pohybuje,“ říká svou zkušenost oblastní manažer M&M Reality David Möhwald.
Co se týká nedostatků v oblasti energetických úspor, žaloba Evropské komise míří i na Slovinsko. Pochybení zjistila také v případě Chorvatska a Rumunska.
