Ekonomika Německa se za čtvrtletí propadla do mírného minusu

Nahrávám video
Zprávy ve 12: Německo zamířilo do minusu, Česko odolává
Zdroj: ČT24

Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil mezičtvrtletně o 0,1 procenta po nárůstu o 0,4 procenta v prvním kvartálu. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad. Pokles HDP je v souladu s očekáváním analytiků.

Hospodářské vyhlídky země v poslední době podkopává slabší globální poptávka, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K potížím německé ekonomiky přispívá obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

„Německo podle našich analýz bude dál padat i v kvartále třetím, podnikatelské nálady se tam poměrně výrazně zhoršují, padají nové objednávky a Německo má pravděpodobně našlápnuté k tomu, aby se v druhé polovině roku dostalo do mělké recese,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

Potíže Německa, které je největší evropskou ekonomikou a zároveň největším obchodním partnerem České republiky, na tuzemské hospodářství zatím nedoléhají. „Je to do značné míry díky výborné kondici domácího spotřebitele na straně jedné, na straně druhé i díky tomu, že český průmysl není tak exponován vůči globální přestřelce mezi Spojenými státy a Čínou,“ dodal Bureš.

Meziroční tempo překonalo očekávání

V meziročním srovnání se německý HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta. 

Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta. 

Eurozóna roste

Eurozóna a potažmo i Evropská unie si nicméně podle zpřesněných údajů statistického úřadu Eurostat udržely růst, i když mezičtvrtletně zpomalil na 0,2 procenta. V prvním kvartálu dosáhl v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta.

V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta. V celé EU meziroční růst zpomalil na 1,3 procenta.

„Ekonomika eurozóny pociťuje negativní vliv jak ze strany růstu bariér v mezinárodním obchodě, tak ze strany nejistot souvisejících s nedořešeným brexitem,“ poznamenal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc potvrdil, že v letošním roce počítá se zpomalení růstu ekonomiky eurozóny na 1,3 procenta z loňských 1,9 procenta. V příštím roce by však měl růst podle MMF zrychlit na 1,6 procenta.

Vývoj dluhopisů v Británii i USA naznačuje recesi

Světové agentury uvedly, že vývoj výnosů vládních dluhopisů v Británii a Spojených státech signalizuje recesi. Výnosy dvouletých dluhopisů jsou poprvé od vypuknutí finanční krize před deseti lety vyšší než těch s desetiletou dobou splatnosti. 

Rozdíl ve výnosech dluhopisů sleduje výnosová křivka, která ukazuje, jak se mění úrokový výnos podle doby splatnosti. Když investoři čekají zdravou ekonomiku, výnosová křivka stoupá, protože ti, kteří souhlasí s tím, že půjčí vládě na delší dobu, jsou kompenzování vyššími úroky než ti, kteří půjčí peníze jen na několik měsíců. Obvyklý vzestupný tvar se však může změnit, když se investoři začnou obávat poklesu ekonomiky.

V období po druhé světové válce předpověděla změna výnosové křivky sedm z posledních devíti recesí. Zpravodajskému server CNBC to řekl Sung Sohn, profesor ekonomie na univerzitě Loyola Marymount University a prezident poradenské společnosti SS Economics. Údaj je sledován hlavně v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
před 56 mminutami

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
14:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
14:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Identifikace občanů v on-line komunikaci s úřady začala opět fungovat

Dostupnost digitální identity občanů pro komunikaci s úřady se po zhruba dvou hodinách obnovila. Vyplývá to ze sdělení Digitální a informační agentury (DIA) na sociální síti X. Její mluvčí Jakub Palata řekl, že problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Se spuštěním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nesouvisel, dodal.
11:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Tykačova Tymeprax může odkoupit polovinu Mafry, rozhodl antimonopolní úřad

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax miliardáře Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta DNES nebo web iDNES.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla.
před 9 hhodinami

Výroba v Počeradech a Chvaleticích by mohla pokračovat i déle než rok

Výroba v elektrárnách Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Informovala o tom mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Původně energetická skupina miliardáře Pavla Tykače označovala konec března příštího roku za nejzazší termín odstavení provozu, plán byl ukončit provoz na přelomu letošního a příštího roku.
10:08Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Deficit veřejných financí vloni mírně stoupl na 2,1 procenta HDP

Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.
před 10 hhodinami
Načítání...