Ekonomika Německa se za čtvrtletí propadla do mírného minusu

Nahrávám video

Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil mezičtvrtletně o 0,1 procenta po nárůstu o 0,4 procenta v prvním kvartálu. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad. Pokles HDP je v souladu s očekáváním analytiků.

Hospodářské vyhlídky země v poslední době podkopává slabší globální poptávka, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K potížím německé ekonomiky přispívá obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

„Německo podle našich analýz bude dál padat i v kvartále třetím, podnikatelské nálady se tam poměrně výrazně zhoršují, padají nové objednávky a Německo má pravděpodobně našlápnuté k tomu, aby se v druhé polovině roku dostalo do mělké recese,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

Potíže Německa, které je největší evropskou ekonomikou a zároveň největším obchodním partnerem České republiky, na tuzemské hospodářství zatím nedoléhají. „Je to do značné míry díky výborné kondici domácího spotřebitele na straně jedné, na straně druhé i díky tomu, že český průmysl není tak exponován vůči globální přestřelce mezi Spojenými státy a Čínou,“ dodal Bureš.

Meziroční tempo překonalo očekávání

V meziročním srovnání se německý HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta. 

Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta. 

Eurozóna roste

Eurozóna a potažmo i Evropská unie si nicméně podle zpřesněných údajů statistického úřadu Eurostat udržely růst, i když mezičtvrtletně zpomalil na 0,2 procenta. V prvním kvartálu dosáhl v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta.

V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta. V celé EU meziroční růst zpomalil na 1,3 procenta.

„Ekonomika eurozóny pociťuje negativní vliv jak ze strany růstu bariér v mezinárodním obchodě, tak ze strany nejistot souvisejících s nedořešeným brexitem,“ poznamenal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc potvrdil, že v letošním roce počítá se zpomalení růstu ekonomiky eurozóny na 1,3 procenta z loňských 1,9 procenta. V příštím roce by však měl růst podle MMF zrychlit na 1,6 procenta.

Vývoj dluhopisů v Británii i USA naznačuje recesi

Světové agentury uvedly, že vývoj výnosů vládních dluhopisů v Británii a Spojených státech signalizuje recesi. Výnosy dvouletých dluhopisů jsou poprvé od vypuknutí finanční krize před deseti lety vyšší než těch s desetiletou dobou splatnosti. 

Rozdíl ve výnosech dluhopisů sleduje výnosová křivka, která ukazuje, jak se mění úrokový výnos podle doby splatnosti. Když investoři čekají zdravou ekonomiku, výnosová křivka stoupá, protože ti, kteří souhlasí s tím, že půjčí vládě na delší dobu, jsou kompenzování vyššími úroky než ti, kteří půjčí peníze jen na několik měsíců. Obvyklý vzestupný tvar se však může změnit, když se investoři začnou obávat poklesu ekonomiky.

V období po druhé světové válce předpověděla změna výnosové křivky sedm z posledních devíti recesí. Zpravodajskému server CNBC to řekl Sung Sohn, profesor ekonomie na univerzitě Loyola Marymount University a prezident poradenské společnosti SS Economics. Údaj je sledován hlavně v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 7 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 8 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 13 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.