Ekonomika Německa se za čtvrtletí propadla do mírného minusu

Nahrávám video

Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil mezičtvrtletně o 0,1 procenta po nárůstu o 0,4 procenta v prvním kvartálu. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad. Pokles HDP je v souladu s očekáváním analytiků.

Hospodářské vyhlídky země v poslední době podkopává slabší globální poptávka, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K potížím německé ekonomiky přispívá obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

„Německo podle našich analýz bude dál padat i v kvartále třetím, podnikatelské nálady se tam poměrně výrazně zhoršují, padají nové objednávky a Německo má pravděpodobně našlápnuté k tomu, aby se v druhé polovině roku dostalo do mělké recese,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

Potíže Německa, které je největší evropskou ekonomikou a zároveň největším obchodním partnerem České republiky, na tuzemské hospodářství zatím nedoléhají. „Je to do značné míry díky výborné kondici domácího spotřebitele na straně jedné, na straně druhé i díky tomu, že český průmysl není tak exponován vůči globální přestřelce mezi Spojenými státy a Čínou,“ dodal Bureš.

Meziroční tempo překonalo očekávání

V meziročním srovnání se německý HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta. 

Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta. 

Eurozóna roste

Eurozóna a potažmo i Evropská unie si nicméně podle zpřesněných údajů statistického úřadu Eurostat udržely růst, i když mezičtvrtletně zpomalil na 0,2 procenta. V prvním kvartálu dosáhl v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta.

V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta. V celé EU meziroční růst zpomalil na 1,3 procenta.

„Ekonomika eurozóny pociťuje negativní vliv jak ze strany růstu bariér v mezinárodním obchodě, tak ze strany nejistot souvisejících s nedořešeným brexitem,“ poznamenal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc potvrdil, že v letošním roce počítá se zpomalení růstu ekonomiky eurozóny na 1,3 procenta z loňských 1,9 procenta. V příštím roce by však měl růst podle MMF zrychlit na 1,6 procenta.

Vývoj dluhopisů v Británii i USA naznačuje recesi

Světové agentury uvedly, že vývoj výnosů vládních dluhopisů v Británii a Spojených státech signalizuje recesi. Výnosy dvouletých dluhopisů jsou poprvé od vypuknutí finanční krize před deseti lety vyšší než těch s desetiletou dobou splatnosti. 

Rozdíl ve výnosech dluhopisů sleduje výnosová křivka, která ukazuje, jak se mění úrokový výnos podle doby splatnosti. Když investoři čekají zdravou ekonomiku, výnosová křivka stoupá, protože ti, kteří souhlasí s tím, že půjčí vládě na delší dobu, jsou kompenzování vyššími úroky než ti, kteří půjčí peníze jen na několik měsíců. Obvyklý vzestupný tvar se však může změnit, když se investoři začnou obávat poklesu ekonomiky.

V období po druhé světové válce předpověděla změna výnosové křivky sedm z posledních devíti recesí. Zpravodajskému server CNBC to řekl Sung Sohn, profesor ekonomie na univerzitě Loyola Marymount University a prezident poradenské společnosti SS Economics. Údaj je sledován hlavně v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 18 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 22 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...