Elektronická evidence tržeb (EET), která v Česku ve své první fázi odstartuje 1. prosince, stojí na více než dvacet let starém softwaru ADIS, který pro ministerstvo financí vytváří společnost IBM – a právě IBM také mimo soutěž získala zakázku na aplikaci pro elektronickou evidenci. Podle oslovených expertů přitom bude muset stát zastaralý systém do čtyř let změnit. Případ sledovala Jana Neumannová z týmu Reportéři ČT.
Elektronická evidence tržeb představuje profilový projekt ministra financí Andreje Babiše (ANO). Šéf státní kasy si od něj slibuje, že zlepší výběr daní a zavede transparentní prostředí do oblasti, kde podle něj dochází k častým únikům. Už od začátku prosince – čili za dva dny – začne platit první fáze celého projektu a vztahovat se bude na stravovací a ubytovací zařízení.
Systém on-line evidování tržeb inspirovaný Chorvatskem by měl v praxi vypadat tak, že v okamžiku, kdy hostinský zkasíruje zákazníka, pošle přes registrační pokladnu zprávu o platbě finančnímu úřadu. Ten mu prostřednictvím pokladny obratem vygeneruje kód, který by se měl objevit na zákazníkově účtence.
Provozovatelé hotelů a restaurací vznášejí výhrady už k samotnému přístupu do EET, který je podle nich zbytečně komplikovaný. Podnikatel a autor projektu Hlídač EET Michal Bláha tak například uvádí, že registrace do systému trvá absurdně dlouho, protože na získání přístupových údajů čekal dva dny. Pro srovnání: Většina komerčních e-shopů dokáže registraci nového klienta zpracovat obratem.
Hlavní potíž však spočívá v samotné aplikaci, která komunikuje s pokladnami a získané informace o zadaných platbách zanáší do centrálního systému finanční správy.
Vagon značky ADIS
Jak uvedl odborník na informační technologie Michal Škop, ministerstvo financí už od začátku 90. let používá informační systém ADIS od společnosti IBM. „Je to velice starý software někdy z roku 1992, čili z doby, kdy se v Československu vyráběly favority, a nedá se v něm použít ani počítačová myš. To je dneska už nepředstavitelné,“ říká. „Finanční správa teď putuje s ADISem jako s obrovským vagonem a občas se ho snaží natřít lepší barvou.“
Aplikace pro elektronickou evidenci tržeb se stala právě součástí systému ADIS a zakázku na ni v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez soutěže, získal mnohaletý dodavatel kmenového softwaru, již zmiňovaná společnost IBM.
Generální finanční ředitelství – centrála všech finančních úřadů v zemi – tento krok ústy svého ředitele Martina Janečka vysvětluje tím, že šlo o nejbezpečnější a nákladově nejúspornější cestu, protože nešlo odhadnout, zda se ADIS a případný nový program pro elektronickou evidenci podaří skloubit. „Riziko, jestli se podaří nastavit integraci dvou systémů, bylo nevyčíslitelné a časově rizikové,“ tvrdí.
Reportérům ČT se ale podařilo zmapovat, jak měla celá zakázka na technologické řešení EET původně probíhat – a ve hře byla původně také standardní soutěž.
Zrušený tendr, o kterém nikdo nemluví
Vhodnou podobu evidenčního systému popisovala analýza od společnosti BDO, kterou ministerstvo financí delší dobu odmítalo zveřejnit. Podle autora projektu Hlídač EET Bláhy měl být systém nový a zcela nezávislý, takže by se starým softwarem komunikoval jen minimálně.
Stát dokonce prostřednictvím své akciové společnosti Státní pokladna – centrum sdílených služeb výběrové řízení na technické řešení elektronické evidence vypsal a podle dokumentu, který se Reportérům ČT podařilo získat, soutěž vyhrála společnost CGI. Nabídla, že za třicet milionů vyvine aplikaci nezávislou na starém ADISu.
Tendr byl ale před podpisem smlouvy zrušen a mluvčí vítězné firmy Eva Vavrušková ho nyní odmítá jakkoliv komentovat: „Společnost CGI se k výběrovému řízení na EET vyjadřovat nebude.“ Šéf českých finančních úřadů Martin Janeček pak se slovy, že za záležitost nebyl zodpovědný, odkazuje na tehdejšího ředitele Státní pokladny Hanuše Weisla – a Weisl naopak uvádí, že se držel zadání Janečkova úřadu.
„Státní pokladna Centrum sdílených služeb postupovala podle zadání Generálního finančního ředitelství tak, aby bylo schopno dodržet projektový plán a uzavřené smluvní vztahy vůči zadavateli,“ řekl České televizi. „Všechny aktivity byly v souladu s podklady, které Generální finanční ředitelství dalo na vědomí vládě ČR.“
Důvěra v IBM. A co nový program?
Podle ředitele Generálního finančního ředitelství Janečka stojí za příklonem k dvorní IBM vedle kompatibility systémů i analýza, kterou firma ministerskému úřadu předložila a která slibovala nižší provozní náklady. „Varianta byla, že náklady nepřesáhnou šest set milionů. Úspora mezi těmito dvěma řešeními je 502 milionů korun, což si myslím, je naprosto pádný argument.“
Bývalý náměstek ministra financí a stávající ekonomický analytik v mediálním domě Empresa Media Lukáš Wagenknecht má ale za to, že je irelevantní, aby firma prokazovala finanční úspornost vlastního návrhu, když v soutěži neměřila síly a nenechala se prověřit trhem.
Odborník na veřejné zakázky Jiří Skuhrovec pak podotýká, že se IBM dostala do zjevného střetu zájmů. „Mají motivaci zakázku dostat a samozřejmě o ni soutěžit nechtějí. Čísla, která spočítají – a možná si je vycucají z prstu – poté už nejsou relevantní, protože nejsou z principu důvěryhodná.“ Sama IBM případ odmítla komentovat.
Spojení ADISu a aplikace EET je komplikovaná ještě v dalším plánu. Zastaralý informační systém totiž musí ministerstvo financí změnit, soutěž na nového zadavatele by měla proběhnout do čtyř let. Se zánikem ADISu tak podle Wagenknechta hrozí i komplikace pro evidenční program: „Pokud je EET součástí ADISu, vyvstává otázka, zda ji nebudeme za dva, za tři roky celou kupovat znovu. Existuje velké riziko, že novou aplikaci zaplatíme podruhé.“
