ECB zřejmě opustí řízení záchranného programu Řecka

Evropská centrální banka (ECB) zvažuje, že opustí takzvanou trojku mezinárodních věřitelů, která řídí mezinárodní záchranný program pro Řecko. Podobně smýšlí i Mezinárodní měnový fond (MMF). Napsal to dnes německý ekonomický deník Handelsblatt s odvoláním na nejmenovaný německý zdroj.

Důvodem, proč ECB zvažuje odchod z trojky mezinárodních věřitelů, je obava ze střetu zájmů poté, co Evropská centrální banka v lednu oznámila plán nakupovat vládní dluhopisy na podporu ekonomiky eurozóny. „ECB využije tuto šanci odejít,“ napsal podle agentury Reuters deník s odvoláním na nejmenovaný zdroj z německé vlády.  

Podle analytiků se nic zásadního neděje, spíše jde o technickou záležitost. „Trojka vznikla hlavně proto, aby se usnadnila komunikace v případě Řecka, protože ostaní státy byly většinou vždy bezproblémové,“ vysvětluje Markéta Šichtařová z Next Finance. Tento krok tedy fakticky znamená pouze to, že každý z věřitelů bude nyní vyjednávat na vlastní pěst. „Někteří z nich mohou mít pocit, že díky tomu se jim může podařit nyní ukousnout větší díl pro sebe,“ dodává.

Hlavním úkolem ECB je udržovat kupní sílu eura, které v současnosti sdílí 19 evropských států včetně Řecka. Trojici mezinárodních věřitelů tvoří ještě Evropská komise a Mezinárodní měnový fond (MMF). Jejich investoři jezdí každé tři měsíce do Řecka ověřovat reformní a úsporné kroky v rámci záchranného programu, o který Řecko požádalo poté, co se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu.  

Nový řecký premiér Alexis Tsipras
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Nová levicová vláda premiéra ale minulý týden uvedla, že chce dojednat nové podmínky splácení dluhu. S inspektory trojky věřitelů chtějí Atény jednat za nových podmínek, sdělil v pátek Tsipras. Z Řecka přitom původně zaznělo, že Atény tyto inspektory už dále přijímat nebudou.   

Řecký premiér Tsipras dnes zároveň zahájil v Římě cestu po několika evropských metropolích ss cílem přesvědčit a prosadit revizi splátek řeckých dluhů v rámci mezinárodního programu pomoci. Zítra pak zamíří do Bruselu, kde se setká s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Francie a Itálie jsou považovány za dva potenciální spojence Řecka v otázce splácení řeckého dluhu. Tvrdý postoj vůči zadluženému Řecku naopak zastává Německo, které chce, aby Atény pokračovaly v požadovaných reformách. Řecko sice hodlá zaplatit veškeré peníze, které dluží, nicméně za jiných podmínek.

Německý list také napsal, že trojku věřitelů by rád opustil i MMF, a to „raději dříve než později“. Jediným zbývajícím účastníkem by tak byla komise. Její nový předseda Jean-Claude Juncker se přitom domnívá, že trojka nemá světlou budoucnost, a uvažuje o mechanismu s větší demokratickou kontrolou. 

Řecké akcie prudce posilují

Řecké akcie prudce posilují díky nadějím na dohodu ohledně řeckého státního dluhu. Index aténské akciové burzy ATG vykazoval kolem nárůst o 4,6 procenta. Výrazný vzestup zaznamenaly ceny akcií bankovních společností. Řecký ministr financí Janis Varufakis v pondělí podle médií uvedl, že Atény nyní namísto odpisu řeckého dluhu navrhují jeho přeměnu na dluhopisy vázané na ekonomický růst. Akciový index řeckého bankovního sektoru dnes posílil o více než devět procent poté, co se minulý týden propadl na rekordní minimum. Vzhůru zamířily například akcie společností National Bank of Greece, Alpha Bank a Eurobank. Naděje na dohodu ohledně řeckého dluhu vedly rovněž k prudkému poklesu výnosů u řeckých dluhopisů. U desetiletých vládních dluhopisů se výnosy snížily o zhruba 1,5 procentního bodu na 9,88 procenta, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 5 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 5 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 15 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...