ECB zřejmě opustí řízení záchranného programu Řecka

Evropská centrální banka (ECB) zvažuje, že opustí takzvanou trojku mezinárodních věřitelů, která řídí mezinárodní záchranný program pro Řecko. Podobně smýšlí i Mezinárodní měnový fond (MMF). Napsal to dnes německý ekonomický deník Handelsblatt s odvoláním na nejmenovaný německý zdroj.

Důvodem, proč ECB zvažuje odchod z trojky mezinárodních věřitelů, je obava ze střetu zájmů poté, co Evropská centrální banka v lednu oznámila plán nakupovat vládní dluhopisy na podporu ekonomiky eurozóny. „ECB využije tuto šanci odejít,“ napsal podle agentury Reuters deník s odvoláním na nejmenovaný zdroj z německé vlády.  

Podle analytiků se nic zásadního neděje, spíše jde o technickou záležitost. „Trojka vznikla hlavně proto, aby se usnadnila komunikace v případě Řecka, protože ostaní státy byly většinou vždy bezproblémové,“ vysvětluje Markéta Šichtařová z Next Finance. Tento krok tedy fakticky znamená pouze to, že každý z věřitelů bude nyní vyjednávat na vlastní pěst. „Někteří z nich mohou mít pocit, že díky tomu se jim může podařit nyní ukousnout větší díl pro sebe,“ dodává.

Hlavním úkolem ECB je udržovat kupní sílu eura, které v současnosti sdílí 19 evropských států včetně Řecka. Trojici mezinárodních věřitelů tvoří ještě Evropská komise a Mezinárodní měnový fond (MMF). Jejich investoři jezdí každé tři měsíce do Řecka ověřovat reformní a úsporné kroky v rámci záchranného programu, o který Řecko požádalo poté, co se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu.  

Nový řecký premiér Alexis Tsipras
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Nová levicová vláda premiéra ale minulý týden uvedla, že chce dojednat nové podmínky splácení dluhu. S inspektory trojky věřitelů chtějí Atény jednat za nových podmínek, sdělil v pátek Tsipras. Z Řecka přitom původně zaznělo, že Atény tyto inspektory už dále přijímat nebudou.   

Řecký premiér Tsipras dnes zároveň zahájil v Římě cestu po několika evropských metropolích ss cílem přesvědčit a prosadit revizi splátek řeckých dluhů v rámci mezinárodního programu pomoci. Zítra pak zamíří do Bruselu, kde se setká s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Francie a Itálie jsou považovány za dva potenciální spojence Řecka v otázce splácení řeckého dluhu. Tvrdý postoj vůči zadluženému Řecku naopak zastává Německo, které chce, aby Atény pokračovaly v požadovaných reformách. Řecko sice hodlá zaplatit veškeré peníze, které dluží, nicméně za jiných podmínek.

Německý list také napsal, že trojku věřitelů by rád opustil i MMF, a to „raději dříve než později“. Jediným zbývajícím účastníkem by tak byla komise. Její nový předseda Jean-Claude Juncker se přitom domnívá, že trojka nemá světlou budoucnost, a uvažuje o mechanismu s větší demokratickou kontrolou. 

Řecké akcie prudce posilují

Řecké akcie prudce posilují díky nadějím na dohodu ohledně řeckého státního dluhu. Index aténské akciové burzy ATG vykazoval kolem nárůst o 4,6 procenta. Výrazný vzestup zaznamenaly ceny akcií bankovních společností. Řecký ministr financí Janis Varufakis v pondělí podle médií uvedl, že Atény nyní namísto odpisu řeckého dluhu navrhují jeho přeměnu na dluhopisy vázané na ekonomický růst. Akciový index řeckého bankovního sektoru dnes posílil o více než devět procent poté, co se minulý týden propadl na rekordní minimum. Vzhůru zamířily například akcie společností National Bank of Greece, Alpha Bank a Eurobank. Naděje na dohodu ohledně řeckého dluhu vedly rovněž k prudkému poklesu výnosů u řeckých dluhopisů. U desetiletých vládních dluhopisů se výnosy snížily o zhruba 1,5 procentního bodu na 9,88 procenta, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...