Důchodovou reformu měnit nebudeme, shodují se Rusnok s Fischerem

Praha – Rusnokova vláda se nechystá měnit současnou podobu důchodové reformy. Oznámili to designovaný premiér a budoucí ministr financí Jan Fischer s tím, že je třeba počkat, až se ukáže, jak reforma skutečně funguje. Změny by měla navrhnout až budoucí politická vláda. Úpravy, jež připravil odcházející ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), Rusnok odmítl.

„My se rozhodně do této velmi politické věci primárně angažovat nebudeme,“ prohlásil Rusnok. Kalousek navrhuje změny v zákonu o důchodovém spoření, jež mají mimo jiné umožnit lidem z druhého pilíře po pěti letech vystoupit. Věk, kdy se do něj lze ještě přihlásit, se má podle návrhu zvýšit z 35 na 40 let a starší 40 let by měli možnost vstoupit celý příští rok. Změn ale Kalousek připravil ještě víc.

Rusnok s Fischerem říkají Kalouskovi jasné „ne“

Postoj nové vlády k těmto návrhům se podle Rusnoka bude opírat o logiku, že druhý pilíř reformy může být úspěšný jen tehdy, pokud zajistí, aby peníze v něm uložené byly skutečně využity na výplatu důchodů. „Návrh na to, že si to někdo po pěti letech vybere, to je návrh na - promiňte mi to slovo - rozfrcání státních financí. To rozhodně podporovat nebudeme,“ odmítl Kalouskovu myšlenku Rusnok, který od ledna 2005 do listopadu 2012 zastával post prezidenta Asociace penzijních fondů ČR. „S největší pravděpodobností nepůjdeme do žádných změn, které dnes nabízí ministr Kalousek,“ doplnil Fischer.

Výhodnost II. pilíře důchodové reformy vám pomůže spočítat důchodová kalkulačka na webu ČT24. Odkaz ZDE.

Podle Fischera je škoda, že reforma nevznikla v „kompletní politické shodě“, kterou by si zasloužila, neboť ovlivní budoucnost několika generací. Podle Rusnoka jsou navíc změny reformy po pouhých několika měsících typickým znakem toho, že původní verze nebyla dobře udělaná. 

Kalousek lituje, že neprosadil povinný II. pilíř

„Kdybych měl říct, z čeho jsem velmi smutný, tak z toho, že jsme zůstali osamoceni v tvrzení, že druhý pilíř má být povinný pro všechny. Díky tomuto osamocení jsme nakonec přistoupili na kompromis dobrovolného pilíře,“ prohlásil odcházející šéf resortu financí. Dosavadní neúspěch druhého pilíře svaluje na „masivní protikampaň“. „Je zjevné, že díky masivní protikampani je to teď vůbec boj o zachování myšlenky o rozložení rizik vlastních prostředků na vlastní důchodové spoření,“ dodal Kalousek.

ČSSD: II. pilíř zrušíme

Sociální demokraté už mnohokrát zopakovali, že v případě vítězství ve volbách druhý pilíř zruší. Podle strany je nutné hledat takové řešení, na němž by panovala celospolečenská shoda.

  • Do druhého pilíře důchodové reformy je od ledna možné přesměrovat tři procentní body z odvodů na sociální pojištění a přidat dva body ze svého příjmu.
  • Za půl roku fungování druhého pilíře do něj vstoupilo jen zhruba 75 tisíc lidí. Dvěma třetinám z nich bylo víc než 35 let. Vláda přitom očekávala čísla kolem půl milionu.
  • Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při institutu CERGE-EI se druhý pilíř vyplatí polovině mužů a 30 procentům žen. Výhodnější je pro bohatší a mladší. 
  • Vláda již dříve uvedla, že reforma penzí je výhodná pro polovinu občanů.

Minimální mzda by měla konečně růst

Co ale Rusnokova vláda chce, to je zvýšení minimální mzdy o 500 na 8 500 korun. „Má to většinou pozitivní dopady na zvýšení příjmů státního rozpočtu, protože se poněkud zvedne dno oficiálních mezd, které v některých sektorech, jak známo, zdaleka netvoří většinu,“ uvedl Rusnok.

Minimální mzda se nezvyšovala od roku 2007. Její růst podporuje i prezident Miloš Zeman. Zvýšení o 500 korun od srpna navrhovala končící ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09). Odstupující vláda premiéra v demisi Petra Nečase (ODS) návrh neprojednala.

Koruny
Zdroj: ČT24/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
před 38 mminutami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 20 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánovčera v 13:03

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...