Důchodová komise jednala o nastavení případné minimální penze, konkrétní částku nesdělila

Důchodová komise debatovala o zásadách nastavení případného minimálního důchodu v Česku. Propočty a simulace i s dopady na státní rozpočet by měla dostat v lednu, uvedla po jednání předsedkyně Danuše Nerudová. Konkrétní částky minimální penze nechtěla zatím předem přibližovat. Zástupci politických stran po zasedání řekli, že se mluvilo o případné minimální penzi ve výši 30 procent průměrné mzdy.

Podle statistického úřadu průměrná hrubá mzda v prvním pololetí činila 33 297 korun. Česká správa sociálního zabezpečení na konci června vyplácela přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobních důchodců bylo téměř 2,41 milionu. Své důchodové systémy mají i vnitro či obrana.

„V navrhovaném materiálu byly tři varianty. Variantou taktéž bude ta, kdyby byl nulový dopad na veřejné finance. Ukazovali jsme rozpětí asi 10 tisíc až 11 tisíc korun (minimální penze). Vše je činěno s ohledem na stav veřejných financí. Budou se rozpracovávat jednotlivé modely a v tuto chvíli bych nerada predikovala, zda ta částka bude deset tisíc, šest tisíc, jedenáct tisíc,“ uvedla Nerudová.

Zdůraznila, že o konkrétních technických parametrech bude komise jednat 10. ledna, kdy by měla mít k dispozici propočty.

Komise se na minulém jednání dohodla na tom, že by se měly připravit podrobnější podklady k případnému rozdělení nynějšího veřejného důchodového pilíře na dva. Z nového nultého pilíře by se hradila solidární část penze z daní, tedy minimální důchod. Z prvního pilíře by pak lidé dostávali zásluhovou část důchodu, která by se platila z vybraného pojistného. Nerudová řekla, že toto rozdělení představuje „nejčistší variantu“, výsledkem může být ale model „něco mezi“.

Podle šéfky komise byla „společným jmenovatelem“ dnešního jednání snaha o zjednodušení nastavení důchodového systému. Diskuse se vedla o zrušení redukčních hranic z příjmu, které se využívají u stanovení důchodu. Nerudová dodala, že by to umožnilo zavést důchodová konta. V těchto svých virtuálních účtech by lidé viděli, jaká kritéria musí pro získání nároku na penzi splnit a jak vysokou by ji mohli mít.

Někteří opoziční poslanci kritizují to, že komise zatím neřešila příjmy na důchody. „Je to jako projektovat dům, ale nezajímat se o to, z jakých materiálů ho budu stavět, i když na nich přitom závisí cena,“ okomentovala jednání místopředsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní od počátku mělo být tématem zajištění udržitelnosti penzí. O udržitelnosti systému mluví i Piráti či ODS.

Experti varují, že beze změn se důchodová soustava se stárnutím společnosti propadne do dluhů, a to hlavně od poloviny 30. let po odchodu silné generace Husákových dětí do penze. Výdaje na důchody představují nyní asi osm procent hrubého domácího produktu. V budoucnu by se měly dostat na 12 procent. Někteří odborníci na problematiku penzí v tom problém nevidí. Poukazují na to, že takový podíl vyspělé západní země mají už teď.

Peníze na důchody pocházejí z důchodových odvodů. V posledních letech, jsou příjmy vyšší než výdaje a systém penzí je díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd v přebytku. V letech krize se schodek pohyboval kolem 50 miliard ročně, doplácel ho stát z daní.

Pokud by se vyplácel minimální důchod 10 tisíc korun, výdaje na něj by letos činily přes 347 miliard korun. Kdyby částka byla 11 tisíc  korun, stálo by to kolem 382 miliard. Ve schváleném rozpočtu má ministerstvo práce na důchody pro tento rok 461,33 miliardy. Z nich by tak teď na zásluhovou část zbyla čtvrtina či necelá pětina. Podle odborníků už nyní patří český systém k nejsolidárnějším v Evropě.

Komise jednala i o dřívější penzi náročných profesí. Podle Nerudové se debata vedla o tom, že by se za každých deset let rizikové práce mohl věk odchodu do penze snížit o rok. Týkat by se to mohlo pracovníků v takzvané čtvrté kategorii, jimž hrozí v zaměstnání vážné ohrožení zdraví i s používáním ochranných pomůcek. Zaměstnavatelé by u nich platili vyšší odvody. Záležitost by měla nyní řešit koalice a tripartita, komise se k ní už vracet nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 16 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...