Praha – Silniční dopravci pohrozili zablokováním silnic. Nelíbí se jim nekoncepční příprava rozšíření mýta, které šéfuje ministerstvo dopravy. Podle dopravců je rozšíření mýtného systému na silnice nižších tříd neefektivní a požadují vypracování seriózní studie, která by ekonomičnost projektu doložila. Za prohlášením stojí prezident sdružení Česmad Bohemia Vladimír Starosta. Ministerstvo dopravy je úvahami o protestu překvapené. Chce s dopravci jednat.
Jasno bude 3. června
Vladimír Starosta:
„Voláme po tom, aby stát předložil seriózní studie proveditelnosti, efektivnosti a nákladovosti systému, aby to mohla posoudit odborná veřejnost. To se nyní neděje.“
Formu a podmínky protestu by měl Česmad upřesnit 3. června, kdy se koná jeho valná hromada. Spouštěcím mechanismem by podle tajemníka Česmadu Martina Špryňara bylo vypsání výběrového řízení bez předchozího projednání s dopravci. Podle Starosty zasáhne rozšíření mýta na silnice II. a III. třídy zejména místní živnostníky.
„Případný protest by jistě ministerstvo nepřehlédlo a asi by ho nepřehlédl nikdo v této zemi. Naši členové disponují zhruba deseti tisíci kamiony, a ty když se zastaví, tak předpokládám, že by se zastavil i život v celé republice,“ hrozí i mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. „My doufáme, že Česmad pochopí, že stávkování a blokády v tuto chvíli opravdu nic neřeší. Protože opravdu jednáme, byli bychom radši, kdyby místo těchto výhrůžek a silových řešení přešli opravdu k tomu jednání, po kterém volají,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.
Studie proveditelnosti bude podle Ptačinského součástí podkladů pro rozhodování vlády. Té by se měl návrh na rozšíření systému dostat do letošního podzimu. V současnosti rozšíření mýta posuzuje několik studií, které ale Česmad zpochybňuje jako účelové. „Jestli vznikají nějaké studie, tak v úplném utajení, bez jakékoliv oponentury odborné veřejnosti,“ tvrdí Felix. Sdružení podle Starosty považuje za efektivní rozšíření nynějšího mikrovlnného systému na maximálně dalších 1 000 km silnic I. třídy, větší rozšíření vidí jako nesmyslné.
Jakub Ptačinský:
„Podle nás je cesta přes jednání zúčastněných stran včetně dopravců. Informace o možných blokádách je pro nás překvapením o to více, že se zástupci dopravců v pátek s panem ministrem (Radkem Šmerdou) setkali.“
Dopravci mají obavy, aby nový systém nebyl ztrátový. „My bychom určitě rádi viděli studii, která doloží, že to mýtné na sebe vydělá, že bude proveditelné zkontrolovat, aby tam platila všechna vozidla spravedlivě, a že to nebude mýtné pro mýtné, aby se platilo pouze provozovateli,“ dodává Felix. Mýtné podle něj musí navíc odrážet náklady na výstavbu a údržbu infrastruktury u silnic nižších tříd. Výstavba jednoho metru okruhu okolo Prahy vyšla na milion korun. Při mýtném pět korun na kilometr dálnice by měla jízda po silnicích nižších tříd stát okolo koruny, dodává Felix.
Po menších silnicích k tomu jezdí nesrovnatelně méně vozidel a u okresních silnic bude muset fungovat satelitní systém, stavět na nich mýtné brány je totiž podle Felixe nemyslitelné. Proto se nový systém nevyplatí, tvrdí mluvčí. Satelitní technologie sice vypadá levně, jenže jsou tam náklady na komunikaci se zúčtovacím centrem, náklady na kontrolu a sledování. „Není opravdu náhodou, že Německo a Rakousko, které si své silnice hlídá, se taky do žádného takového experimentu nepustilo, si to spočítaly, že to nelze a že na tom prodělají,“ vysvětluje Felix. Neposledním zádrhelem je i fakt, že státu končí s Kapschem v roce 2016 smlouva. Vláda by podle Felixe proto měla ještě počkat a jednat až poté.
Dopravci požadují přehodnocení rozšíření mýtného
Česmad zároveň spolu se Svazem průmyslu a dopravy, Asociací malých a středních podniků, Asociací PPP, Sdružením pro dopravní telematiku a Svazem podnikatelů ve stavebnictví poslal ministrovi dopravy dopis, kde je požadavek přehodnocení příprav rozšíření mýta jedním z bodů, na kterém se shodli. Místo toho požadují konsensuální vizi rozvoje mýtného systému po roce 2016, kdy vyprší smluvní vztah státu s nynějším provozovatelem. Proti rozšíření je podle Česmadu také nejméně pět krajů.
Za ujeté kilometry na dálnicích a některých silnicích I. třídy dopravci začali platit od počátku roku 2007. V současnosti je zpoplatněno 1 300 km dálnic a některé silnice I. třídy. Loni tak na mýtném Česko vybralo rekordních 6,5 miliardy korun, letošní výběry budou podle průběžných údajů zřejmě ještě vyšší.
V mýtném systému je zaregistrováno 560 tisíc vozidel. Z toho připadá 65 tisíc na automobily s hmotností mezi 3,5 a 12 tunami. Na celkovém objemu vybraného mýtného se tato auta, která mají povinnost platit od ledna 2010, podílejí zhruba deseti procenty. Elektronický systém mýtného pro nákladní auta a autobusy v Česku vybudovala a spravuje pro stát společnost Kapsch.
