Berlín/New York/Peking – Kroky, které včera na podporu ekonomiky přijala americká centrální banka (Fed), dělají Německu vrásky na čele. Čína dokonce nepřímo varuje, že podpora hospodářského růstu dalším tištěním peněz může vést k nové globální krizi. Vyskytují se také názory, že USA vyváží svoje problémy do zahraničí ve formě spekulativního kapitálu, a nafukují tak například realitní nebo devizovou bublinu.
Protekcionismus zdravý není, slabý dolar ale ekonomikám škodí
„Nedívám se na to bez obav,“ uvedl německý ministr hospodářství Rainer Brüderle. „My doufáme, že se americká ekonomika postaví na nohy pevněji,“ dodal. Přidal se také k všeobecnému mínění, že Spojené státy svou měnovou politikou ovlivňují směnný kurz dolaru. Brüderle v této souvislosti upozornil i na problémy, které by mohl přinést růst protekcionismu. Ten se nyní projevuje v různých formách po celém světě. „I ty ostatní země musí na tuto politiku reagovat, a buď zavádějí devizové kontroly, nebo zvyšují daně na příliv kapitálu do země, nebo intervenují proti posilování vlastní měny vůči dolaru,“ dodává ale analytik ČSOB Jan Čermák.
poradce čínské centrální banky Sia Pin:
„Pokud svět nedá najevo umírněnost v tištění rezervních měn jako je dolar - a to není snadné - výsledkem bude to, čeho se informovaní lidé na západě obávají: a sice, že další krize je nevyhnutelná!.“
Čína krok Fedu přímo nekomentovala. Vyjádřila se k němu ale oklikou. Peking uvedl, že bezuzdné tištění dolarů by mohlo vyvolat novou globální krizi a země v Asii se zřejmě budou muset připravit i na příliv takzvaného horkého kapitálu.
Další velké tisknutí dolarů ale ovlivní například i Českou republiku nebo eurozónu. Jak koruna, tak euro totiž vůči dolaru posílí. To ale může ublížit například Irsku, jehož ekonomika se potýká s velkými problémy, a země by naopak potřebovala, aby euro oslabilo. Irsko je totiž malá, na exportu závislá země. Silné euro ji tedy znevýhodňuje.
Riskantní strategie s malým ekonomickým přínosem
Rozhodnutí americké centrální banky se nezamlouvá ani deníku The Wall Street Journal. Jde podle něj o další „tištění“ peněz, které by navíc mohlo způsobit nárůst cen komodit a jiných aktiv a možná i způsobit další investiční bubliny. Podobný problém naznačil i Jan Čermák v rozhovoru pro ČT24. Problém podle něho vzniká v rychle se rozvíjejících ekonomikách. Do jejich dluhopisů totiž Fed ve velkém ukládá dolary a pomáhá tak jejich cenám. V okamžiku, kdy se ale dostaví ekonomické oživení a známky toho, že deflace dolaru nehrozí, Fed může peníze rychle stáhnout. To by mohlo výrazně poškodit investory, kteří dluhopisy nakupují v dobré víře.
vyjádření deníku The Wall Street Journal:
„Již to po celém světě způsobilo chaos. Investoři od dolaru prchají k jiným měnám. Země dolarového bloku již zaznamenaly nárůst svých cenových hladin a několik z nich zvažuje kontrolu kapitálových pohybů.“
„Nikdo neví, kde to skončí. Máme podezření, že ani Fed ne. Máme ale také zkušenost, že centrální bankéři požadující více inflace, někdy dostanou více, než chtěli.“
MMF: Rozdílné měnové politiky ECB a Fedu pomohou všem
Naopak trhy nebo Mezinárodní měnový fond (MMF) Spojeným státům a jejich měnové politice fandí. Fond se dnes totiž k počínání Fedu vyjádřil pozitivně. Pochválil ale i kroky Evropské centrální banky (ECB), která nechala základní úrokovou sazbu beze změn na historickém minimu jednoho procenta, kde ji drží už rok a půl. „Rozhodnutí ECB je pro měnovou politiku v Evropě v tuto chvíli zřejmě naprosto vyhovující,“ řekla mluvčí MMF Caroline Atkinsonová. Fond je přesvědčen, že odlišná měnová politika bude přínosem jak pro Evropskou unii, tak pro Spojené státy.
„Tento krok podle našeho názoru ukazuje odhodlání Fedu podpořit ekonomiku i její ozdravení a hlavně zabránit riziku dlouhodobé deflace […] Očekáváme, že to bude mít pozitivní dopad na ekonomiku, i když možná pouze nepatrný,“ komentovala dnes postup USA Atkinsonová.
