Dohled nad finančním sektorem v EU se změní v roce 2010

Brusel - Reforma dohledu nad finančním trhem v Evropské unii, na které se předběžně ve čtvrtek dohodli lídři členských států unie na summitu v Bruselu, by měla vstoupit v platnost během roku 2010. Vyplývá to ze závěrečného dokumentu summitu. Cílem změn ve finančním dohledu je zabránit opakování loňské finanční krize.

„Evropská rada vítá záměr komise předložit nejpozději začátkem podzimu 2009 legislativní návrhy na zavedení nového rámce pro evropský dohled, které budou plně zohledňovat závěry rady ze dne 9. června 2009. Tyto návrhy bude třeba rychle přijmout, aby byl nový rámec plně zaveden v průběhu roku 2010. Evropská rada vyhodnotí dosažený pokrok na svém zasedání v říjnu roku 2009 a v případě potřeby poskytne další pokyny,“ píše se v dokumentu.

„Ta jednání byla velmi tvrdá. Celá ta jednání, která tvořila přípravnou fázi, se rodila v silné debatě, místy i v kontroverzi,“ uvedl před začátkem druhého a zároveň posledního dne summitu český premiér Jan Fischer.

Reforma dohledu nad finančním trhem má finanční instituce přimět k tomu, aby se do budoucna vyvarovaly obrovských investic do vysoce rizikových produktů. Díky tomu by se již neměla opakovat situace, že budou muset národní vlády zachraňovat privátní banky, jako tomu bylo v posledním roce.

Základem návrhu Evropské komise je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a sledování finančních trhů v unii. Nejdůležitější je Evropská rada pro systematické riziko, kterou by měli tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři. Jejich úloha bude především monitorovací - měli by unii varovat před případnými riziky na celém finančním trhu.

Druhým novým orgánem má být takzvaný Evropský systém finančního dohledu, úkolem kterého bude zlepšení dohledu nad finančními skupinami, jež podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci.

Předseda Evropské komise José Barroso:


„Chtěl bych vysvětlit, že žádným způsobem neomezujeme roli národních dohlížejících orgánů, tuto roli začleňujeme do evropského rámce. Žádný členský stát nebude nucen k přijímaní určitých opatření, ale bude podporována přeshraniční spolupráce.“

Reforma se setkala se silným odporem Britů. Nakonec ale ustoupili od svých námitek proti tomu, aby šéfem rady byl šéf Evropské centrální banky a podle diplomatických zdrojů i od toho, aby rozhodnutí Evropského systému finančního dohledu mohla být za určitých okolností právně závazná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...