Do sto tisíc korun za metr čtvereční se v cenách bytů vejde už jen Praha 9, ukazuje studie

Druhé čtvrtletí roku 2018 bylo posledním, kdy se v Praze držely nabídkové i prodejní ceny nových bytů pod hranicí sto tisíc korun za metr čtvereční. Nabídkové ceny od té doby vzrostly o třináct procent, prodejní o patnáct. Nejvíce zdražily byty v Praze 4, naopak v centru ceny klesaly, ukazují data ze společné analýzy tří developerských společností Central Group, Trigema a Skanska Reality.

Nové byty s průměrnou cenou pod sto tisíc korun za metr čtvereční se ještě před dvěma lety nabízely ve čtyřech městských obvodech. Nejdostupnější bydlení měla Praha 4, následovaná Prahou 9 a Prahou 10. Pod magickou hranici se vešla i Praha 3. Letos ji ale už překročily všechny městské obvody. Ve srovnání s rokem 2018 je tak celkový pražský průměr ceníkových cen o třináct procent vyšší, teď činí 112 tisíc korun za metr čtvereční.

Rozdíly v cenách bytů v Praze
Zdroj: Trigema a Skanska Reality/Společné analýzy společností Central Group

Nejvíce rostly ceny v Praze 4, která je s více než 132 tisíci obyvateli nejlidnatějším pražským obvodem a bývala i tím nejlevnějším. Nabízené byty tady zdražily z 84 tisíc na 106 tisíc korun, tedy o 26 procent. Jak vyplývá ze studie, stojí za tím zejména luxusnější projekty, které se dostaly na trh.

Druhým a třetím nejrychleji zdražujícím obvodem byla Praha 9 a 10, kde byl nárůst shodně ve výši 19 procent. Naopak v centru, na Praze 1 a 2, za poslední dva roky nové bydlení v průměru zlevnilo, konkrétně o třináct, respektive deset procent. 

„Oproti roku 2018 došlo k velkému úbytku bytů v nabídce, ze 111 na nynější necelé dvě desítky. Před dvěma lety se nabízely luxusní projekty, kde byly některé byty i za čtyřista tisíc korun za metr čtvereční. Současně bylo na trhu velké množství mikrobytů v rekonstrukcích, jejichž cena za metr čtvereční také vybočovala,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Podobný je i pohled na prodejní ceny. Od roku 2018 se celkový pražský průměr zvýšil o patnáct procent na nynějších 108 tisíc korun za metr čtvereční. Ceny rostly ve všech městských obvodech s výjimkou Prahy 1 a 2. V Praze 1 byl pokles dokonce více než třetinový.

Ceny rostou i v méně atraktivních lokalitách

Jedinou lokalitou hlavního města, kde se ceny ještě drží pod sto tisíci za metr čtvereční, je Praha 9. Důvodem je hlavně vysoký počet nových jednotek. Čtvrtina všech zahájených bytů v bytových domech za posledních pět let v Praze spadá právě do tohoto obvodu. Díky tomu je zde větší konkurence mezi projekty, což pomáhá držet ceny bytů níže. 

Tradičně nejdražší bydlení zůstalo v centru. Cena za metr čtvereční ve druhém čtvrtletí 2020 dosahovala v Praze 1 v nabídkách průměrně 187 tisíc korun. To je bezmála dvojnásobek toho, kolik v průměru stojí byt v cenově nejdostupnějším obvodě, tedy v Praze 9. Ještě před dvěma lety byl ale rozdíl nejdražšího a nejlevnějšího obvodu, tedy Prahy 1 oproti Praze 4, více než 2,5násobný. Dochází tak k přibližování cen bydlení mezi jednotlivými pražskými lokalitami.

„Bytů v Praze je dlouhodobě nedostatek. Při současném tempu povolování nedosáhne město za celý rok ani poloviny potřebných nových bytů. Ceny proto rychle rostou i v lokalitách, které byly dříve méně atraktivní. Už to není o tom bydlet v centru versus na okraji, ale o tom vůbec bydlet v Praze. Dokud se nezačne významně rychleji povolovat, alespoň deset tisíc nových jednotek ročně, tak se situace nezlepší,“ dodává Tomášková.

Úřady by měla obíhat žádost, ne stavebník

Současná praxe vypadá tak, že než si stavebník podá žádost o povolení stavby, musí stavebnímu úřadu doložit desítky vyjádření a stanovisek vlastníků technické infrastruktury a dotčených orgánů. Jen v Praze je podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Vároši více než čtyřicet vlastníků sítí, jejichž zájmy mohou být stavbou dotčeny.

MMR v rámci zjednodušní celého procesu proto zavede během příštího roku novou elektronickou službu pro stavebníky. Nově bude stačit, když vyplní formulář na stránkách MMR a elektronický systém sám určí takzvané povinné subjekty a zajistí rozeslání žádostí o vyjádření a stanoviska jednotlivým správcům, potrvdila mluvčí resortu Veronika Vároši. Náklady na novou hromadnou podatelnu se podle ní budou pohybovat v řádech nižších jednotek milionů korun ročně.

„Cílem je, že stavebník bude komunikovat v rámci stavebního řízení se všemi subjekty už jen elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka. Ten bude ale finálně dokončen až za tři roky. My ale chceme tento první krok udělat dřív. Mít možnost podat jednu žádost o potřebné dokumenty alespoň vlastníkům sítí elektronickou cestou bude nepochybně prvním velkým zjednodušením,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

„Po digitalizaci, zjednodušení a zejména zkrácení celého schvalovacího procesu dlouhodobě voláme. Úřady by měla obíhat žádost, ne stavebník. Klíčové je také zásadním způsobem omezit počet dotčených orgánů, které se ke každé stavbě vyjadřují. V současnosti není výjimkou, že povolení bytového domu v Praze v důsledku toho trvá deset a více let. Nedaří se povolovat ani veřejně prospěšné stavby,“ uvedl hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 38 mminutami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 6 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 8 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 11 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...