Do sto tisíc korun za metr čtvereční se v cenách bytů vejde už jen Praha 9, ukazuje studie

Druhé čtvrtletí roku 2018 bylo posledním, kdy se v Praze držely nabídkové i prodejní ceny nových bytů pod hranicí sto tisíc korun za metr čtvereční. Nabídkové ceny od té doby vzrostly o třináct procent, prodejní o patnáct. Nejvíce zdražily byty v Praze 4, naopak v centru ceny klesaly, ukazují data ze společné analýzy tří developerských společností Central Group, Trigema a Skanska Reality.

Nové byty s průměrnou cenou pod sto tisíc korun za metr čtvereční se ještě před dvěma lety nabízely ve čtyřech městských obvodech. Nejdostupnější bydlení měla Praha 4, následovaná Prahou 9 a Prahou 10. Pod magickou hranici se vešla i Praha 3. Letos ji ale už překročily všechny městské obvody. Ve srovnání s rokem 2018 je tak celkový pražský průměr ceníkových cen o třináct procent vyšší, teď činí 112 tisíc korun za metr čtvereční.

Rozdíly v cenách bytů v Praze
Zdroj: Trigema a Skanska Reality/Společné analýzy společností Central Group

Nejvíce rostly ceny v Praze 4, která je s více než 132 tisíci obyvateli nejlidnatějším pražským obvodem a bývala i tím nejlevnějším. Nabízené byty tady zdražily z 84 tisíc na 106 tisíc korun, tedy o 26 procent. Jak vyplývá ze studie, stojí za tím zejména luxusnější projekty, které se dostaly na trh.

Druhým a třetím nejrychleji zdražujícím obvodem byla Praha 9 a 10, kde byl nárůst shodně ve výši 19 procent. Naopak v centru, na Praze 1 a 2, za poslední dva roky nové bydlení v průměru zlevnilo, konkrétně o třináct, respektive deset procent. 

„Oproti roku 2018 došlo k velkému úbytku bytů v nabídce, ze 111 na nynější necelé dvě desítky. Před dvěma lety se nabízely luxusní projekty, kde byly některé byty i za čtyřista tisíc korun za metr čtvereční. Současně bylo na trhu velké množství mikrobytů v rekonstrukcích, jejichž cena za metr čtvereční také vybočovala,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Podobný je i pohled na prodejní ceny. Od roku 2018 se celkový pražský průměr zvýšil o patnáct procent na nynějších 108 tisíc korun za metr čtvereční. Ceny rostly ve všech městských obvodech s výjimkou Prahy 1 a 2. V Praze 1 byl pokles dokonce více než třetinový.

Ceny rostou i v méně atraktivních lokalitách

Jedinou lokalitou hlavního města, kde se ceny ještě drží pod sto tisíci za metr čtvereční, je Praha 9. Důvodem je hlavně vysoký počet nových jednotek. Čtvrtina všech zahájených bytů v bytových domech za posledních pět let v Praze spadá právě do tohoto obvodu. Díky tomu je zde větší konkurence mezi projekty, což pomáhá držet ceny bytů níže. 

Tradičně nejdražší bydlení zůstalo v centru. Cena za metr čtvereční ve druhém čtvrtletí 2020 dosahovala v Praze 1 v nabídkách průměrně 187 tisíc korun. To je bezmála dvojnásobek toho, kolik v průměru stojí byt v cenově nejdostupnějším obvodě, tedy v Praze 9. Ještě před dvěma lety byl ale rozdíl nejdražšího a nejlevnějšího obvodu, tedy Prahy 1 oproti Praze 4, více než 2,5násobný. Dochází tak k přibližování cen bydlení mezi jednotlivými pražskými lokalitami.

„Bytů v Praze je dlouhodobě nedostatek. Při současném tempu povolování nedosáhne město za celý rok ani poloviny potřebných nových bytů. Ceny proto rychle rostou i v lokalitách, které byly dříve méně atraktivní. Už to není o tom bydlet v centru versus na okraji, ale o tom vůbec bydlet v Praze. Dokud se nezačne významně rychleji povolovat, alespoň deset tisíc nových jednotek ročně, tak se situace nezlepší,“ dodává Tomášková.

Úřady by měla obíhat žádost, ne stavebník

Současná praxe vypadá tak, že než si stavebník podá žádost o povolení stavby, musí stavebnímu úřadu doložit desítky vyjádření a stanovisek vlastníků technické infrastruktury a dotčených orgánů. Jen v Praze je podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Vároši více než čtyřicet vlastníků sítí, jejichž zájmy mohou být stavbou dotčeny.

MMR v rámci zjednodušní celého procesu proto zavede během příštího roku novou elektronickou službu pro stavebníky. Nově bude stačit, když vyplní formulář na stránkách MMR a elektronický systém sám určí takzvané povinné subjekty a zajistí rozeslání žádostí o vyjádření a stanoviska jednotlivým správcům, potrvdila mluvčí resortu Veronika Vároši. Náklady na novou hromadnou podatelnu se podle ní budou pohybovat v řádech nižších jednotek milionů korun ročně.

„Cílem je, že stavebník bude komunikovat v rámci stavebního řízení se všemi subjekty už jen elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka. Ten bude ale finálně dokončen až za tři roky. My ale chceme tento první krok udělat dřív. Mít možnost podat jednu žádost o potřebné dokumenty alespoň vlastníkům sítí elektronickou cestou bude nepochybně prvním velkým zjednodušením,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

„Po digitalizaci, zjednodušení a zejména zkrácení celého schvalovacího procesu dlouhodobě voláme. Úřady by měla obíhat žádost, ne stavebník. Klíčové je také zásadním způsobem omezit počet dotčených orgánů, které se ke každé stavbě vyjadřují. V současnosti není výjimkou, že povolení bytového domu v Praze v důsledku toho trvá deset a více let. Nedaří se povolovat ani veřejně prospěšné stavby,“ uvedl hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...