Do Liberty Ostrava chce její majitel investovat 19 miliard, peníze mají jít na modernizaci

Společnost GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty chce v příštích deseti letech do své huti Liberty Ostrava investovat 750 milionů eur (přibližně 19 miliard korun). Součástí strategických investic bude především vybudování nové hybridní technologie pro výrobu oceli, která bude podle firmy první svého druhu v Evropě. Zásadní modernizace čeká také válcovny, oznámila společnost Liberty Ostrava.

„Investicemi chceme podpořit Liberty Ostrava na cestě k postavení předního výrobce oceli ve střední Evropě a k uhlíkové neutralitě,“ uvedl podnikatel Gupta. Uhlíkové neutrality chce firma dosáhnout do roku 2030.

„Chceme investovat do nejmodernějších technologií výroby oceli a válcování, a zajistit tak ostravské huti dlouhodobou konkurenceschopnost a udržitelnost, aby mohla nabízet dobrou práci i dalším generacím v Moravskoslezském kraji,“ uvedl Gupta.

Firma tím představuje strategický plán investic, který vypracovala po stodenní analýze. Do ní se pustila hned poté, co loni v červenci podnik s dalšími provozy v Evropě převzala od skupiny ArcelorMittal miliardáře Lakšmího Mittala.

„Příprava tohoto plánu nebyla jednoduchá, protože se potýkáme s jedním z nejtěžších období pro ocelářství v Evropě,“ uvedl generální ředitel Liberty Ostrava Pascal Genest. Evropský trh s ocelí se podle firmy stále zhoršuje, trpí snižující se poptávkou, zvyšujícími se levnými dovozy a rostoucími cenami emisních povolenek.

„Jsme ale připraveni Liberty Ostrava transformovat tak, abychom z ní vytvořili předního výrobce oceli s čistou výrobou a kvalitními produkty. Těším se na realizaci celého plánu, která nám umožní dodávat lepší výrobky a služby na náročný trh regionu,“ uvedl Genest.

Vzniknout má nová hybridní technologie pro výrobu oceli

Novou hybridní technologii pro výrobu oceli chce firma vybudovat v letech 2021–2024. „Umožní huti nejen využívat vyšší objem šrotu a snížit závislost na dovážených surovinách, ale také radikálně snížit vliv výroby na životní prostředí a získat větší flexibilitu spojením výroby oceli ze surového železa s technologií elektrické obloukové pece,“ uvedla firma.

Zásadní modernizace válcoven pak má zvýšit kvalitu vyrobené oceli a zlepšit péči o požadavky zákazníků. „Klíčem k dlouhodobé prosperitě Liberty Ostrava je připojení k síti velmi vysokého napětí, které umožní další snížení emisí CO2 díky většímu využití elektrické energie v huti. Liberty Ostrava chce postavit nezbytné připojení k této síti během následujících pěti let,“ uvedla firma. 

Huť od července fungovala zhruba půl roku v omezeném provozu, kdy část zaměstnanců byla doma se sníženou mzdou. Snížení výroby firma zdůvodnila mimo jiné vysokými cenami surovin a dovozem oceli ze zemí mimo Evropskou unii. Mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková řekla, že nyní už jsou všichni zaměstnanci v práci a omezení výroby skončilo.

Liberty Ostrava vyrábí ocel zejména pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, je tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává výrobky do více než 40 zemí. V roce 2018 vyrobil podnik ještě jako ArcelorMittal 2,2 milionu tun oceli a dosáhl čistého zisku 4,1 miliardy korun, o 946 milionů korun vyššího než o rok dřív.

Výrobní kapacita firmy je 3,6 milionu tun. I s dceřinými společnostmi má šest tisíc zaměstnanců. Huť patří do skupiny Liberty Steel Group, která je součástí globálního uskupení GFG Alliance patřícího rodině Sanjeeva Gupty. Po koupi firem od ArcelorMittalu se ze skupiny stal osmý největší výrobce oceli na světě mimo Čínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...