Praha - Pražský městský soud osvobodil manažery zkrachovalé Investiční a poštovní banky (IPB). Obžaloba vinila sedm bývalých členů představenstva banky včetně předsedy Jana Klacka nebo místopředsedy Libora Procházky z toho, že svým nezákonným počínáním připravili banku o šest miliard korun, což přispělo k jejímu pozdějšímu pádu.
Bývalí manažeři měli podle obžaloby zkreslovat údaje o hospodaření IPB a jejím majetku tak, aby banka vypadala lépe. V dubnu 1998 vydala IPB dluhopisy v celkové hodnotě šest miliard korun. Podle zákona je musí financovat třetí strana, v tomto případě však IPB dluhopisy hradila ze svých vlastních zdrojů, čímž uměle navýšila své jmění.
Podle státní zástupkyně vedení překročilo úměrné riziko podnikání, což vyústilo v uvalení nucené správy. Manažeři se měli dopustit porušování povinnosti při správě cizího majetku, porušování závazných pravidel hospodářského styku a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Za to jim obžaloba navrhovala udělit podmíněné tresty a zákaz činnosti.
Bývalí šéfové IPB svoji vinu popírali. Transakce podle nich nebyly protizákonné a nikomu nevznikla škoda. Soud jim dal za pravdu, proti jeho rozhodnutí se však lze odvolat.
Kauza kolem IPB se táhne již 10 let
Duben 1998 - Později zkrachovalá IPB vydala takzvané podřízené dluhopisy za šest miliard korun. K navýšení kapitálu banky se po svém vstupu do IPB zavázala japonská společnost Nomura.
19. června 2000 - Česká národní banka (ČNB) uvalila na IPB nucenou správu, o tři dny později koupila peněžní ústav Československá obchodní banka.
16. prosince 2002 - Policie obvinila sedm vysokých představitelů bývalé IPB kvůli údajně nezákonnému vydání dluhopisů z roku 1998. Dle policie dluhopisy musí financovat třetí subjekt, IPB si ale jejich vydání údajně financovala sama - konkrétně z úvěrů, které poskytla různým firmám, jež následně převedly finance na Nomuru nebo jí blízké společnosti. IPB tak vlastně sama sobě půjčovala, peníze ale vydávala za cizí kapitál. Manažeři tím údajně uměle navýšili jmění finančního ústavu a dva roky zasílali ČNB zkreslené informace o výši kapitálu IPB. Svým jednáním dle policie ohrozili stabilitu a likviditu banky.
Říjen 2005 - Státní žalobkyně podala kvůli emisi dluhopisů obžalobu k pražskému městskému soudu na někdejšího generálního ředitele IPB Klacka, jeho dva náměstky Procházku a Blaase a členy představenstva Onderku, Fabiána, Fárka a Šebka. Všichni muži byli obžalováni za zkreslování údajů o stavu hospodaření, porušování závazných pravidel hospodářského styku a porušování povinnosti při správě cizího majetku.
30. listopadu 2006 - Česká republika v kauze zkrachovalé IPB uzavřela s Nomurou smír. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun. Česká vláda v této souvislosti požádala prezidenta Václava Klause, aby stíhaným manažerům i dalším stíhaným zástupcům Nomury udělil milost. Prezident jí nevyhověl.
22. dubna 2008 - Pražský městský soud exmanažery IPB osvobodil. Rozhodnutí není pravomocné, lze se proti němu odvolat.
