Češi letos přestanou pracovat na stát o dva dny později než loni. Takzvaný den daňové svobody připadá letos podle výpočtů společnosti Deloitte na 20. června. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho veškerý příjem připadá státu.
Češi tak letos budou na stát pracovat 172 dnů. Přibližně stejné to je ve Slovinsku, Německu či Řecku. Nejdříve den daňové svobody nastane v Litvě (29. dubna). Nejvíce dnů na stát naopak budou pracovat lidé v Lucembursku (23. září).
Vliv na den daňové svobody má letos několik změn v daňovém systému. Zvýšily se například sazby spotřební daně u tabákových výrobků nebo vzrostly částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě.
Daňový systém v Česku je podle ředitelky v daňovém oddělení společnosti Deloitte Radky Maškové z hlediska struktury podobný ostatním daňovým systémům v EU.
„Podle našich průzkumů mezi obchodními korporacemi je v ČR stále poměrně pesimisticky vnímána daňová jistota, tedy schopnost stanovit, jak vysoké daně a v jakém členění bude poplatník v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu ze své podnikatelské činnosti povinen platit. Daňové zákony se poměrně často mění, výklady jsou v řadě případů nejednoznačné,“ uvedla.
Způsoby výpočtu
Metodika Deloitte k výpočtu dne daňové svobody rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.
Den daňové svobody vypočítává každoročně i Liberální institut. Loni získali lidé podle jeho výpočtů daňovou svobodu 5. června. Institut vypočítává den daňové svobody z dat OECD, přesněji z jejich odhadu podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.
