Daňové ráje mohou zůstat v klidu, Lucembursko je před EU „podrželo“

Brusel - Změna směrnice o zdaňování úspor, od níž si Evropská unie slibovala zamezení daňových úniků v některých státech, je prozatím v nedohlednu. Řadě členských států, především pak Německu, se sice nelíbí, že bohatí občané EU skrývají v daňových rájích své peníze před finančními a daňovými úřady, ale proti rychlé revizi směrnice se na dnešním jednání unijních ministrů financí postavilo Lucembursko. Ke změnám v daňové  legislativě je přitom třeba jednomyslný souhlas všech členských států EU. Stejně tak ministři financí EU neschválili směrnici o zpětném zdanění, tzv. reverse charge.

S původním návrhem na postup proti státům jako Lichtenštejnsko, Macao, Hongkong či Singapur přišli již v březnu právě Němci. Jejich úřady vyšetřují několik stovek svých občanů, kteří v Lichtenštejnsku údajně skrývají či skrývali stovky milionů eur. O tajná bankovní konta se údajně zajímají i úřady v Česku.

Malé knížectví se sice přihlásilo k daňové legislativě Evropské unie, ale pouze v případě fyzických osob. Právnických osob se to netýká, a firmy tak mohou své peníze před daňovými úřady v Lichtenštejnsku poměrně efektivně skrývat.

Tomu by přitom měla zamezit revize směrnice o zdaňování úspor. K té by ovšem musela unie přistoupit i bez ohledu na „lichtenštejnský skandál“. Opětovné prozkoumání pravidel je výslovně uvedeno v legislativě a má se konat každé tři roky. Až revize skončí, Evropská komise může navrhnout některá vylepšení směrnice, ale také nemusí.

„Lucembursko je otevřené diskusi, ale myslím si, že je velmi špatné dělat závěry ještě předtím, než víte, jestli současný systém funguje či nefunguje,“ řekl novinářům lucemburský ministr financí Luc Frieden. Podle Evropské komise existují v celé směrnici značné nedostatky, ale Frieden s tím nesouhlasí. „Žádné nejsou,“ dodal.

Vyšetřování začalo poté, co německá tajná služba BND koupila od jistého bývalého zaměstnance lichtenštejnské banky LGT ukradený disk se seznamem klientů. To vyvolalo ostrou rozmíšku mezi Německem a Lichtenštejnskem.

Princ-regent lichtenštejnského knížectví Alois nejdříve německé úřady obvinil z kupčení s kradenými daty. Šéf německé sociálnědemokratické strany (SPD) Kurt Beck pak mimo jiné prohlásil, že knížecí rodina podle něj má špatné svědomí, a Lichtenštejnsko by se mělo chovat tak, jak je obvyklé mezi civilizovanými státy.

Aktuálně dopadla kauza lichtenštejnských daňových úniků na švýcarskou banku UBS. Dva její vysoce postavení manažeři byli u amerického soudu obviněni z pomoci jednomu ze svých klientů skrýt 200 milionů na švýcarských a lichtenštejnských tajných kontech. 

Ani další úprava ohledně daní nedoznala po dnešním setkání Ecofinu beze změny. Ministři financí Evropské unie se dnes v Bruselu neshodli na zavedení mechanismu zvaného reverse charge, který přenáší odvádění DPH z prvotního dodavatele blíže ke spotřebiteli. Zatímco v současnosti odvádí DPH dodavatel, v budoucnosti by tak měl činit poslední „článek“ před spotřebitelem, tedy nejčastěji prodejce. Podle unie by se takto mohlo zamezit velkým daňovým únikům. Pilotní projekt by měl být spuštěn v Rakousku, zatím k němu země ale souhlas nedaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 17 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...