Další rozpočet s deficitem. Dluh nikoho nebolí, bolet začne, až bude zle, varuje Sedláček

Nahrávám video

Vláda chce příští rok hospodařit se schodkem 40 miliard korun a ministerstvo financí se stejnou cifrou počítá i dál. Podle ekonoma Tomáše Sedláčka mají vlády potřebu utrácet víc, než vyberou, protože je to jednoduché – dluh nikoho nebolí. „Bolet bude někoho, až bude zle,“ poznamenal v Interview ČT24. Je to odsouvání řešení problému do budoucna, upozornil.

Moderní společnost vyžaduje zodpovědnost jenom po dobu čtyř let, případně osmi při znovuzvolení, poznamenal Sedláček. To se pak projevuje na přístupu k dluhu. „Když se kdysi zadlužil feudál, věděl, že syn bude muset prodat koně, když se to nesplatí. Teď nikdo prodávat koně nemusí, protože koně bude potom prodávat celá republika,“ uvedl.

Zadlužení přitom není jediná cesta. „Celý národ se třeba dohodne, že se postaví letiště. Aby na to byly peníze, buď se zvýší daně, což je nepopulární, nebo se někde musí škrtnout, což je taky nepopulární, nebo je tady třetí řešení neřešení, že si to vyřeší příští generace. Nemusíte zvedat daně ani škrtat výdaje. Je to příliš pohodlný na to, jak je to jednoduchý,“ popsal.

Sliby jsou jedna věc, jejich naplnění úplně jiná

Podle něj je patrná psychologická neschopnost dostát svým závazkům. „Všechny vlády vždycky slibují, že vyrovnají rozpočet do nějakých tří let a podobně. Zatím se to všem podařilo slíbit, ale nikomu splnit. A přitom loni jsme měli nakopnuto na velice dobré výsledky. Plus je tady nízká nezaměstnanost, prudký růst HDP, máme příznivou situaci i co se týče peněz z EU,“ uvedl.

Jedna věc je, že stát splácí málo, druhá věc je štědrost rozpočtu. „Dvojciferný nárůst příjmů u vlády vyvolal dvojciferný nárůst výdajů, ale příjmy klesnou,“ upozornil Sedláček. Je to podle něj vidět i v analýzách ministerstva financí. „Říkají, že teď máme období nadstandardních a neočekávaných příjmů,“ vysvětlil. Rozpočet tak podle něj dostává jenom kosmetické úpravy. „Obezitu řešíme liposukcí a ne změnou chování,“ dodal.

Ekonomika se navíc podle Sedláčka potýká s tím, že se ještě úplně nepřerodila z montovny ve funkční hospodářství. „Je to vidět i na tom, koho česká hladová ekonomika poptává – jsou to většinou zaměstnání s velice nízkým požadavkem na vzdělanost, což se pak bohužel odráží na tom, že naše mzdy nejsou takové, jaké bychom si přáli,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 1 hhodinou

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 8 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.