Další rozpočet s deficitem. Dluh nikoho nebolí, bolet začne, až bude zle, varuje Sedláček

26 minut
Sedláček hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Vláda chce příští rok hospodařit se schodkem 40 miliard korun a ministerstvo financí se stejnou cifrou počítá i dál. Podle ekonoma Tomáše Sedláčka mají vlády potřebu utrácet víc, než vyberou, protože je to jednoduché – dluh nikoho nebolí. „Bolet bude někoho, až bude zle,“ poznamenal v Interview ČT24. Je to odsouvání řešení problému do budoucna, upozornil.

Moderní společnost vyžaduje zodpovědnost jenom po dobu čtyř let, případně osmi při znovuzvolení, poznamenal Sedláček. To se pak projevuje na přístupu k dluhu. „Když se kdysi zadlužil feudál, věděl, že syn bude muset prodat koně, když se to nesplatí. Teď nikdo prodávat koně nemusí, protože koně bude potom prodávat celá republika,“ uvedl.

Zadlužení přitom není jediná cesta. „Celý národ se třeba dohodne, že se postaví letiště. Aby na to byly peníze, buď se zvýší daně, což je nepopulární, nebo se někde musí škrtnout, což je taky nepopulární, nebo je tady třetí řešení neřešení, že si to vyřeší příští generace. Nemusíte zvedat daně ani škrtat výdaje. Je to příliš pohodlný na to, jak je to jednoduchý,“ popsal.

Sliby jsou jedna věc, jejich naplnění úplně jiná

Podle něj je patrná psychologická neschopnost dostát svým závazkům. „Všechny vlády vždycky slibují, že vyrovnají rozpočet do nějakých tří let a podobně. Zatím se to všem podařilo slíbit, ale nikomu splnit. A přitom loni jsme měli nakopnuto na velice dobré výsledky. Plus je tady nízká nezaměstnanost, prudký růst HDP, máme příznivou situaci i co se týče peněz z EU,“ uvedl.

Jedna věc je, že stát splácí málo, druhá věc je štědrost rozpočtu. „Dvojciferný nárůst příjmů u vlády vyvolal dvojciferný nárůst výdajů, ale příjmy klesnou,“ upozornil Sedláček. Je to podle něj vidět i v analýzách ministerstva financí. „Říkají, že teď máme období nadstandardních a neočekávaných příjmů,“ vysvětlil. Rozpočet tak podle něj dostává jenom kosmetické úpravy. „Obezitu řešíme liposukcí a ne změnou chování,“ dodal.

Ekonomika se navíc podle Sedláčka potýká s tím, že se ještě úplně nepřerodila z montovny ve funkční hospodářství. „Je to vidět i na tom, koho česká hladová ekonomika poptává – jsou to většinou zaměstnání s velice nízkým požadavkem na vzdělanost, což se pak bohužel odráží na tom, že naše mzdy nejsou takové, jaké bychom si přáli,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...