Vláda chce příští rok hospodařit se schodkem 40 miliard korun a ministerstvo financí se stejnou cifrou počítá i dál. Podle ekonoma Tomáše Sedláčka mají vlády potřebu utrácet víc, než vyberou, protože je to jednoduché – dluh nikoho nebolí. „Bolet bude někoho, až bude zle,“ poznamenal v Interview ČT24. Je to odsouvání řešení problému do budoucna, upozornil.
Další rozpočet s deficitem. Dluh nikoho nebolí, bolet začne, až bude zle, varuje Sedláček
Moderní společnost vyžaduje zodpovědnost jenom po dobu čtyř let, případně osmi při znovuzvolení, poznamenal Sedláček. To se pak projevuje na přístupu k dluhu. „Když se kdysi zadlužil feudál, věděl, že syn bude muset prodat koně, když se to nesplatí. Teď nikdo prodávat koně nemusí, protože koně bude potom prodávat celá republika,“ uvedl.
Zadlužení přitom není jediná cesta. „Celý národ se třeba dohodne, že se postaví letiště. Aby na to byly peníze, buď se zvýší daně, což je nepopulární, nebo se někde musí škrtnout, což je taky nepopulární, nebo je tady třetí řešení neřešení, že si to vyřeší příští generace. Nemusíte zvedat daně ani škrtat výdaje. Je to příliš pohodlný na to, jak je to jednoduchý,“ popsal.
Sliby jsou jedna věc, jejich naplnění úplně jiná
Podle něj je patrná psychologická neschopnost dostát svým závazkům. „Všechny vlády vždycky slibují, že vyrovnají rozpočet do nějakých tří let a podobně. Zatím se to všem podařilo slíbit, ale nikomu splnit. A přitom loni jsme měli nakopnuto na velice dobré výsledky. Plus je tady nízká nezaměstnanost, prudký růst HDP, máme příznivou situaci i co se týče peněz z EU,“ uvedl.
Jedna věc je, že stát splácí málo, druhá věc je štědrost rozpočtu. „Dvojciferný nárůst příjmů u vlády vyvolal dvojciferný nárůst výdajů, ale příjmy klesnou,“ upozornil Sedláček. Je to podle něj vidět i v analýzách ministerstva financí. „Říkají, že teď máme období nadstandardních a neočekávaných příjmů,“ vysvětlil. Rozpočet tak podle něj dostává jenom kosmetické úpravy. „Obezitu řešíme liposukcí a ne změnou chování,“ dodal.
Ekonomika se navíc podle Sedláčka potýká s tím, že se ještě úplně nepřerodila z montovny ve funkční hospodářství. „Je to vidět i na tom, koho česká hladová ekonomika poptává – jsou to většinou zaměstnání s velice nízkým požadavkem na vzdělanost, což se pak bohužel odráží na tom, že naše mzdy nejsou takové, jaké bychom si přáli,“ řekl.