Finanční problémy, jimž čelí černouhelná společnost OKD, se zřejmě odrazí i na chodu mnoha obcí a měst. Řada radnic totiž každoročně počítá s finančními příspěvky, které jim firma vyplácí za to, že pod jejich územím může těžit. Příjmy jim klesnou při očekávaném útlumu těžby v dolech, s nezanedbatelným výpadkem ale musejí počítat už letos. A spolu s nimi o peníze přijdou i četné spolky či kluby, které na financích z OKD závisely.
Těžební firma OKD je totiž v existenčních potížích a sama na sebe podala insolvenční návrh. Soud ji tento týden poslal do úpadku. Firma má dluhy přesahující 17 miliard korun a nedokáže je splácet.
Mluvčí OKD Ivo Čelechovský již potvrdil, že s klesající těžbou se platby radnicím postupně snižují. Za rok 2014 firma odvedla celkem přibližně 78,6 milionu korun, za loňský rok to bylo asi 67,8 milionu.
Obce a města dostávají poplatky z vydobytého nerostu a dobývacího prostoru. Ty jim vyplácí báňský úřad, jemuž peníze posílá OKD. Kromě toho nad rámec zákonných odvodů mají obce s OKD ještě uzavřeny dohody a dostávají peníze například na obnovu města.
Právě Karviná je přitom městem, které v souhrnu přijde o zřejmě největší sumu. Ročně od OKD do rozpočtu dostávala celkem 64 milionů. Šlo o zákonnou platbu z vytěžených tun uhlí ve výši zhruba 25 milionů. Další peníze posílalo OKD podle dohody z roku 2010 a město je dostávalo každoročně přímo do svého rozpočtu. Loni se jednalo o 45 milionů korun, z nichž ale město státu odvedlo jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty, takže mu zůstalo přes 37 milionů.
„Pochopitelně nám taková částka bude v rozpočtu citelně chybět. Letos zatím máme jen za první čtvrtletí něco přes čtyři miliony za těžbu od báňského úřadu, poslední platbu jsme dostali v březnu,“ řekla mluvčí Karviné Šárka Swiderová. Příspěvky od OKD má podle ní město ošetřeny smluvně. Otázka ale je, kdy a zda vůbec je kvůli potížím OKD dostane.
To Karvinou navíc nezbaví povinnosti zaplatit z pětačtyřicetimilionového příspěvku DPH. Jde o více než sedm milionů korun. „Naše povinnost přitom podle smlouvy je odvést daň státu, i když tyto peníze nedostaneme,“ řekla mluvčí.
Kromě toho ještě firma městu dávala tři miliony korun jako dotace do kultury, sportu a spolkových aktivit rozdělovaných z Fondu primátora a 500 000 korun na monitoring povrchových vod. A také o tyto platby Karviná a další města a obce s největší pravděpodobností přijdou.
„Pro nás to znamená katastrofu. Nevíme, co s námi bude. Hledáme další sponzory. Na výplaty nemáme, řešíme to, jak se dá,“ podotkl za karvinský házenkářský klub jeho prezident Roman Farář. Klubu s šedesátiletou tradicí dosud OKD přispívala ročně 2,5 miliony korun. Nově sportovci od této firmy nedostanou ani halíř.
OKD nyní podporuje pouze karvinský fotbalový klub. Místo dvaceti milionů korun ročně však přispívá patnácti miliony.
Starosta třicetitisícové Orlové na Karvinsku Tomáš Kuča (ČSSD) uvedl, že případný konec OKD by zasáhl obyvatele, kteří ve firmě pracují, a pro město by znamenal značnou finanční ztrátu. „Město mívalo v minulosti každoroční příjem z vydobytého nerostu a dobývacího prostoru ve výši 10 až 20 milionů korun, letos jej očekáváme v rozpětí pět až deset milionů,“ uvedl Kuča.
Kromě toho by Orlová podle smlouvy měla dostávat od uplynulého roku od OKD na obnovu a rozvoj města částku ve výši pět milionů korun. „Samozřejmě, že ty peníze budou městu chybět. Nezbude než hledat úspory ve výdajích, nebo hledat příjmy nad rámec rozpočtu,“ uvedl starosta.
Pavel Krsek (ČSSD), starosta Doubravy na Karvinsku, předpokládá, že obec s více než 1200 obyvateli by při úplném útlumu OKD přišla nejméně o šest milionů korun ročně. „Určitě to bude citelná ztráta. Je to v podstatě asi pětina našeho rozpočtu. Je celkem jisté, že bychom museli něco omezovat,“ řekl Krsek.
Sobotka: Může jít o dlouhodobý problém
Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve sdělil, že pro financování měst a obcí, jež jsou s fungujícím OKD svázány, by mohl konec firmy znamenat z dlouhodobého hlediska problém. Prioritní pro vládu i obce je udržet OKD v provozu a dosáhnout postupného útlumu, který bude rozložen pokud možno do několika let.
„Pokud se OKD neudrží v provozu, tak samozřejmě náraz nejenom do obecních rozpočtů, ale i do sociálního systému bude značný. Pak je pro vládu prioritou v krátkodobém horizontu pomoci lidem. Ve střednědobém horizontu budeme hledat možnost, jak pomoci i obecním rozpočtům v tomto regionu,“ řekl Sobotka.
V dolech OKD se dál těží uhlí. Společnost má zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, asi 2500 dodavatelských a 200 agenturních pracovníků. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích. OKD má existenční problémy kvůli klesajícím cenám uhlí, podle analytiků ale i kvůli vysokému zadlužení.
Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, již z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv a je zároveň hlavním věřitelem černouhelné společnosti OKD. Podle předběžných informací má AHG pohledávky za 13 miliard Kč.
