Další bitva Volkswagenu v USA. Spor o hybridní patenty s firmou Paice

Americká Komise pro mezinárodní obchod (ITC) začala vyšetřovat, zda německý automobilový koncern Volkswagen a jeho dceřiné společnosti neporušily patenty související s hybridními vozidly, které vlastní americká společnost Paice LLC.

Firma Paice usiluje o nařízení, které by zablokovalo dovoz a prodej hybridních aut značek Volkswagen, Audi a Porsche na americkém trhu. Společnost tvrdí, že tyto značky bez povolení využívají její hybridní technologie.

Paice v minulosti vedla podobný patentový spor i s japonskou automobilkou Toyota Motor. V roce 2010 se firmy dohodly na urovnání sporu, který se týkal 23 patentů používaných ve vozech Toyota Prius a dalších hybridních modelech.

Odkupy a obří žaloba

Volkswagen již v USA čelí problémům kvůli skandálu s měřením emisí. Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) loni v září Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Koncern pak přiznal, že v USA je tímto softwarem vybaveno takřka 570 tisíc aut.

Letos v dubnu se Volkswagen dohodl s americkými úřady na základních principech řešení skandálu. Součástí má být nabídka odkupu aut, kde software umožňuje manipulovat s měřením emisí, a také značné odškodné pro jejich majitele.

Americké ministerstvo spravedlnosti začátkem letošního roku podalo na Volkswagen
kvůli skandálu civilní žalobu. Ta by automobilku mohla podle dřívějších informací agentury Reuters teoreticky přijít až na 46 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč). Volkswagen navíc v souvislosti se skandálem čelí řadě dalších žalob a vyšetřování.

Koncern změní odměňování šéfů

Volkswagen provede revizi systému odměňování vedoucích pracovníků. Finanční ředitel podniku Frank Witter to podle listu The Wall Street Journal slíbil v dopisu zakladateli britského investičního fondu TCI Chrisi Hohnovi. Kvůli vysokým odměnám vedení v době
skandálu kolem měření emisí se Volkswagen stal terčem ostré kritiky ze strany veřejnosti i politiků.

Automobilka koncem dubna oznámila, že navzdory rekordní ztrátě hodlá dvanácti současným a bývalým členům představenstva za loňský rok vyplatit celkem 63,24
milionu eur (1,7 miliardy korun). Firma sice členům představenstva zrušila malou část bonusů, i tu jim ale později doplatí v případě, že budou splněna určitá kritéria.

Finanční ředitel Witter svým dopisem reagoval na Hohnovy výzvy ke zlepšení výkonnosti a vytvoření nové řídicí struktury Volkswagenu. Hohn mimo jiné ostře kritizoval vysoké odměny vedoucích pracovníků i neustálý růst mzdových nákladů. Manažeři automobilky jsou podle něj „odměňováni za selhání“ a „odměny zaměstnanců a vedení jsou stále do extrémní míry upřednostňovány před zisky akcionářů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 21 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...